Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) sehrává vysoce pozitivní roli v rámci programů ekonomické migrace!

Českému zemědělství chybí, v současné době, cca 5000 pracovníků. Zaznělo to na odborné konferenci Zemědělského svazu ČR, kterou, 21. října 2025, uspořádal na téma Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025.

Samozřejmě, že naši zemědělci tuto situaci i hledáním svých nových zaměstnanců v zahraničí, což není jednoduchá záležitost, která vyžaduje znalost příslušné legislativy a řady dalších podmínek, které jsou nutné pro nábor pracovníků, zejména z tzv. třetích zemí. Proto Zemědělský svaz ČR požádal odborníky z různých ministerstev a personálních agentur o výklad nových změn v příslušných předpisech, které se, oproti loňskému roku, v příslušných předpisech změnily.

Průběh této konference pro vás, pro naše čtenáře, popisujeme několika samostatnými zprávami, ve kterých jsme se soustředili na charakteristiku vystoupení jednotlivých řečníků řad pracovníků těchto ministerstev a personálních agentur.

V první zprávě o průběhu konference, kterou jsme vydali na webech ASO 29. října 2025, jsme charakterizovali úvodní vystoupení vedoucího vnějších vztahů a tiskového mluvčího Zemědělského svazu ČR Michala Procházky a zároveň i vystoupení Jana Srba z Oddělení zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství ČR, který se zaměřil na objasnění současných podmínek Programu mimořádné pracovní vízum. Konstatoval, že program je určen pro příslušníky z některých zemí, kteří u nás pracují v zemědělství, potravinářství a lesnictví, s tím, že tento program spadá do gesce ministerstva zemědělství.

Ve druhé zprávě, kterou jsme vydali 3. listopadu 2025, jsme charakterizovali vystoupení Lukáše Prokeše z Odboru evropského a mezinárodního práva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který hovořil na téma „Možnosti využití vládních programů ekonomické migrace v oblasti zemědělství“.

Ve třetí zprávě, kterou jsme vydali 10. listopadu 2025, jsme charakterizovali vystoupení Ondřeje Brychty a Lukáše Knapka z Odboru azylové politiky Ministerstva vnitra ČR, kteří hovořili na téma „Zaměstnanecké karty, pracovní migrace, dočasná ochrana“.

Dalším řečníkem na konferenci byl Petr Čáp, ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), který hovořil na téma: „Trendy v zahraničí: zaměstnávání migrantů v zemědělství“. V úvodu nejprve vysvětlil, že Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je součástí systému OSN, a to v rámci programu Podpora humánní a řízené migrace. Založena byla v roce 1951, s tím, že agentura pomáhá, jak členským státům, tak zároveň pomáhá občanskému a privátnímu sektoru. To je řídit a organizovat programy ekonomické migrace. V České republice tato mezinárodní organizace působí od roku 1998, s tím, že agentura je součástí globální sítě, která zahrnuje 170 zemí ve světě. Pokud jde o zaměření Mezinárodní organizace pro migraci, po druhé světové válce se hodně věnovala problematice uprchlíků. To je, jejich dobrovolnému návratu zpět do své země, a jejich reintegrace ve společnosti. Nyní se spíše zaměřuje na hlavní trendy, které charakterizují současnost. K hlavním trendům v současnosti patří to, že všechny členské zem OECD stárnou, a v jejich ekonomikách se projevuje se značný nedostatek zaměstnanců. Označil to za trend určitého spektra zemí OECD. Načež, na druhé straně, v zemích tzv. třetího světa, naopak roste počet obyvatel. V těchto zemích se tudíž logicky vyskytují lidé, kteří chtějí vycestovat za prací do zahraničí. Takže, posláním Mezinárodní organizace práce je efektivně propojit tuto nabídku a poptávku. Přičemž k tomu poznamenal, že, ve své činnosti, se agentura musí logicky opírat o partnerství s vládou, firmami a občanskou společností.

Petr Čáp dále konstatoval, že se, ve svém vystoupení, zaměří na to, jak tuto problematiku vnímají samotní migranti. Přičemž hovořit bude především o uplatnění ekonomických migrantů v zemědělství. Přirozeně, že o tuto situaci, zda migranti prospívají, se zajímá, jak stát a společnosti, které je zaměstnávají, tak to zajímá i samotné migranty. To je, v jakých podmínkách, budou žít a pracovat.

Zahraniční pracovníci – klíčový prvek evropského zemědělství

Pokud jde ekonomickou migraci, podle Petra Čápa, migranti činí asi 5 % světové pracovní síly. Načež konstatoval, že právě ekonomičtí migranti čelí až třikrát většímu riziku zneužívání, než je tomu v případě domácí pracovní síly.

Zároveň konstatoval, že i přes automatizaci, řada činností, kterou ekonomičtí migranti vykonávají, je zařazena v kategorii manuálních prací a současně i závislých na sezónní práci. Načež poznamenal, že poptávka po těchto pracovnících se mění podle sezóny, což přirozeně vyžaduje flexibilitu při zajišťování těchto pracovníků. Často to zajišťují pracovní agentury.

Pokud jde o Evropskou unii, poznamenal, že ta se, ve stále větší míře, opírá o zahraniční pracovníky. Jde totiž o to, že v zemědělství, jsou zahraniční pracovníci klíčoví pro potravinovou bezpečnost, stabilitu a konkurenceschopnost evropských farem. Například ve Španělsku a Itálii tvoří zahraniční pracovníci až pětinu pracovní síly v zemědělství. Dále citoval údaj z roku 2021, kdy ekonomičtí migranti tvořili 26 % sezónních pracovníků v zemědělství. Podle něho to bylo 2,4 milionu osob, kteří pracovali, jako sezónní pracovníci v zemědělství.

Jedním z důvodů, proč jsou ekonomičtí migranti využíváni v zemědělství, je to, že například ve Španělsku je, v určitých regionech, místní ekonomika závislá na sklizni tamější úrody. Jde například o sklizeň pomerančů z místních sadů. Přičemž místních obyvatel je, na tuto práci, málo. Navíc jde o to, že pro místní občany se jedná o mizerně placenou práci na poli, kterou dělat nechtějí. Takže proto se, místní farmáři, bez pomoci ekonomických migrantů, neobejdou.

Budování atraktivního a stabilního zemědělského trhu práce

Petr Čáp k tomu dále uvedl, že ekonomická migrace se, v tomto případě, jeví jako motor stability a růstu zemědělství. Zároveň poznamenal, že udržitelná pracovní síla působí jako klíč k vyšší konkurenceschopnosti. Ukazuje se totiž, že moderní zemědělství potřebuje stálé, motivované a kvalifikované pracovníky. Důležitá přitom je ovšem schopnost místních zemědělců přitáhnout a udržet si tyto lidi v práci, aby byli v daném pracovním prostředí spokojeni.

Ovšem, znamená to, že je potřebné naprosto přesně nastavit transparentní pravidla, což přináší stabilitu do jejich činnosti a podnikání. Podle něho předvídatelná pravidla pobytu a práce, přispívají k udržení pracovníků. Navíc, transparentní zaměstnávání posiluje férové podmínky a reputaci celého zemědělského sektoru.

Logicky to od zaměstnavatelů vyžaduje investice do lidí. Vždyť kvalitní pracovní a životní podmínky zaměstnanců zvyšují atraktivitu venkova v celé společnosti. Podle něho, se dá říci, že rozvoj pracovních dovedností a podmínek integrace, přetváří sezónní práci v dlouhodobý přínos pro zemědělské společnosti. Dá se říci, že, z dlouhodobého hlediska, udržitelná pracovní síla posiluje produktivitu práce a pomáhá k zavádění inovací.

Skills Mobility Partnerships (SMPs)

V další části svého vystoupení Petr Čáp hovořil o programu Skills Mobility Partnerships (SMPs), který je zaměřen na rozšiřování možností legálních a bezpečných cest pro ekonomické migranty do Evropy. Uvedl, že tento model spolupráce, který patří mezi základní postuláty činnosti Mezinárodní organizace pro migraci, podporuje vzájemně výhodná a udržitelná partnerství v oblasti rozvoje dovedností, uznání kvalifikací a pracovní mobility, a to ve prospěch všech zúčastněných stran.

Pokud jde o tento program, vyžaduje se bilaterální nebo multilaterální ujednání mezi jednotlivými státy, které jsou do něho zapojeny. Logická je, v tomto programu, i spoluúčast různých aktérů. Program je zaměřen na společný rozvoj dovedností a podporu zaměstnanosti. Týká všech pracovníků. Část z nich migruje za zaměstnáním do jiné země, zatímco ostatní uchazeči o zaměstnání, v zemi, zůstávají, a zapojují se do místního trhu práce.

Dále uvedl, že všechny Skills Mobility Partnerships (to je pro různé země) mají 5 následujících charakteristických rysů: jde o formalizovanou mezistátní spolupráci, dochází k zapojení více aktérů, probíhá jejich školení s tím, že jsou, pro výkon jejich práce, uznávány jejich dovednosti. Přičemž tato ekonomická migrace přispívá k mobilitě pracovního trhu v dané zemi.

Zodpovědné zaměstnávání zahraničních pracovníků

Zaměstnanci obdrží, před nástupem do zaměstnání, srozumitelné a úplné informace o tom, jakou práci a za jakých podmínek ji budou vykonávat. Poznamenal, že přínosem je využívání interkulturních pracovníků, kteří jsou důvěryhodní, mluví stejnými jazyky a rozumí zemědělství. Další nutnou podmínkou je i to, že mzdy jsou ekonomickým migrantům vypláceny včas a transparentně. Přičemž, výplatní pásky jsou přehledné a srozumitelné. Navíc, zaměstnavatelé musí počítat i s tím, že je rovněž potřebné vytvořit prostor pro spravedlivé a transparentní řešení stížností od zahraničních pracovníků, které zaměstnávají. Jejich ubytování musí být hygienické, bezpečné, důstojné a dopravně dostupné. Smlouva o ubytování musí být pro ně také přehledná, férová a srozumitelná. Tito zahraniční zaměstnanci přirozeně musí znát i kontakty na zajištění pomoci v krizových situacích, pokud by se v nich ocitli. Pokud jde o spolupráci zaměstnavatelů, s pracovními agenturami, tak musí být výhradně s těmi, které mají platnou licenci od ministerstva práce a sociálních věcí.

GECCO - vlajkový program pracovní migrace ve Španělsku!

Petr Čáp, ve svém výkladu o aktivitách Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), poté přešel k představení vlajkového programu pracovní migrace ve Španělsku, který existuje pod názvem GECCO (Gestión Colectiva de Contrataciones en Origen), Uvedený program pracovní migrace se týká především sezónní cirkulární migrace. Je zaměřen na zemědělství, konkrétně na sběr ovoce, především jahod. Každý rok se ho účastní na 15.000 nových zahraničních pracovníků, přičemž zemědělské společnosti, které je najímají, v tomto případě, komunikují přímo s vládou.

Načež k tomu konstatoval, že příchod nových zahraničních pracovníků je striktně regulován výhradně na základě bilaterálních dohod mezi Španělskem a dotčenými zeměmi. Momentálně je, do programu GECCO, zapojeno 10 zemí z Latinské Ameriky a severní Afriky. Program GECCO funguje ve Španělsku již 25 let a není závislý na konkrétní vládě, která je momentálně u moci.

Petr Čáp dále konstatoval, že podmínky programu jsou dynamické. Upozornil, že v posledních letech došlo v rámci programu k několika významným změnám, a to, mimo jiné, i díky zapojení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM Španělsko) při zavádění tohoto programu v rámci pracovního trhu ve Španělsku.

Program umožnuje tzv. cirkulární migraci, kdy povolení k pobytu je platné až na 4 roky, přičemž zahraniční pracovník mám možnost pracovat až 9 měsíců v roce, načež následuje jeho povinnost návratu do země svého původu. Ale, současně platí i to, že zaměstnavatel má povinnost pracovníka znovu zaměstnat a potvrdit návrat zahraničního pracovníka do zaměstnání v jeho firmě či společnosti.

Podle Petra Čápa to vytváří stabilitu a důvěru mezi zaměstnavateli a migranty. Takže, pokud pracovníci vědí, že se mohou příští rok legálně vrátit, jsou mnohem ochotnější dodržet pravidla a nepřekračují délku pobytu.

Přirozeně, pro zahraniční pracovníky se vyžaduje adekvátní ubytování, což znamená, že zaměstnavatel musí zajistit ubytování s určitými standardy. Přičemž, zaměstnanec platí energie, ale nikoliv nájemné. Dále navíc platí i to, že zaměstnavatel platí letenku do Španělska, zahraniční pracovník zpáteční letenku do své země.

Význam tohoto projektu spočívá i v jeho dlouhodobost. Protože, po 4 letech, existuje možnost jeho prodloužení na další 4 roky. Případně existuje i možnost podat žádost o povolení k pobytu za účelem zaměstnání na dva roky, s možností jeho prodloužení. Načež, tato možnost, je i flexibilnější, protože umožňuje změnit zaměstnavatele.

Role Mezinárodní organizace pro migraci v programu GECCO

Petr Čáp dále hovořil o roli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v programu GECCO. Konstatoval, že se především týká monitoringu ubytování a podmínek, v rámci jeho uplatňování v praxi. Takže, IOM se rovněž zabývá tím, že pro zahraniční pracovníky jsou určeny různé orientační programy, které slouží k tomu, aby byli připraveni pracovat ve Španělsku. Prvé řadě jde o program Pre-employment Orientation (PEO), který je organizován v zemi původu zahraničního pracovníka s tím, že jsou mu vysvětlena jeho práva, povinnosti a podmínky, například kdo hradí letenku apod. Přirozeně, že dalším programem je Pre-DepartureOrientation (PDO), který se týká podmínek odjezdu zahraničního pracovníka ze Španělska. Pokud jde program Post-ArivalOrientation (PAO), zahraniční pracovník jej absolvuje po příjezdu do Španělska. Sděleny jsou mu informace o jeho právech, podmínkách práce a možnostech pomoci, kdyby se v průběhu jeho pobytu vyskytly nějaké problémy. Logicky dalším programem je i Pre-ReturnOrientation (PRO), který se týká návratu zahraničních pracovníků do země jejich původu.

Význam projektu GECCO, podle Petra Čápa, spočívá především v budování důvěry a institucionální spolupráce soukromého sektoru i zahraničních pracovníků. Mimochodem, podle údajů IOM Španělsko, bylo, podle těchto programů, již proškolené 20.000 zahraničních pracovníků, s tím, že pracovníci IOM Španělsko během několika posledních let zkontrolovali až 1000 ubytovacích zařízení, aby vyhovovaly daným podmínkám. Pokud jde o účast na těchto školeních, jednoho školení se zúčastní až 500 lidí. Takže, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) program GECCO považuje za svoji vlajkovou loď ve Španělsku.

Projekt spojené království – Kyrgyzstán

Petr Čáp poté hovořil o další aktivitě Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která spočívá v napomáhání migrace pracovníků z Kyrgyzstánu do Velké Británie. Poznamenal, že kyrgyzští pracovníci dříve pracovali v Rusku, a nyní se vrací do Kyrgyzstánu. Přičemž 200 tisíc lidí, je připraveno migrovat za prací. Načež dodal, že britská vláda si stanovila „emigrační strategii“. Podle něho se Velká Británie, v posledních letech, stala důležitou cílovou zemí pro sezónní pracovníky ze Střední Asie v rámci programu Seasonal Worker Scheme (SWS). Součástí tohoto programu je Memorandum o porozumění mezi vládou Británie a soukromými náborovými agenturami. Memorandum obsahuje přísná pravidla, která kladou značné nároky na pracovní agentury.

Pokud jde o pracovníky z Kyrgyzstánu, tak nejprve IOM Kyrgyzstán pomáhá tamější vládě při budování kapacit pro možnost výjezdu kyrgyzských občanů do Velké Británie. V rámci programu PDO, to je v před odjezdových orientačních programech je seznamuje s tím, jak funguje systém pracovního trhu ve Velké Británii a zajišťuje pro ně i právní poradenství.

Načež štafetu přebírá IOM Spojené království, který těmto kyrgyzským pracovníkům zajišťuje bezpečné pracovní podmínky, přičemž aktivně využívá spolupráce s inspektoráty práce. Dále jim pomáhá v rámci jejich kulturní sensibilizace, to je jejich bezproblémového soužití s prostředím, kterém budou žít a pracovat. Současně se Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) věnuje podpoře ekonomické soběstačnosti migrantů a poradenství při jejich návratu do země původu a jejich reintegraci s prostředím této země.

Posílení role inspektorátu práce: Projekt A.L.T. Caporalato, v Itálii

Petr Čáp se dále zaměřil životní podmínky zahraničních pracovníků v zemědělství, které jsou, podle něho, problematické. Uvedl, že sezonní práci často obstarávají agentury, například v Itálii se, skrze systém zvaný Caporalato, dopouští nelegálního zprostředkovávání práce.

Mezinárodní organizace pro migraci, konkrétně IOM Itálie a italský inspektorát práce, na tuto situaci reagují projektem A.L.T. CAPORALATO, který by měl nelegálnímu zprostředkování zamezit. Mimochodem, daný projekt se pilotoval i v České republice.

Součástí projektu je zavedení interkulturních mediátorů. Přičemž jejich zavedení má za cíl zlepšit sociální integraci a usnadnit komunikaci mezi příslušníky různých kulturních skupin a státní správou nebo jinými institucemi.

Cílem tohoto projektu, podle Petra Čápa, je snížit jazykové a kulturní bariéry, dále zvýšit důvěru a spolupráci mezi oběma stranami, tj. zaměstnavateli a zahraničními pracovníky. Přirozeně, že důraz je kladen na prevenci, a na včasnou identifikaci pracovního vykořisťování, k němuž může, při nezajištění správných podmínek, docházet. V tomto směru je také nutné zvýšit efektivitu kontrol a získávání relevantních informací od zahraničních pracovníků. Takže, IOM Itálie se snaží zahraničním pracovníkům poskytnou podporu a poradenství, čímž se zajistí jejich lepší informovanost o právech a dostupné pomoci.

Rovněž IOM Czechia se snaží pomoci vytvářet vhodné podmínky

Podle Petra Čápa rovněž IOM Czechia pomáhá vytvářet podmínky pro bezpečnou, předvídatelnou a oboustranně výhodnou pracovní migraci, která odpovídá národním i mezinárodním prioritám. Zároveň konstatoval, že IOM v tomto směru podporuje jak vládu, tak i zaměstnavatele v rozvoji bezpečné, spravedlivé a předvídatelné pracovní migrace. Znamená to posilovat znalosti zahraničních pracovníků, ucházejících se o práci u nás. To je prostřednictvím praktických školení o tom, jak by měl správně vypadat nábor zahraničních pracovníků. Zahraniční pracovníci jsou dále informováni o tom, jaké je jejich právní postavení v rámci jejich zaměstnání. Seznamováni jsou i se všemi možnými riziky, které se, mohou pro ně, v rámci jejich pracovní činnosti a pobytu, vyskytnout.

Podle Petra Čápa IOM Czechia s příslušnými institucemi spolupracuje i na vytváření užitečných nástrojů, například checklistů, které usnadňují odpovědné zaměstnávání v souladu s právními a mezinárodními standardy. Zároveň konstatoval, že dodal, že IOM rovněž podporuje sdílení zkušeností z praxe, neboť tímto způsobem Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přispívá k propojení potřeb trhu práce a ochrany práv pracovníků.