• Zveřejněno: 26.05.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal ve čtvrtek na volebním sněmu agrární komory v Olomouci obhájil funkci v čele této nevládní zemědělské organizace. Byl jediným kandidátem, zvolilo ho 94,5 procenta delegátů. Doležal je prezidentem komory od roku 2020, kdy vystřídal předchozího prezidenta AK ČR Zdeňka Jandejska. Mezi své priority Jan Doležal, jak řekl ve svém projevu, zařadil narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže zemědělců či racionalizaci požadavků na zemědělské podnikatele.

Jan Doležal ve svém projevu na sněmu kritizoval obchodní řetězce. Označil je za „žábu na prameni“. „Jsou jádrem pudla mnohých problémů našeho zemědělství, včetně nucené orientace na základní polní plodiny, které řetězcům nemusíme přímo prodávat,“ prohlásil Jan Doležal, podle kterého ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na nemorální chování obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval.

„K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení,“ podotkl Jan Doležal.

Podle něho je také třeba sledovat a komentovat vývoj tuzemské zemědělské legislativy. Zmínil především zákon o cenách a uvedení do praxe novely zákona o významné tržní síle. Oba zákony by podle něj měly přispět k nastavení narovnanějších podmínek mezi zemědělci, potravináři a obchodníky. Zemědělci dlouhodobě kritizují počínání velkých obchodních řetězců.

Delegáti ve čtvrtek na sněmu v Olomouci hovořili o prioritách AK ČR pro nadcházející období a na závěr přijmou usnesení s hlavními požadavky. Diskutovali také o konsolidačním balíčku vlády, který počítá se škrty v zemědělských dotacích ve výši 10,2 miliardy korun. O tuto částku by se měly snížit už příští rok, zemědělcům se záměr nelíbí.

„Ať počítáme, jak počítáme, 10,2 miliardy korun ročně v národních dotacích při nejvyšší alokaci na úrovni pěti miliard korun se dopočítat nemůžeme,“ upozornil Jan Doležal.

Ve svém projevu řekl také, že zemědělci ze všech evropských států by měli mít stejné podmínky. Uvedl, že dlouhodobě upozorňuje na to, že například v Polsku jsou podpory vyšší než v České republice. „Chceme pouze srovnatelné podmínky s okolními státy. Jak má český chovatel prasat, drůbeže či dojeného skotu vnímat skutečnost, že sousední Polsko vyplatilo prostřednictvím dočasného krizového rámce 1,28 miliardy euro, tedy asi 30 miliard korun v kontextu tuzemské aktuální debaty o nikoliv rekordních podporách, ale rekordních škrtech? Nechceme dotační podpory, chceme důstojnou cenu za naši produkci,“ prohlásil ve svém kandidátském projevu.

Znovu zvolený prezident AK ČR potom zdůraznil, že vládní představitele informoval v loňském roce o snižování počtů chovaných zvířat. „Pan premiér mi tehdy řekl, že nám nevěří, a že zbytečně malujeme čerta na zeď. Statistika nám nicméně dala za pravdu. Jen v letošním roce zmizí z krajiny deset procent ovocných sadů, tedy miliony ovocných stromů a pět procent ploch se zeleninou. Obojí je zcela v rozporu s programovým prohlášením vlády o pestré krajině a potravinové bezpečnosti,“ doplnil prezident komory.

Loni se, podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), snížil počet prasat o 11 procent, stavy drůbeže o osm procent.

Pokud jde o zvýšení nákladů na zemědělství, například podle šetření Zemědělského svazu ČR, došlo k navýšení meziročně o 142 procent na 22 miliard Kč. Podle dat statistiků, který ale hodnotí podnikatelský důchod, pak na 27,9 miliardy Kč. Zemědělský svaz ČR však avizoval, že za letošní rok zisk kvůli nákladům enormně klesne.

To nyní očekává i Jan Doležal. Cena obilovin podle něj klesne o dva až tři tisíce korun za tunu. „Roční produkce v ČR odpovídá osmi milionům tun, krát 2500, to je propad tržeb 20 miliard jen v případě obilovin, řepka se prodávala za cenu kolem 16 tisíc za tunu, opět nehovořím o excesech, letošní cena bude blíže 10, možná devíti tisícům za tunu. Při celkové sklizni kolem 1,2 milionu tun můžeme odečíst dalších osm miliard korun,“ sdělil delegátům Sněmu. Podle něho, pokud se propadne cena mléka, může být celý obor zhruba na nule, rozhodne pak výše zemědělských dotací.

Kromě předneseného předvolebního projevu staronového prezidenta Agrární komory ČR promlivi ve vystoupeních a diskusních příspěvcích další osobnosti Agrární komory ČR. Například politiku obchodních řetězců zkritizoval i viceprezident Agrární komory ČR a generální ředitel společnosti Úsovsko Jiří Milek, podle kterého řetězce dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na pulty. „Každá novou smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka,“ řekl Jiří Milek na sněmu AK v Olomouci.

Tři čtvrtiny tuzemského maloobchodu, podle Jiřího Milka, ovládá 11 obchodních řetězců, které se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Například za kilogram brambor zemědělci loni v prosinci dostali zaplaceno 6,64 koruny, na pultech obchodů se ale prodával za 16,36 koruny. Kilogram jablek z českých sadů byl obchodním řetězcům v dubnu prodáván za 17,33 koruny, na pultech jeho cena atakovala 40 korun. Zemědělci, podle Jiřího Milka, doplácí také na privátní značky obchodních řetězců, které snižují poptávku po českých potravinách zavedených značek.

Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Podle zpráv z médií ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je, podle ministra Nekuly, mimo jiné tlak různých institucí.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza zveřejnění závěrů antimonopolního úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. Podle něho obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v ČR. Dále konstatoval, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. „A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům," uvedl v úterý své svém prohlášení. Následně odmítl ministr zemědělství Zděněk Nekula.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová k tomuto problému na Sněmu AK ČR řekla, že za růst cen potravin na pultech obchodů mohou částečně vysoké náklady na jejich produkci, které souvisí například s prudkým růstem cen energií či hnojiv, a také obchodní řetězce a jejich značné marže. U vysoce zpracovaných potravin, podle Dany Večeřové, činí přirážka obchodních řetězců 100 a více procent. Podle Dany Večeřové je třeba umravnit obchodí řetězce, které potravinářům vyhrožují, že pokud jim výrobky nedodají za nižší cenu, tak je dovezou ze zahraničí.

Podle Jana Doležala ministr Nekula na nesprávné počínání obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval. „K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení,“ dodal Jan Doležal.

K volbě prezidenta Agrární komory ČR musíme ještě dodat, že zvolením Jana Doležala do jejího čela, před třemi roky, pokračoval trend posledních let, kdy si nestátní zemědělské organizace volí za prezidenty a předsedy tajemníky a výkonné úředníky, jako se tomu stalo u Zemědělského svazu ČR a jeho předsedy Martina Pýchy nebo Potravinářské komory ČR a její předsedkyně Dany Večeřové či u Asociace soukromého zemědělství a jejího předsedy Jaroslava Šebka.

  • Zdroj: ČTK, Česká televize, iDNES.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Ministři potvrdili zemědělcům přislíbené dvě miliardy navíc

  • Zveřejněno: 23.05.2024
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdili zástupcům zemědělských organizací přislíbené peníze navíc – letos 550 milionů a příští rok dvě miliardy. Agrární komora uvedla, že stále platí pětice priorit, mezi nimi například podpoření zaměstnanosti slevou na sociálním pojištění nebo nezdaňování evropských dotací. ČT