• Zveřejněno: 29.05.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanci schválili změny v zákoníku práce. Zakotvili například sdílená pracovní místa nebo nová pravidla pro dovolené. Nyní dolní komora zrychleně jedná o dalších zákonech, které mají zmírnit ekonomické dopady koronavirové krize. Jde například o tříměsíční odpuštění sociálních odvodů menším firmám. Uvedla to Česká tlevize ve svém zpravodajství.

Zákonné zakotvení sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie Poslanecká sněmovna schválila hlasy 179 ze 183 přítomných poslanců. Do vládní novely přidala pozměňovací návrhy o zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a o změně výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů.

Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Soubor daňových změn obsahuje mimo jiné snížení daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní a sportovní akce, na sportoviště a do saun a dalších podobných zařízení a u jízdného na vleky. O čtvrtinu by měla klesnout silniční daň u nákladních vozidel nad 3,5 tuny.

Sociální odvody za červen až srpen chce vláda odpustit menším firmám do 50 zaměstnanců. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy.

Součástí navrhovaných změn je také zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty u daní z příjmů fyzických a právnických osob. Opatření, podle České televize, ve čtvrtek zkritizoval ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu jako neefektivní a selektivně podporující velké firmy. Podle ekonomů bude motivovat nadnárodní korporace k tomu, aby přenesly své daňové ztráty ze zahraničí do ČR.

Sněmovní rozpočtový výbor přesto ve čtvrtek zamítl pozměňovací návrhy omezující možnost zpětného uplatnění ztrát časově i co do velikosti. Ministerstvo financí, podle informací ČTK, ani s jedním z těchto návrhů nesouhlasilo.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Spotřeba pesticidů v České republice za rok 2019 klesla

  • Zveřejněno: 03.07.2020

Množství chemických přípravků na ochranu rostlin stále klesá. Rovněž i v loňském roce množství použitých přípravků oproti roku 2018 opět vykazuje trend poklesu. Zemědělci navíc stále více používají alternativní přípravky šetrnější k přírodě a k životnímu prostředí. Uvedla to ve čtvrtek Agrární komora ČR ve své tiskové zprávě.

Spotřeba drůbežího masa v ČR za deset let stoupla o 17,1 procenta!

  • Zveřejněno: 03.07.2020

Spotřeba drůbežího masa v České republice u loni proti roku 2010 vzrostla o 17,1 procenta na 28,7 kilogramu na osobu. Soběstačnost klesla z 85 procent na 65 procent. Nejvíce drůbežího masa se dovezlo z Polska, největší vývoz směřoval na Slovensko. Celkem se loni v Česku chovalo 11,6 milionu kuřat na výkrm, 347 000 krůt, 768 000 kachen a 20 000 hus. Na společné tiskové konferenci to ve čtvrtek uvedli prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU)Gabriela Dlouhá a ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Fronty na banány? O tom soběstačnost není, říká expertka Agrární komory ČR Jarmila Dubravská. A počítá, jak funguje dovoz jídla a cenová politika obchodních řetězců!

  • Zveřejněno: 03.07.2020

V cyklu rozhovorů představitelů Agrární komory (AK) ČR na téma „Potravinová soběstačnost a suverénní stát“, který vychází v Parlamentních listech, byl 2. Červenec publikován rozhovor s výkonnou ředitelkou pro Společnou zemědělskou politiku AK ČR Jarmilou Dubravskou, v němž se vyjadřuje v tom smyslu, jak máme u nás chápat pojem potravinové soběstačnosti z hlediska zásobování našeho trhu dostatečným množstvím potravin, a to především těch základních.