• Zveřejněno: 24.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se v pátek shodli na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Zástupci unijních vlád odsouhlasili společný postoj k takzvanému klimatickému zákonu, který vytyčuje cestu k postupnému a závaznému „vynulování“ emisí skleníkových plynů. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem.

Podle zpravodajství České televize ministři diskutovali i o zpřísnění emisních limitů k roku 2030, definitivní slovo ale v této věci budou mít političtí představitelé členských zemí EU na prosincovém summitu.

Plán dosažení klimatické neutrality počítá s tím, že EU nebude v polovině století produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je dokáže vykompenzovat například výsadbou stromů. Ačkoli se na tomto cíli již loni shodli představitelé všech členských zemí, s výjimkou Polska, jejich představy o cestě k této metě jsou různé.

Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či České republiky tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích.

Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž Komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.

Ministři v pátek odsouhlasili společný přístup států k normě, která stanovuje základní parametry přechodu k neutralitě. Schválený návrh německého předsednictví počítá mimo jiné s tím, že neutrální by měla být EU jako celek, nikoli všechny členské země, jak požadují europoslanci. Pro toto stanovisko se vyslovili všichni ministři až na zástupce bulharské vlády, který se zdržel hlasování.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.