• Zveřejněno: 23.10.2020

Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace.

Nový systém má motivovat farmáře k ekologickému hospodaření a nejméně pětinu peněz z hlavního balíku přímých plateb státy povinně vyhradí na jeho podporu. Oznámila to dnes ráno německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která dohodla s kolegy kompromisní pozici pro další vyjednávání s Evropským parlamentem.

Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v příštích sedmi letech jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Členské státy vedly o podmínkách jejich rozdělování debaty už od předloňského výchozího návrhu Komise a přely se mimo jiné o to, zda má být úroveň ekologických závazků pro země povinná, či dobrovolná.

„Dnešní shoda je milníkem v evropské zemědělské politice. Členské státy ukázaly, že jim jde o vyšší ekologické standardy v zemědělství a zároveň podpořily potřebnou flexibilitu, která zajistí konkurenceschopnost farmářů,“ řekla na ranní tiskové konferenci německá ministryně, jejíž země teď Unii předsedá.

Podpora ekologického zemědělství

Státy budou podle schváleného kompromisu muset vyhradit na podporu ekologických opatření 20 procent přímých dotací. Pokud začnou zemědělci hospodařit šetrněji, budouzároveň moci dostat peníze navíc. Kvůli zmírnění dopadu nových pravidel na jednotlivé farmáře bude na začátku platit dvouleté zaváděcí období se zvýšenou tolerancí. Členské státy budou mít i flexibilitu v tom, jaká ekologická opatření chtějí podporovat.

„Za důležité považuji, že financování takzvaných citlivých komodit zůstane minimálně na stejné úrovni, jako v současném období, i když původně mělo být sníženo. Vítám také, že zavedení definice skutečného zemědělce bude pro členské země dobrovolné. To zemědělcům uleví od zbytečné byrokracie,“ uvedl v tiskové zprávě český ministr zemědělství Miroslav Toman.

Některé státy včetně České republiky požadovaly, aby země mohly o podílech, které na přechod k ekologickému zemědělství vyhradí, rozhodovat samy. S tím ale konečný kompromis nepočítá.

Tento týden vyjednávají o své pozici k reformě SZP také europoslanci. Hlasovat budou o stovkách pozměňovacích návrhů a konečný postoj bude znám až v pátek. Už z prvních úterních hlasování je ale patrné, že mají dostatečnou podporu společné návrhy tří nejsilnějších parlamentních skupin. Ty počítají mimo jiné s tím, že by do přechodu ke klimaticky udržitelnému hospodářství měly státy místo 20 investovat 30 procent přímých dotací.

České ministerstvo zemědělství požádalo Evropskou komisi (EK), aby předložila hodnocení strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Praze se například nelíbí budoucí plošné snižování ve využívání pesticidů. Zatímco jiné evropské státy spotřebu v posledních letech zvýšily, Česko ji už naopak snižovalo.

  • Zdroj: EURACTIV:CZ
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.

Agrární komora ČR natočila seriál o českých potravinách

  • Zveřejněno: 07.11.2025
Tisková zpráva 6. 11. 2025 – Agrární komora ČR spustila videocyklus s názvem Tři výjimečné příběhy, který je zaměřený na české zemědělství a české potraviny. Na příkladech Všestarské cibule, Chelčicko-Lhenického ovoce a Třeboňského kapra ukazuje, kolik je za kvalitní produkcí práce, starostí a také nezbytných vědomostí.