Jedním z hlavních řečníků, na 10. sjezdu OSPZV-ASO ČR, který se uskutečnil v pátek 1. srpna 2025 v Praze, byl i Zdeněk Jandesek, předseda představenstva a generální ředitel zemědělské a potravinářské společnosti Rabbit Trhový Štepánov.
K charakteristice Zdeňka Jandejska musíme dodat, že v letech 2017 až 2020 zastával funkci prezidenta Agrární komory ČR. Ve své politice, kterou, jako představitel této nejvýznamnější nevládní zemědělské organizace, prosazoval, bylo, že základním úkolem zemědělců, je zemědělská výroba s cílem nasytit naše občany. Proto je také logické, že ho organizátoři 10. sjezdu OSPZV-ASO ČR pozvali, jako jednoho z hlavních řečníků, to je, aby zemědělským a potravinářským odborářům vysvětlil, v čem zásadním, se mýlí zemědělská politika EU, a v čem je nesprávně nastavena. Potažmo se to týká i přístupu současné, české vlády k zemědělství.
Oproti roku 2021, značně vzrostly ceny potravin u nás!
Zdeněk Jandesek v úvodu svého proslovu řekl, že prvním bodem, k němuž se chce vyjádřit je popis stavu úrovně zemědělství v Evropské unii. Konstatoval, že počátkem února 2022, tedy ještě před zahájení invaze Ruska na Ukrajinu, prohlásil, veřejně prohlásil, že v krátké době, to je během tří, čtyř let, bude u nás stát 1,5 kilogramový chleba 100 korun, jeden kilogram masa bude stát od 100 do 300 korun. Načež byl ihned o nálepkován, že straší obyvatelstvo, a že se snaží vyvolat mezi lidmi chaos. Jaká je však, podle Zdeňka Jandejska, skutečnost? Před týdnem stál chléb, o váze 600 gramů, 90 korun. Samozřejmě, že běžné kusy různých druhů chleba, ve slevové akci, stojí méně, dodal. Jenže, například u masa není žádná zvláštnost, že kilogram stojí 300 až 350 korun. Přičemž u lepších druhů masa, jako je svíčková, stojí 500 až 700 korun. Takže, tehdy byl kritizován, že straší národ, a načež si položil řečnickou otázku: „Jaká je dnes skutečnost?“ Zdražení je výrazné! Odpověděl si.
Zdeněk Jandejsek k tomu dále podotkl, že při svých úvahách vychází ze svých dlouholetých životních zkušeností, neboť v zemědělství pracuje 47 let a v potravinářství 35 let. Proto si také myslí, že, na základě těchto zkušeností, může říci svůj názor, na další vývoj situace.
Načež se konkrétně věnoval stavu zemědělství, potažmo potravinářství v Evropské unii, a to se zaměřením na to, jaká asi bude v příštích několika letech zajištěna soběstačnost v potravinách, jak v rámci EU, tak především v České republice.
Evropské zemědělství bylo před čtyřmi roky ještě přebytkové!
Zdeněk Jandejsek poté konstatoval, že když před čtyřmi lety nastoupila, do svých funkcí, současná vláda, tak situace v EU byla tehdy taková, že evropské zemědělství bylo přebytkové, a to ve výši 12 %. Jenže, díky nesmyslné „zelené“ politice EU, byl přijat program Green Deal, který však, podle něho, nemá nic společného s realitou, to je zachování čistoty ovzduší na naší planetě.
Odmítnutí Green Dealu, který vede ke snižování produkce!
Podle Zdeňka Jandejska, Green Deal byl stvořen a schválen vrcholnými orgány EU, proto, aby bylo možné, díky programu Fit for 55, a jiným nařízením EU, vybírat řadovým občanům Evropské unie peníze z jejich peněženek, a tím, je také učinit více povolnými vůči nesmyslům, které přicházejí z Bruselu. Bývalý prezident Agrární komory ČR, ve vzpomínce na dobu, kdy se v EZ ještě hlásala zemědělská produkce, prohlásil, že s touto současnou politikou EU, nemůže vnitřně souhlasit.
Vždyť, první zásahy, které se, na základě programu Green Deal, jak jej, v jednotlivých zemích EU uskutečňují, výrazně snižují význam a postavení zemědělství v rámci EU. V prvé řadě je to snižování početního stavu dobytka, hlavně k tomu dochází v Nizozemí, ve Francii, v Německu, ale i dalších zemích EU. Například v Německu se, za těch pár let, snížil stav prasnic z původních 2.400.000 kusů na 1.400.000 kusů, což je obrovský pokles. To jsou alarmující čísla, poznamenal k tomu Zdeněk Jandesek. Načež dodal, že takto by mohl pokračovat i dále, a vyjmenovat další položky, či komodity, kde dochází ke snižování produkce.
Poté Zdeněk Jandesek prohlásil, že díky nesmyslné politice Green Dealu se zemědělská výroba v rámci EU snížila o 25 až 30 procent. Takže, podle něho, v případě ztráty objemu výroby o 30 %, při tehdejším přebytku 12 %, znamená, že, v současné době, jde o schodek ve výši 18 %, a v případě 25 %, jde o 13 %. To znamená, že uvedený schodek je nutný nahradit dovozem ze zemí mimo EU. Takže, Evropská unie, pokud je o zemědělství a potravinářství, již není soběstačná. „Zde je vidět, k čemu to dospělo,“ poznamenal.
Důsledkem politiky EU je růst cen potravin na českém trhu!
Zdeněk Jandesek, poté stočil svůj výklad směrem k růstu cen potravin na českém trhu, což je., podle něho, dalším důsledkem této nesmyslné politiky EU, potažmo i české vlády. Vždyť, za celý svůj život si nepamatuje, že by cena vepřového masa, to je v přepočtu na opracované maso, tedy s kostmi a s kůží, dosáhla´52 korun za kilogram. Zároveň si nematuje, že by drůbeží maso, od zpracovatele, dosáhlo ceny 84 až 85 korun za kilogram. To je se vším, to je i s kostmi. Nepamatuje rovněž, že by cena jednoho vejce, se, v současné době, dostala na úroveň těchto enormních cen. Načež poznamenal, že ho nedávno jeden spotřebitel upozornil, že cena jednoho vejce, které je z české produkce, a neprodává se ve slevové akci, tak stojí 9,90 korun za jeden kus. Takže, si toto tvrzení spotřebitele, Zdeněk Jandejsek jel prověřit, a zjistil, že 10 vajec, opravdu stojí rovných 99 korun!
Přitom jeho vlastní firma Rabbit Trhový Štěpánov prodává vajíčka, a to i se zabalením, do prodejen obchodních řetězců v ceně za 3,40 Kč za 1 kus. Načež dodal, že přitom cena, pro spotřebitele, se na pultě, oproti ceně z výroby, zvýší téměř o 200 procent! „To si myslím, že je katastrofa,“ prohlásil Zdeněk Jandejsek, když charakterizoval situaci na trhu vajec.
Podle něho lze takto pokračovat i v jiných komoditách, například při prodeji ovoce či zeleniny. Uvedl konkrétní příklad, že oblíbené okurky Hadovky, které jsou na pultech zabaleny v celofánu, tak se, od zemědělců, vykupují za 8 korun za 1 kus. Přitom, pokud jsou čerstvé, jejich prodejní cena na pultech je ve výši 30 až 32 korun. „Je to normální? Jsme v normální společnosti?“ Položil si tyto dvě řečnické otázky. Zároveň dodal, že například jablka, které byly, na podzim, uskladněny ve skladech, tak je obchodníci, od zemědělců, vykupovali za 6, 8, 9 korun za kilogram. Přičemž, na pultech jsou jejich ceny opět mnohem vyšší. Zákazník za ně zaplatí třeba i 30 korun za kilogram. Načež poznamenal, že jsou i období, kdy se k nám jablka dováží ze zahraničí, a to v ceně i 70 korun za kilogram. „Myslíte si, že řadový občan, který vydělá 25 až 35 tisíc korun měsíčně, že tento cenový nápor může vůbec zvládnout? Já Říkám, že nikoliv,“ prohlásil Zdeněk Jandejsek.
Brusel prosazuje řešení v dovozech potravin ze zemí mimo EU!
Podle Zdeňka Jandejska Evropská komise, aby se zabránilo nedostatku potravin na evropském trhu, prosazuje řešení v dovozu potravin ze zahraničí, zejména s Asie a Jižní Ameriky. „Jenže, v jaké kvalitě, tyto potraviny budou?“ Položil si další řečnickou otázku jeden z našich nejúspěšnějších zemědělských a potravinářských podnikatelů, čímž měl na mysli skutečnost, že v zemím, mimo EU, nejsou při výrobě potravin, dodržovány tak přísné normy, které platí pro všechny členské země EU.
Konkrétním výplodem této politiky je, podle něho, nedávno uzavřená dohoda s některými zeměmi Jižní Ameriky, které jsou členy společenství Mercosur. Patří sem Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, a možná i některé další země.
Načež Zdeněk Jandejsek dodal, že smlouva je sice uzavřena, ale zatím není ratifikována Radou EU, to je prezidenty, či premiéry jednotlivých zemí EU. Znamená to, že bude záležet na tom, jak se, k této dohodě, postaví vrcholní představitelé členských zemí EU.
Konkurenceschopnost EU bude ohrožena nižšími cenami výroby!
V zemích společenství Mercosur se, podle Zdeňka Jandejska, pracuje s rostlinami, které jsou pěstovány v systému GMO, to je geneticky modifikovaného organismu. Konkrétně se to projevuje například tím, že v těchto zemích se vyprodukuje množství obilí, či jiných plodin, ve výši 150 až 180 metrických centů z hektaru. Přitom u nás výnos činí jen 70 až 80 metrickými centy z hektaru, což je v podstatě poloviční výnos. Navíc, cenu prodraží, nejen nižší výnos, ale i to, že se musí, v rámci EU, pohlídat i nebezpečí škůdců plodin. Takže, výsledkem je potom to, že, jestliže je u nás cena kukuřice kolem 5000, 6000 korun za tunu, tak v zemích Jižní Ameriky se cena kukuřice pohybuje na úrovni jen 2500 až 3000 korun za tunu.
Druhým významným komponentem, který se z Jižní Ameriky dováží je sója. Přitom, u nich, se sója, stoprocentně produkuje v systému GMO. Přitom, cena sójy se, u nich, pohybuje na úrovni zhruba 6000 korun za tunu, přičemž na jejím dovozu do Evropy vydělává nadnárodní kapitál, jelikož běžná zemědělská firma, v rámci EU, není schopna pokrýt náklady na její dovoz. Vždyť do lodi, která sóju převáže, se vejde 500 až 3000 kontejnerů. Znamená to, že jde o miliardy korun, které se dají vyčíslit v rámci přepravy sóji pře oceán, což si nadnárodní, finanční kapitál pohlídá, aby obchod se sójou zůstal v jeho režii. To je, aby evropští zemědělci a potravináři byli na tomto dovozu i nadále závislí.
Výsledkem tohoto dovozu z Jižní Ameriky je potom to, že totiž nadnárodní dovozci potom, na evropském trhu, stanoví cenu této dovozené sóji o 2 až 3 procenta nižší, než jsou běžné ceny na evropské, a také i na české úrovni. To, ve svých důsledcích, nakonec povede k tomu, že evropské, a tím i české zemědělské podniky, nebudou schopny konkurovat dovozům z Jižní Ameriky. Podle Zdeňka Jandejska jde o cílenou politiku, to je oslabit evropské zemědělství.
Česko má podmínky, aby bylo, ve výrobě potravin, soběstačné!
Zdeněk Jandejsek dále zdůraznil, že Česká republika má přitom výborné podmínky k tomu, abychom byli u nás, v produkci potravin, soběstační, jako tomu bylo ještě na počátku 90. let.
Základem, proč toho lze opět dosáhnout, je, podle Zdeňka Jandejska, že u nás existuje kvalitní půda s poměrně vysokou bonitou. Naši zemědělci, odjakživa vědí, co a kde mají pěstovat. Načež poznamenal, že naše půda je přibližně na stejné úrovni, jako v sousedním Německu, akorát, že tam jí zhruba 4,5x více, než má Česká republika.
Zároveň podotkl, že pro naši zemědělskou výrobu by ji by mohlo být k využití daleko více, kdyby se, od počátku 90. let, nepřevedl milion hektarů zemědělské půdy na výstavbu skladů a jiných hospodářských objektů, které nesouvisejí se zemědělstvím.
Poté se opět vrátil k problematice soběstačnosti. Uvedl, že na vesnicích se nachází dostatek míst, kde mohou zemědělci a potravináři investovat a stavět. Mohou tak investovat do výroby vepřového masa, nebo do výroby vajec. Vždyť ty nám chybějí na našem trhu. Pokud jde vejce, máme jen 60procenti soběstačnost v rámci jejich produkce. Zbytek se dováží. Obdobné je to i u drůbežího masa, tam je soběstačnost na úrovni 57 procent. U vepřového masa je soběstačnost jen na úrovní 36 procent.
Česko má dostatek lokalit pro ještě vyšší zemědělskou výrobu!
Přitom, jak dále Zdeněk Jandesek uvedl, čeští zemědělci, mají prostory, mají vhodné lokality. Jenže naše společnost jim nedokáže nabídnout, aby tyto lokality, tyto prostory, náležitě využili.
Načež k tomu dále poznamenal, že například u nás vyprodukujeme kolem 8 miliónů tun obilí. Přitom ho u nás spotřebujeme na úrovni jen 4,2 miliónů tun, a to pro jídlo pro naše občany nebo pro stravu pro zvířata. Přičemž, skoro 4 milióny tun obilí se vyváží do zahraničí, za směšné ceny, což je škoda. Více hospodářských objektů pro možnost jeho zpracování u nás, by vedlo k vyšší výrobě našich potravin.
Takže, podle něho, je nutné tyto lokality, a prostory, nabídnout těm, kteří v nich chtějí produkovat, vyrábět. Prostě vytvořit jim pro to podmínky!
Načež konstatoval, že čeští zemědělci naučili zemědělce v Rusku a na Ukrajině, jak se má intenzivně produkovat obilí. Jenže, při těch jejich širých lánech a nižších standardech na výrobu, mají, ve srovnání s našimi zemědělství, nižší výrobní náklady. Proto jsou prodejní ceny ukrajinských zemědělců nižší, a naši zemědělci jim nemohou konkurovat.
Již dnes se to odráží v naší zemědělské výrobě, kdy se české zemědělské podniky dostávají do vážných ekonomických potíží. Výsledkem je, že již přes 40 % podniků, které se zabývají rostlinnou výrobou, jsou, v rámci svého hospodaření, v roce 2023-2024, ve ztrátě. Vypadá to přitom, že letos tomu nebude jinak, dodal Zdeněk Jandejsek.
Výrobu mají řídit lidé kteří v oboru pracují řadu let!
Podle Zdeňka Jandejska je nutné, aby zemědělskou a potravinářskou výrobu řídili lidé, kteří v tomto oboru pracují již řadu let, a kteří v praxi, v provozu již dokázali, že byli úspěšní. To je, že dokázali svůj podnik řídit a rozvíjet, tedy úspěšně podnikat!
Podle něho je to jednoduché, protože stačí umět zemědělské podniky motivovat k vyšší produkci, k vyšší výrobě. Nelze to dělat, jako se to děje dosud, že se značná část podpor vyplácí na hektar, a to dokonce na půdu, na níž se nic neprodukuje, nevyrábí. Navíc, převede-li zemědělec část své zemědělské půdy do ekologického režimu, a přitom na ní nechce nic sklízet, i tak dostane podporu. Například, vysadí-li na této své ploše čtyři stromy, a přitom, z nich, nic česat nebude, tak rok může dostat podporu ve výši až 20.00 korun.
„Takže, takto hospodaříme. Na jedné straně lidem bereme prostředky na inflaci a na daních, ale, na druhé straně, neúčelně rozhazujeme peníze,“ dodal k tomu Zdeněk Jandejsek.
Dotace v zemědělství nastavit pro ty, kteří vyrábějí!
Podle něho je potřebné tyto podpory, tyto finanční prostředky nastavit podle toho, ve které oblasti se vyrábí. V České republice by to znamenalo, že například v Polabské nížině, či na střední Moravě, by zemědělské podniky měli výši podpory nižší, zatímco u těch, kteří mají horší podmínky pro výrobu, například na Vysočině, tak bude tato podpora vyšší!
Podle něho to povede k tomu, že všechny zemědělské podniky začnou mít chuť vyrábět, proto, díky výrobě, inkasují potřebné peníze, které potřebují pro další rozvoj jejich podniku.
Zdeněk Jandejsek k tomu dodal, že o podpoře malých drobných zemědělských podniků, jak je, u nás, nastavena současnou vládou, někteří činitelé tvrdí, že se takto živí náš národ. To je, podle Zdeňka Jandejska, nesmysl. „Co je to za hloupost?“, prohlásil. Vždyť, obchodní řetězce, chtějí mít své prodejny zásobeny od střeních, či velkých zemědělských podniků.
„Nedělím zemědělské podniky na malé, střední, či velké,“ dodal Zdeněk Jandejsek. Je to o tom, kdo chce, a kdo nechce, produkovat. Podle něho by to mělo být tak, že ten, kdo vyrábí tak dostane dotace, a kdo nevyrábí, dotace nedostane! Pro kontrolu nebudou potřeba již žádné další instituce. Stačí vyplnit kontrolní řádek v rubrice podpora a bude to.
U nás, děláme vše obráceně, než by tomu tak mělo být, konstatoval úspěšný zemědělský podnikatel.
Rovněž i ti, kteří řídí stát, musí být dobří hospodáři
V této návaznosti Zdeněk Jandejsek poznamenal, pokud je o zemědělskou a potravinářskou výrobu u nás, a to jako oboru, tak by rovněž měli řídit ti, kteří jsou dobří hospodáři, a kteří tomuto oboru dobře rozumí, a vědí, co je třeba dělat, a jak rozhodovat. To se, přirozeně, týká těch, kteří se nechají jmenovat za členy vlády, a jejichž posláním je fakticky řídit stát. Zkrátka, neměl by to být člověk, který neumí hospodařit, a který obor, kteří řídí, v životě neviděl. U nás, totiž, jak podotkl, na ministerských postech, sedí lidé, kteří tam nemají, co dělat, kteří oboru, která řídí, nerozumí. Načež, podotkl, že je třeba to urychleně dát, u nás, do pořádku. Podle něho, do zemědělské výroby je potřeba dávat peníze, a to takovým způsobem, že se to státu vrátí na daních. Potom lze, takto získané peníze, investovat do školství, zdravotnictví atd. „Musíme se starat o kvalitu života lidí. Je to o tom, jaké budeme mít lidi, jak budou vzdělaní, ale, já jsem za uplynulých více než 30 let, takovouto politiku u nás příliš neviděl,“ řekl Zdeněk Jandejek.
Úspěšní hospodáři by měli mít i patřičné odměny od státu!
Podle něho právě úspěšní hospodáři by měli dostávat peníze od státu, protože mu je, na daních, vrátí. Načež poznamenal, že ministr zemědělství Marek Výborný, při nějaké příležitosti, prohlásil, že podnikatel Zdeněk Jandejsek dostává, od státu, 2,34 procent, ze 100 korun výroby, kterou, jejich podnik, vyprodukuje. Přitom, každý rok, Rabbit Trhový Štěpánov, který dodá na trh svoji zemědělskou a potravinářskou produkci v hodnotě 1.250.000.000 korun (slovy1 miliarda 250 miliónů korun). A přitom, od státu, dostane Rabbit, zpět, 240 až 250 miliónů korun na dotacích.
Ceny potravin, kvůli drahým vstupům, hned tak neklesnou
Poté se Zdeněk Jandejsek zaměřil na ceny potravin. Prohlásil, že výroky některých politiků, či ekonomů, o tom, že díky možnému zlevnění cen elektřiny, klesnou i ceny potravin, se nezakládají na pravdě. Tyto jejich výroky považuje za nesmyslné. Protože, i když dojde ke zlevnění cen u některých položek, které jsou nutné pro výrobu potravin, tak ceny většiny vstupů do výroby, zůstanou i nadále vysoké.
Načež uvedl, konkrétní příklad ceny elektrické energie. Rabbit Trhový Štěpánov nyní platí 5,10 Kč za 1 kilowatt elektřiny, zatímco v roce 2021, to bylo jen 1,89 Kč za 1 kilowatt, což je rozdíl. Načež podotkl, že pokud jde o ceny vstupů do výroby, tak například u hnojiv se tyto ceny zvýšili o 300 %. Zdražily i chemické prostředky, ale i jiné nutné vstupy do výroby. Některé z nich až o 400 %.
Podle něho se zdražily i služby, což dokumentoval na konkrétním příkladu růstu ceny při opravě traktoru. Jestliže, před pěti lety, stála hodina práce při opravě traktoru 450 až 650 korun, tak, v současné době, u některých typů traktorů stojí 1450 korun. „Je to normální?“, poznamenal. Načež si položil další řečnickou otázku: „Kde se zvedly opravářům ceny o 300 %?“ Samozřejmě, že ceny jdou nahoru všude, tak si každý nastaví svoji, vlastní cenu, takovou, jak ji uzná za vhodné.
Podle Zdeňka Jandejska z toho vyplývá, že kvůli vysokým vstupům do výroby, ceny potravin u nás nebudou hned tak klesat. Prostě tomuto tvrzení některých politiků a ekonomů nevěří. Podle něho lze učinit jedné, a to motivovat zemědělce a potravináře k tomu, aby vyráběli, aby koncentrovali výrobu, aby, co nejvíce vyráběli. To je, by se jim přínos, z velkého rozsahu jejich činnosti, zvyšoval. To je, jediný způsob, jak lze dosáhnout toho, aby i nadále nerostly ceny potravin, konstatoval Zdeněk Jandejsek.
Maloobchodní prodej je potřeba kontrolovat!
Pokud jde o maloobchodní prodej, Zdeněk Jandejsek, poukázal na to, že pořádek do tohoto typu prodeje může vnést zavedení daně z obratu. Takže, žádní šetření, jak, před časem, organizoval ministr Výborný, není potřeba. Prostě, vezmeme-li v úvahu, že režie prodeje je dána ve výši 15 % z obratu, 12 % činí DPH a zisk je ve výši 3 %, tak to činí dohromady 30 %! Potom, stačí, aby někdo zavítal do prostoru prodejny, vyfotografoval si ceníky potravin, a poté přešel do účtárny a prohlédl si zaúčtované faktury. A zjistí, o kolik se daná potravina prodává dráže, než by měla být její cena, která by odpovídala takto nastavenému vzorci. Takže, překročí-li prodejna cenu, za kterou prodává, o hodně, to je například o 100, 200 %, tak by měly následovat vysoké pokuty. To je, nikoliv ve výši 500,- Kč, 5.000 Kč, 10.000 Kč, ale mělo by jít o pokuty ve výši 50.000 Kč, 100.000 Kč. To by odpovídalo pojmu vysoká pokuta.
Načež poznamenal, že, pokud jde o další rozvoj českého zemědělství a potravinářství, vše by mělo být nastaveno tak, jak to připravila předchozí vláda, na sklonku roku 2021, v rámci Strategického plánu EU na léta 2022 až 2027 pro Českou republiku. V lednu 2022, současná vláda, jej nechala přepracovat, a v jeho rámci, byly nastaveny nevýhodné podmínky pro produkční zemědělce, jako byla například redistributivní platba ve výši 23 %, což je, v rámci EU, výjimka, neboť ostatní státy EU zvolily redistributivní platbu ve výši jen 10 až 12 %.
V úplném závěru svého proslovu dodal, že při svých doporučeních vychází ze své mnohaleté praxe hospodáře, který v zemědělství a potravinářství, má již něco za sebou a může hovořit, jako zkušený hospodář.
