• Zveřejněno: 05.03.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

V ekonomické redakci Českého rozhlasu byl zveřejněn rozhovor s jeho redaktorem Tomášem Lysoňkem, ve kterém hovořil o problémech, s nimiž se nyní setkávají firmy, které mají testovat své zaměstnance.

Reaktor v úvodu svého rozhovoru uvedl, že redakce oslovila firmy, které zaměstnávají skutečně nejvíce lidí, a to ve výrobě. Redakci Českého rozhlasu nezajímaly obchodní řetězce, banky, pojišťovny, IT společnosti, ale skutečně výrobní firmy. Bylo jich osm desítek, přičemž celkový počet zaměstnanců byl něco přes čtvrt milionu lidí. Takže to byl poměrně solidní vzorek, když se vezme v úvahu, v průmyslu v ČR pracuje něco přes milion zaměstnanců.

Otázky směřovaly hlavně na to, jak jsou zaměstnavatelé připraveni testovat ve firmách, jak to budou řešit. Tedy jestli přes svého závodního lékaře nebo zda zaměstnancům doporučí, případně rozdají sady pro samoodběry, případně zda jim doporučí využít veřejná odběrová místa.

Další otázky byly formulovány k tomu, jaká opatření už v těch firmách jsou zavedena, jak fungují, případně jak se vyrovnávali s případy, kdy se tam nákaza vyskytla. Poslední otázka samozřejmě byla k tomu, co by pro ně znamenalo případné uzavření výroby, to je tvrdý lockdown.

Většina oslovených firem začínala svou odpověď tím, že nějaká opatření a vůbec tu situaci řeší už prakticky rok, tedy od toho loňského března. Prakticky všichni se shodli na tom, že zaměstnanci mají povinnost používat roušky, respirátory. Ve firmách se používá hromadná dezinfekce. Kdo může, pracuje z domova. Dále jsou přijímána různá opatření, která mají zamezit tomu, aby případní nakažení zaměstnanci šli do továrny nebo podniku, ať již jde o termokamery na vstupu, dále měření teploty. Zároveň, jak zvýšit rozestupy mezi zaměstnanci, například sezení v jídelně, například po jednom u stolu, případně plexiskla, omezení kontaktu a služebních cest. Firmy uvedly, že vše, co lze, se vyřizovalo přes videohovory, na dálku. Některé společnosti poskytují i balíčky vitamínu C a D. Z jejich odpovědí vyplývá, že dělají maximum, aby se jim žádná nákaza v jejich provozech nerozšířila.

Redaktor dále upřesnil, že redakce oslovila největší zaměstnavatele, tedy firmy, které mají přes 1500 zaměstnanců. Podle něho se všechny oslovené firmy shodly na tom, že přerušení výroby je pro ně naprosto nepředstavitelné. Některé firmy k tomu dodaly i své technologické důvodu. Například ocelárny a hutě, upozornili na to, že nemohou jen tak zastavit vysoké pece. Konkrétně uvedl i příklad společnosti Lasselsberger, která je výrobcem keramických obkladů a dlažeb, a která redakci sdělila, že keramické pece se nedají jednoduše vypnout a jít na 14 dnů domů.

Další kategorií byly potravinářské provozy. Například Plzeňský Prazdroj, který připomněl, že proces vaření piva je živý. To znamená, že pivo kvasí, leží, což trvá po určitou dobu, proto nelze výrobu piva přerušit, opustit.

Část společností připomněla, že patří ke kritické infrastruktuře, například Orlen Unipetrol, který dodává pohonné hmoty pro český trh.

V průběhu redakčního průzkumu se redaktoři dále dozvěděli, že vedení firem hovořilo o používání roušek, respirátorů a dalších opatřeních, jako jsou rozestupy či používání dezinfekce. Například v Třineckých železárnách se snaží o to, aby se různé skupiny zaměstnanců nepotkávaly mezi sebou. Mají vytvořené týmy a rozdělené směny, aby se nemíchaly, kdyby v nějakém pracovním týmu vznikl problém nákazy, aby se nepřenesl do dalších pracovních týmů. Například ocelárna Liberty Ostrava nakoupila pro zaměstnance 600.000 roušek a 60.000 respirátorů. Jiná společnost, dodavatel pro automobilový průmysl, ZF Automotive Czech, zase uvádí, že se snaží hodně trasovat kontakty zaměstnanců. Firmy často uvádějí, že trasují důkladněji než hygiena. Shodují se v tom, že je to v jejich vlastním zájmu, aby nemusely po případném rozšíření nákazy přerušit výrobu.

Další část rozhovoru se týkala konkrétních zkušeností po zahájení antigenního testování ve firmách nad 250 zaměstnanců. Tedy, jak je pro firmy náročné sehnat testy, případně u menších firem, jak je reálné sehnat si externí výpomoc. Případně, jak zajistit testování na klasických testovacích místech. Redaktor k tomu uvedl, že například David Tomášek, jednatel distribuční společnosti Trios, řekl, že za hodinu mu přichází stovka e-mailů s novými objednávkami, a že nejlevnější testy, které se pohybují kolem 60 korun za jeden test, což je tedy státem dotovaná suma, společnost obdrží až na přelomu března a dubna. Obdobně o tom hovořil i jednatel další distribuční společnosti Intelsol Filip Hrnčíř, který upozornil na to, že je velmi komplikovaná přeprava z asijských zemí, kde se testy vyrábějí. V tuto chvíli je nákup většího množství testů hodně složitý.

Další část rozhovoru se týkala tiskové konference vlády, kdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) hovořil o tom, že ve skladech je cca jeden a půl milionu testů a že v příštím týdnu přijde snad téměř dalších 10 milionů. Redaktor Českého rozhlasu na reagoval tak, že podle slov Karla Havlíčka to vypadá nadějně, ale podle zkušeností, které redakci sdělily konkrétní firmy, je to jinak. Například společnost Seven Energy uvádí, že závisí na včasném dodání testovacích souprav. Společnost AGC konstatovala, že překážka je materiální, neboť samotestovací soupravy schválené ministerstvem zdravotnictví nejsou v tuto chvíli dostupné. Reaktor k tomu dále poznamenal, že si to zkusil ověřit sám, a to telefonicky. Vystupoval v roli nákupčího určité firmy. Zároveň si prohlížel nabídky na internetu. Výsledkem bylo, že by dokázal nakoupit testovací sady, například 500 kusů, ale v ceně 140 Kč za jeden test. Kdyby objednal 20.000 kusů, dostal by se v ceně na 95 Kč za jeden test.

Pokud jde využité testovacích míst, je jich pořád málo. Problémem je i jejich kapacita. Navíc, jsou umístěny i desítky kilometrů od podniků v určitých lokalitách České republiky. Dalším probléme, že kdyby nyní zavolal, tak nejbližší termín některých z nich je až 11. března. Navíc, v menších městech jsou tyto termíny dostupné jen dopoledne. Tedy během klasické pracovní doby. Redaktor se telefonicky ptal na možnosti testování v různých částech naší republiky. Podle jeho zkušeností, jsou termíny testování ve velkých městech, například v Plzni, v příštím týdnu. Zároveň k tomu připomněl, že se u nás hovoří o tom, že do 15. března by měly být otestováno přes dva miliony zaměstnanců, přičemž rekord v antigenních testech je 77.000 testů za den! Což v podstatě zadání – otestovat přes dva miliony zaměstnanců ve stanoveném čase neodpovídá.

Další část rozhovoru byla věnována otázce, co se stane, když zaměstnanec odmítne se nechat testovat. Podle něho názory na tuto skutečnost se liší. Proto také Svaz průmyslu a dopravy ČR by chtěl, aby vláda tuto otázku jednoznačně nějakou úpravou legislativy vyřešila. V této chvíli existuje shoda na tom, že pokud zaměstnanec test odmítne, tak by neměl být vpuštěn do zaměstnání. Upozornil, že je to i otázka, zda to bude překážka na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele. To znamená, jestli to může být bráno jako hrubé porušení pracovní kázně, anebo naopak zda ten zaměstnanec půjde domů a dostane mzdu. Podle odpovědí z firem, jak je dostal Český rozhlas, v tomto směru shoda vedení různých firem není úplně jednoznačná.

Redaktor se poté zaměřil i na otázku, jak se postupuje ve firmách, když někdo porušuje ochranná opatření. Například ve společnosti Brano je to odstupňováno tak, že poprvé je vyslovena výstraha, potom následuje stokorunová pokuta a potom 500 Kč pokuty. Ale když redaktor hovořil se zaměstnanci z různých dalších společností, uváděli mnohem vyšší částky, například i pokutu ve výši 5000 kč.

Některé společnosti si samy zjišťují, s kým se zaměstnanec stýkal. Například v Continental Automotive Czech Republic ve chvíli, kdy zjistí, že nějaký zaměstnanec je pozitivní, tak se snaží dohledat všechny rizikové interní kontakty. Sama firma tvrdí, že uplatňuje přísnější pravidla než krajské hygienické stanice. Zaměstnanci, kteří přišli do kontaktu s pozitivním, zůstávají doma v ochranné lhůtě.

Zároveň na redakční otázku, že v posledních dnech se objevila podezření, která byla založena hlavně na anonymních svědectvích, že zaměstnanci jsou v některých firmách nuceni nehlásit kontakty hygieně. Redaktor odpověděl, že například Svaz průmyslu a dopravy ČR to považuje za naprosto nesmyslný způsob chování v tom smyslu, že se to té firmě dříve nebo později vrátí. Protože když se vám nakazí významná část zaměstnanců ve výrobě, tak tuto výrobu může daný podnik rovnou zastavit. Současně redaktor k tomu dále poznamenal, že takového chování pravděpodobně nebude na úrovni nejvyššího firemního managementu, ale toho nižšího, co řídí jednotlivé úseky výroby.

Další část rozhovoru se týkala motivace zaměstnanců chodit do práce. Konstatoval, že v nízkopříjmových skupinách mají zaměstnanci tendenci chodit dále do práce, i když se necítí být úplně v pořádku. Připomenul, že to bývá zejména motivace finanční, aby dotyčný člověk pokračoval v práci. Uvedl, že není problémem najít i inzerát, kdy zaměstnavatel nabízí tzv. docházkový bonus ve výši 500 Kč, 1000 Kč, případně i 1500 Kč za měsíc, a to za to, že nejde k lékaři, a že má 100 % docházky. Současně k tomu dodává, zda je opravdu otázkou, zda firmy tento bonus za „nemarodění“ mohou opravdu poskytovat. Protože, podle některých názorů, by to byla diskriminace z důvodu zdravotního stavu. Otázkou rovněž je, zda tyto případy řeší inspekce práce.

Poté redaktor přešel k otázce, že se u nás vyskytují bezpříznakoví lidé. Ti mají nemají důvod do práce nechodit, když nic nepociťují. Otázkou ovšem je, zda je antigenní testy naprosto jednoznačně odhalí. To se nakonec zjistí za tři týdny vyhlášených opatření.

Redakce poté opět vrátil k otázce zastavení výrony, k tzv. tvrdému lockdownu. Zpovídaný redaktor Českého rozhlasu odpověděl, že, podle odpovědí z firem, by to znamenalo obrovské ztráty pro celou ekonomiku. Loni na jaře to šlo proto, protože byly zavřené výrobní podniky v celé Evropě. Nyní však tyto firmy v Německu, ve Francii, případně jinde normálně fungují, a kdyby český výrobce z tohoto trhu vypadl ze dne na den, příslušný podnik v zahraničí by si rychle našel jiného dodavatele. Zejména by se to týkalo automobilového průmyslu. Zároveň k tomu dodal, že česká ekonomika je historicky průmyslová. Byla taková už od dob Rakouska-Uherska. Načež uvedl, že ve letech 1918-1921 měl průmysl 30procentní podíl na zaměstnanosti u nás a v roce 2018 rovněž. Přičemž tehdy, na počátku České republiky, se do českých zemí koncentrovalo 60 až 70 % kapacity průmyslu Rakouska-Uherska. I když šlo o jiný druh průmyslu. Tehdy to byla sklárny, cukrovary, textilní průmysl a těžba uhlí. Nyní je to automobilový průmysl, dále Průmysl 4.0 a firmy, které zavádějí automatizaci, robotizaci a digitalizaci. Současně konstatoval, že průmyslová tradice u nás bude vždy. Byť sice nikoliv z hlediska udržitelnosti počtu lidí, kteří v průmyslu budou pracovat, protože určité druhy práce budou nahrazeny roboty. Na druhé straně, z hlediska demografického vývoje, se v budoucnu neobejdeme bez zahraničních pracovníků.

  • Zdroj: Český rozhlas
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Odbory a zaměstnavatelé vyzvali vládu, aby prodloužila Antivirus do konce června

  • Zveřejněno: 12.04.2021

Odbory a zaměstnavatelé vyzvali vládu, aby prodloužila Antivirus do konce června, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na tiskové konferenci po jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je na případném prodloužení shoda. Během dnešního zasedání tripartity zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o dalším postupu a opatřeních v covidové epidemii.

Tripartita řešila stav epidemické situace a podporu ekonomiky

  • Zveřejněno: 12.04.2021
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 12. dubna 2021 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři diskutovali programy na podporu regionů, zaměstnavatelů i zaměstnanců, velké dopravní stavby, řešení kůrovcové kalamity, dopady Zelené dohody pro Evropu nebo aktuální stav epidemické situace.

Startuje program na podporu podnikatelů Covid 2021, připraveno je šest miliard korun

  • Zveřejněno: 12.04.2021
Podnikatelé mohou od pondělní deváté hodiny ranní začít žádat o podporu z nového programu Covid 2021. Získat budou moci příspěvek 500 korun na zaměstnance na den za dobu od 11. ledna do 31. března. Podmínkou vstupu do programu je propad tržeb za leden až březen alespoň ve výši padesáti procent proti stejnému období loňského, nebo předloňského roku.