• Zveřejněno: 22.10.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl podepsal dnes s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem memorandum vyjadřující společný zájem na rozvoji venkova se zachováním jeho tradic a zděděného přírodního a kulturního bohatství.

Svaz měst a obcí ČR a Agrární komora ČR vidí řadu témat, ve kterých bude společný a koordinovaný postup ku prospěchu obou organizací. K těm patří jak téma pozemkových úprav, od jejich akceptace až po realizaci a správu společných zařízení, až po širší kontext ochrany krajiny a životního prostředí. S tím se pojí také nutnost lepší komunikace mezi zemědělci a občany. Společný postup bude také přínosný v oblasti oběhového hospodářství, kde je třeba napnout síly pro jednodušší zužitkovávání rostlinného bioodpadu obcí zemědělci.

Chceme společně prosazovat zásady udržitelného rozvoje,“ říká František Lukl a pokračuje: „Chceme také podpořit kvalitní vztahy mezi subjekty hospodařícími v krajině a jejími obyvateli i jejich vzájemnou komunikaci.“

Zemědělci fungují s městy a obcemi v přirozené symbióze, která se projevila během pandemie covidu-19 nebo během živelní katastrofy na jižní Moravě. Pravidelná a konstruktivní komunikace se Svazem měst a obcí ČR přispěje k posílení těchto vztahů. Pokud máme naplňovat cíle Společné zemědělské politiky a Zelené dohody pro Evropu a pracovat na tom, aby zemědělství plnilo svoji primární roli, tedy aby zajišťovalo spotřebitelům kvalitní potraviny za dostupné ceny, je třeba, aby priority zemědělců a měst a obcí byly v souladu,” říká k tomu Jan Doležal.

Podpisem memoranda stvrzují obě strany vůli k navázání společné komunikace ve prospěch českého i moravského venkova.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);