• Zveřejněno: 01.05.2017
  • Autor: sk

Česká národní banka (ČNB) na počátku dubna ukončila devizové intervence, kterými oslabovala korunu a odvracela tak riziko deflace. Komu toto opatření pomohlo a komu nikoliv? Podle některých odborníků se na zisky exportérů složili všichni ostatní. Porostou teď úroky z vkladů? A jak se ukončení kurzového závazku projeví v našich peněženkách?

Umělé oslabování koruny ukončila rada ČNB letos v dubnu. Zatím se kurz české měny k euru drží blízko původního závazku 27 korun a pro nejbližší týdny až měsíce nelze další vývoj kurzu koruny uspokojivě odhadovat, protože dosud nedošlo k odlivu nevyzpytatelného spekulativního kapitálu. „Většina spekulantů stále čeká na posílení koruny a realizaci svého výnosu. Taková realizace, dojde-li k ní v masivnější míře, může korunu opět oslabit až nad úroveň intervenčního závazku,“ upozornil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Po odplynutí spekulativního kapitálu lze podle Kovandy očekávat postupné posilování koruny, neboť ta je nyní vzhledem k fundamentům tuzemské ekonomiky podhodnocená. „Za rok touto dobou bude kurz na úrovni 25,90 koruny za euro,“ pokusil se odhadnout Kovanda.

Intervence trvaly déle než tři roky

Připomeňme, že ČNB přistoupila k intervencím v listopadu 2013 ve snaze zabránit deflaci. Kurz se tehdy pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR.

Nyní se zatím hodnota kurzu koruny proti euru od ukončení intervencí příliš nezměnila, proto běžný člověk zatím nepociťuje konkrétní důsledky. „Především ve druhém pololetí však lze díky posilování koruny očekávat, že by mohly zlevnit pohonné hmoty, cestování do zahraničí, elektronika, ale i oděvy,“ domnívá se Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Dají se prý též čekat reálně vyšší mzdy, než jak by tomu bylo při pokračujícím intervenčním režimu.

„Ukončení intervenčního režimu je totiž antiinflačním činitelem, takže inflace bude z nadále rostoucích nominálních mezd ‚ukusovat‘ o to méně,“ představil svůj předpoklad i Lukáš Kovanda. „Kromě vyšších reálných mezd budou Češi v celosvětovém měřítku bohatší, protože mzdy i majetek se budou přepočítávat do EUR a USD příznivějším kurzem“ doplňuje vize Michala Moravcová, analytička finančních trhů ve společnosti Bossa.

Porostou úroky při spoření v bankách?

Konec intervencí a rostoucí inflace napovídají, že by mohly začít pozvolna růst úroky na spořicích účtech. „V současnosti nabízejí spořicí účty minimální zhodnocení a se započtením inflace je reálný výnos vlastně záporný,“ uvedl Michael Pokiser, zástupce finanční skupiny Ramfin. „I přesto však leží na spořicích účtech velké množství peněz, a banky tím pádem nemají příliš velký zájem o nové vklady. Nic je tedy prozatím netlačí ke zvyšování sazeb,“ dodal Pokiser s tím, že lepší výnosy lze najít u termínovaných vkladů nebo podílových fondů.

ČNB se při zavedení intervencí odvolávala hlavně na dosažení udržitelného růstu cenové hladiny (inflace), což se podařilo. Vše zatím nasvědčuje tomu, že se inflace nad 2 procenty v střednědobém horizontu udrží.

„Když se podíváme na vývoj HDP nebo nezaměstnanosti, tak si tyto makroekonomické veličiny ve srovnání s listopadovými hodnotami z roku 2013, kdy byly zavedeny intervence, též polepšily,“ podotkla Michala Moravcová a dodala, že důsledky dalších vedlejších efektů intervencí uvidíme v ekonomice až za několik let. A nemusí být prý zrovna pozitivní.

Na zisky exportérů se složili všichni ostatní v podobě dražších dovolených

Podle Lukáše Kovandy sice intervenční režim podpořil exportéry, ale na úkor zbytku republiky. „Na zisky exportérů se složili všichni ostatní v podobě dražších dovolených, dražšího zboží z dovozu, nižších mezd či nafukování cen nemovitostí, a tedy horší dostupnosti bydlení například pro mladé rodiny s dětmi,“ upozornil. Když podle něj srovnáme vývoj maloobchodních tržeb, průmyslové výroby či objemu vývozu v období intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 se situací v Polsku a v Maďarsku v témže období, žádný výrazný rozdíl nenajdeme.

„Bez intervenčního režimu by česká ekonomika ožívala s podobnou dynamikou jako bez nich, ovšem stálo by to o 2000 miliard korun (plus důsledky příslušných tržních deformací k tomu) méně,“ uzavírá shrnutím Lukáš Kovanda z Cyrrusu.

 

 

O společnosti Ramfin

Ramfin je nezávislou finanční a investiční skupinou. Pro klienty provádí objektivní a nezávislé finanční poradenství. Snaží se vysvětlovat vlastnosti a objasňovat výhody či nevýhody jednotlivých finančních produktů a klientům vyhledat ty nejvhodnější. Ramfin je majákem v rozbouřeném moři složitých finančních služeb a produktů, přičemž se zaměřuje také na vlastní investiční činnost.

O společnosti Cyrrus

Cyrrus je největším mimopražským brokerem a věnuje se obchodování s cennými papíry od roku 1998. Po finanční krizi jako první zcela změnil zažitý model obchodování, upustil od poplatků za obchodování a vyvinul službu Investiční strategie. Strategie jsou zkonstruovány na základě dlouholetých zkušeností, nejčastějších chyb investorů a všech dostupných prostředků k minimalizaci rizika. CYRRUS je členem burzy cenných papírů v Praze a Frankfurtu. Zaměřuje se na burzovní obchody především na zahraničních trzích v Německu a USA.

  • Zdroj: Media Journal
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Propast v platech mužů a žen je v Česku po Estonsku nejvyšší v EU

  • Zveřejněno: 20.10.2017

Ženy ve všech zemích Evropské unie vydělávají na hodinu méně než muži. Rozdíl činí v průměru 16,3 procenta. Nejhůř jsou na tom Estonky následované Češkami, které mají plat nižší o 22,5 procenta. Naopak nejmenším rozdílem v ohodnocení práce mužů a žen se může pochlubit Itálie. Vyplývá to ze studie evropského statistického úřadu Eurostat, který srovnával mzdy v roce 2015.

 

Firmy chtějí růst. Zatímco české sází na inovace, zahraniční na zaměstnance

  • Zveřejněno: 18.10.2017

Reportáž ČT. Devět z deseti českých firem plánuje příští rok růst. Každá třetí dokonce o víc než deset procent, vyplývá z průzkumu společnosti EY. Ekonomických výkyvů, politické nestability nebo silnější koruny se české firmy nebojí, nedostatku pracovníků ano. Chtějí proto modernizovat výrobu, a to víc než firmy v jiných zemích.