• Zveřejněno: 06.12.2017
  • Autor: (sk)

Česká ekonomika šlape na plné obrátky, lidé nemají nouzi o práci, výdělky rostou v soukromém i státním sektoru, Češi více utrácejí. Na druhou stranu začíná nabírat na síle inflace a ceny nemovitostí jsou především ve velkých městech na svých historických maximech. To jsou jen některé z důvodů, proč se letos Česká národní banka rozhodla zvýšit základní úrokové sazby. A to hned dvakrát.

Na začátku srpna se poprvé po devíti letech zvedla nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba na 0,25 %. Začátkem listopadu pak tato sazba vzrostla na 0,5 %. Jak se tyto změny zapíšou do života nás, běžných občanů?

Centrální bankéři letos se snaží totiž zchladit rozjetou ekonomiku a brzdit rostoucí inflaci. Pocítíme tyto vyšší sazby ve svých peněženkách?

Dobrá zpráva: Ceny v obchodech porostou jen pozvolna

Jedním z cílů České národní banky je udržovat cenovou stabilitu v zemi. Příliš rychlý růst cen není pro ekonomiku zdravý. I když inflace u nás začíná pomalu vystrkovat růžky, o dramatickém růstu zatím nemůže být řeč (spotřebitelské ceny v říjnu 2017 meziročně vzrostly o 2,9 procenta). Ale v budoucnu by mohlo být hůř, a to si dobře uvědomují i centrální bankéři. „Vyšší úrokové sazby by měly v následujících měsících brzdit inflaci. A to je dobrá zpráva pro všechny Čechy. Ceny v obchodech budou s největší pravděpodobností růst jen pozvolna,“ uvedl Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

V zahraničí se budeme cítit bohatší

Dalším z efektů růstu základních úrokových sazeb je posilování koruny. To jsme ostatně mohli vidět hned v srpnu, krátce po oznámení prvního zvýšení sazeb. Koruna tehdy rychle posílila vůči euru až na 25,90, ovšem ještě týž den uzavřela nad hranicí 26 korun. Pro Čechy však nejsou krátkodobé výkyvy kurzu až tak důležité jako dlouhodobý trend. „V dlouhodobém horizontu by měla česká koruna postupně posilovat. To uvítají například Češi, kteří vyrazí příští rok do zahraničí a budou platit v eurech. Za silnější českou korunu získají více cizí měny a nákupy v zahraničí je vyjdou levněji. Z posilování koruny naopak nebudou příliš nadšeni majitelé cenných papírů vedených v eurech. Pokud své výnosy převedou na koruny, dostanou méně než při slabším kurzu koruny,“ doplnil Miloslav Kufa z Ramfinu.

Hypotéky však pomalu stále zdražují

Zvýšení úrokových sazeb spolu se zpřísněním podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů jsou ale špatnou zprávou pro ty, kdo uvažují o financování nákupu nemovitosti pomocí hypotéky, nebo je čeká refinancování té stávající. Pravdou je, že hypotéky zdražují a s úrokovými sazbami pod 2 % je prozatím konec.

Podle statistiky portálu hypoindex.cz si mohli lidé pořídit hypotéku nejlevněji v listopadu minulého roku, kdy úrokové sazby spadly až na 1,77 %. Letos v říjnu se ovšem vyšplhaly na 2,1 %. Podle Davida Eima z Gepard Finance však toto listopadové zvýšení sazeb ČNB prý nepředstavuje zásadní zlom. „Lidé zřejmě získají hypotéku o něco dráž, než by to bylo možné před několika měsíci, ale rozhodně to není žádný významný důvod pro přehodnocení plánů spojených s pořízením nemovitosti či její plánovanou rekonstrukcí,“ řekl Eim. Zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši 1 milion Kč na 30 let o 0,3 procentního bodu podle něj totiž znamená zvýšení ročních nákladů o necelé 3 000 Kč, což je v kontextu dalších nákladů málo významné. Je však velmi pravděpodobné, že hypoteční úvěry budou i v následujících měsících dál pozvolna zdražovat.

Výhodnější spotřebitelské úvěry

Dosavadní zvýšení sazeb centrální bankou se může promítnout jen velmi omezeně do úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů. „Konkurence v tomto segmentu drží úrokové sazby dole a nezdá se, že by zde byl prostor k růstu. Navíc v aktuálním předvánočním období poskytovatelé přicházejí s různými akčními nabídkami,“ uvádí Robin Stránský, marketingový manažer české společnosti Tommy Stachi.

Statistiky za září podle ČNB koneckonců ukazují, že úroková sazba z úvěrů na spotřebu meziměsíčně poklesla na 9,29 %. „Dnes nejsou výjimkou ani sazby pod 5 %. K obratu může vést až případné výraznější zvýšení úrokových sazeb centrální bankou,“ upozorňuje také Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

Peníze v bankách velkým ternem nejsou - nevydělávají

Peníze uložené v bance v posledních letech nevydělaly téměř nic. A velké změny nelze očekávat ani v následujících měsících. Banky mají zatím peněz dostatek a další od střadatelů nepotřebují. K obratu může dojít až po výraznějším zvýšení sazeb ze strany centrální banky. Nejdříve lze očekávat růst sazeb u vkladů s delší výpovědní lhůtou. Změny úrokových sazeb v ekonomice mnohem více pocítí například dluhopisoví investoři.

„Růst úrokových sazeb v ekonomice vede k poklesu ceny držených dluhopisů, a to je špatnou zprávou především pro ty, kdo se je rozhodnou předčasně prodat za tržní cenu. Na druhou stranu se ale na trh dostávají nové emise s atraktivnějším úročením,“ vysvětlil na závěr ještě Roman Outrata.

 

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Ochrana vody v přírodě – to je výzva nejen pro státní orgány a samosprávu, ale především i pro celou naši veřejnost!

  • Zveřejněno: 18.04.2019

Pod záštitou předsedy vlády ČR Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana se ve středu v Praze uskutečnila mezinárodní konference „Ochrana vody v přírodě“, jejímiž pořadateli byl Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO) ve spolupráci s Agrární komorou ČR.

Superhrubá mzda znovu na zrušení

  • Zveřejněno: 22.04.2019

Ministryně financí Alena Schillerová se znovu pokusí o zrušení takzvané superhrubé mzdy, návrh chce předložit koalici do konce června. Její návrh bude počítat i se snížením daně z příjmu z hrubé mzdy z dnešních asi 20 na 19 procent. Podle zpravodajství České televize ministryně naopak definitivně opustila plán spojovat zrušení superhrubé mzdy se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce.

 

Eurokomisař pro zemědělství couvá od tvrdého zastropování dotací

  • Zveřejněno: 23.04.2019

Už od roku 2021 má platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z unijního rozpočtu. Evropská komise navrhuje, aby od toho data přímé dotace z hektaru, či zvířete byly zastropovány na šedesáti tisících eur pro jeden zemědělský subjekt. Česká republika společně se Slovenskem a Německem se dlouhodobě netají odporem k tomuto přístupu.