Ještě koncem července to vypadalo na nejpomalejší sklizeň za více než dekádu, nyní je většina obilovin a řepky takzvaně pod střechou. Zemědělci sklízeli každou chvíli, kdy jim to počasí dovolilo, a mnohdy se kvůli dešti museli vrátit krátce poté, co s kombajny vjeli do polí. Tak charakterizoval, prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal, průběh letošních žní na tiskové konferenci, který se uskutečnila v pátek 22. srpna 2025 v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Přes nepřízeň počasí, prakticky celou první polovinu roku, podle Martina Volfa, předsedy Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR, se výnosy obilovin pohybovaly nad pětiletým průměrem s tím, že sklizeň by, podle odhadu, měla dosáhnout 7,2 milionu tun. Načež poznamenal, že u řepky je situace horší, počítá se s podprůměrným výnosem, to je, že by se jí mělo sklidit asi 984 tisíc tun.

Podle obou představitelů Agrární komory ČR letošní sklizeň obilovin a čepky, tedy hlavních tahounů tuzemské rostlinné výroby, dala našim zemědělcům zabrat! Nejdříve, teplé počasí zjara, urychlilo vegetační vývoj plodin, aby jej zase zpomalilo několik vln silných mrazů v kombinaci se suchem. Situace, oproti loňskému roku, sice nebyla tak dramatická, ale přesto došlo k poškození porostů především u řepky. Deficit vody částečně vyrovnaly přívalové deště, ale první kombajny, kvůli nim, vyjely do polí až na přelomu června a července, což je zhruba o týden až dva později než loni. Žně tak postupovaly velmi pomalu až do začátku srpna, kdy byla sklizena pouhá třetina výměry obilovin a polovina plochy s řepkou.

Mimořádně deštivý průběh letošního léta, podle Agrární komory ČR, potvrzují i data. Zatímco loni v červenci byl zaznamenán republikový průměrný srážkový úhrn za červenec 71 mm, tedy 81 procent normálu z let 1991-2020, v letošním červenci představoval průměrný srážkový úhrn 95 mm, tedy 107 procent srážkového normálu. „V důsledku častějších dešťů, a nižší sluneční aktivity během dne, kdy by mohly porosty takzvaně vyschnout, žně postupovaly velmi pomalu. Tak pomalý postup žní jsme zažili naposledy v roce 2013, protože polehlé porosty se špatně sklízely a do místy podmáčených polí nešlo vjet s těžkou zemědělskou technikou. Zlepšení předpovědi pak bylo pro naše zemědělce doslova požehnáním, protože při pokračování dešťů by hrozily plísně a různé houbové choroby, což znamená snížení kvality a také výnosu, což se naštěstí nestalo,“ uvedl prezident AK ČR Jan Doležal.

Agrární komora ČR k tomu dále uvádí, že k 17. srpnu bylo, podle Ministerstva zemědělství ČR, sklizeno 89 procent ploch s obilovinami a 96 výměry řepky. Přes turbulentní vývoj počasí výsledky u obilovin zatím překvapují. Komoditní rada pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR odhaduje, že výnosy základních obilovin dosáhnou 6,03 tuny z hektaru, tedy více než pětiletý průměr, a sklidit by se tak mohlo 7,2 milionu tun. Na řepce se zejména mrazy, sucho a absence ochranných přípravků podepsaly více. Výnos se podle odhadu pohybuje pod pětiletým průměrem na úrovni 2,93 tuny z hektaru, čímž by celková sklizeň mohla dosáhnout 984 tisíc tun.

Hrozí další snižování výměry!

Podle Agrární komory ČR vše nasvědčuje tomu, že pěstitelé obilovin a olejnin úspěšně zvládnou žně i v tomto roce. Důvod k radosti ale nemají, protože pěstování těchto dosud nejvýnosnějších komodit v Česku čelí řadě překážek. Kvůli zákazům přípravků na ochranu a ošetřování rostlin, za které není efektivní náhrada, jsou rostliny oslabené a náchylnější vůči působení škůdců. Dochází k neustálým změnám protierozních pravidel, která ještě nezačala ani pořádně platit a nejsou definované základní pojmy, chystají se však sankce. Nová obchodní dohoda mezi Ukrajinou a Evropskou unií, kterou ještě musí schválit členské státy, směřuje k navýšení kvót na dovoz obilovin a dalších komodit. K dohodě v této podobě má dojít, přestože levné dovozy z Ukrajiny, kde tamní pěstitelé nemusí dodržovat přísné evropské standardy, křivily evropský trh a podrážely ceny domácí produkce, na což opakovaně upozornila Agrární komora ČR.

Pro pěstitele tak nemusí být výhodné tyto tržní plodiny dále v Česku pěstovat. Už nyní dochází ke snižování výměry obilovin a řepky, podle dat Českého statistického úřadu došlo letos ke snížení výměry obilovin o 38 618 hektarů oproti pětiletému průměru a plocha s řepkou se snížila skoro o 19 709 hektarů. „Když vezmeme v úvahu srovnání s průměrným pětiletým průměrem úrody obilovin a řepky, znamená to v letošním roce ztrátu celkové produkce těchto komodit téměř půl milionu tun. V kontextu Česka to není malé číslo a svědčí to o tom, že pěstitelům dochází trpělivost s neustále se měnícími pravidly a zhoršujícími se podmínkami pro jejich hospodaření. Pokud nejen Česko, ale celá Evropě nepřehodnotí svůj přístup k zemědělské prvovýrobě a nedocení její význam pro potravinovou bezpečnost, bohužel lze očekávat, že tento trend bude pokračovat,“ říká prezident AK ČR Jan Doležal.

Vliv na ceny potravin?

Agrární komora ČR rovněž konstatuje, že, ve veřejném prostoru, se opět spekuluje, jak letošní žně ovlivní ceny mouky a pečiva. Zemědělci neurčují ceny potravin na pultech a mají omezený vliv i na výkupní ceny, za které sami prodávají. Cena pšenice se navíc podílí na konečné ceně pečiva jen maximálně 10 procenty, přestože je to hlavní surovina pro jeho výrobu. Zbytek tvoří náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, náklady na obaly, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců.

„Trh s potravinami v Česku je pod diktátem mezinárodních obchodních řetězců, které rozhodují, jaké zboží odeberou od nás, nebo jaké dovezou, odkud a kolik bude stát. Tržní síla těchto nadnárodních gigantů se oproti českým zemědělcům pohybuje v úplně jiných sférách. Hodnota české zemědělské produkce činí kolem 170 až 180 miliard korun ročně, zatímco roční obrat největších řetězců dosahuje sumy 400 až 450 miliard korun. Tedy my jako zemědělci nejsme schopni cenový vývoj potravin, jakkoliv ovlivnit,“ konstatuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Podle něho, je nutné si zároveň uvědomit, že spotřebitelské ceny chleba a pečiva za poslední tři dekády vzrostly více než desetinásobně a na této hladině se drží i nadále. Oproti tomu ceny zemědělců, například za tunu potravinářské pšenice, se v posledních dvou letech hluboko propadly až na úroveň devadesátých let.

Největší ztráty na letošní úrodě způsobil mráz a kroupy!

Na tiskové konferenci Agrární komory rovněž vystoupila i ředitelka odboru zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová, a to, jako nejvýznamnější organizace u nás, který se zabývá pojištěním zemědělců.

Alena Stiborová uvedla, že letos, jejich pojišťovna eviduje škody na plodinách, a to ve výši 280 milionů korun. S tím, že finální čísla za rok 2025 budou teprve sečtena. Celkem šlo o 560 pojistných událostí, přičemž krupobití mezi nimi způsobilo největší škody. Balíček „vyzimování“ poskytuje pěstitelům ochranu ozimých plodin už od okamžiku výsevu.

Extrémní počasí se, podle ní, i v letošním roce výrazně promítlo do zemědělské produkce, a to napříč celým Českem. Nejrozsáhlejší škody, jak z hlediska ploch, tak i finančních ztrát, přineslo krupobití a jarní mrazy. Část zelinářů a ovocnářů přitom byla zasažena hned několikrát. Úrodu jim nejprve poškodily nízké teploty na jaře a později ji zasáhly i kroupy.

„V průběhu letošního roku jsme s klienty z řad zemědělců řešili 560 pojistných událostí souvisejících s plodinami. Odhadovaná výše škod aktuálně přesahuje 280 milionů korun. Přestože letošní sezóna zatím nepatří mezi ty nejškodovější, zemědělci musí počítat se stále častějšími výkyvy počasí,“ upozornila Alena Stiborová.

Výsledný účet za poškozené plodiny zatím není konečný. Škody nyní dopočítávají ovocnáři a na vyčíslení ztrát se čeká také ve vinicích. „Každou vinici je nutné před sklizní zkontrolovat ještě jednou, aby bylo možné přesně stanovit procento poškození, tedy ztrátu hroznů,“ doplnila Alena Stiborová.

Častější mrazy v květnu

Významnou část škod, s nimiž se letos zemědělci v rostlinné výrobě potýkali, podle ní, způsobily jarní mrazy. Ty se objevily v průběhu dubna a zejména v květnu, kdy byly častější než obvykle. Největší dopady měly mrazivé dny mezi 6. a 9. dubnem a 8. a 13. květnem, které způsobily škody za 60 milionů korun. „Následkem květnových mrazů došlo k opadu plůdků a jablek, poškození květů jahodníku i vinic a významné ztráty byly zaznamenány také u porostů ozimé řepky a máku,” uvedla Alena Stiborová. Celkem bylo v tomto období registrováno 102 škodních událostí.