• Zveřejněno: 27.07.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Česká krajina se viditelně mění, mizí z ní velké lány, přibývají stromořadí, meze, stovky nových rybníků i tůní a mokřadů. Uvádí to Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) ve své tiskové zprávě. Zároveň konstatuje, že MZe změnilo řadu pravidel, kterými se musí zemědělci při hospodaření řídit, masivně investuje do budování a obnovy rybníků nebo pozemkových úprav, které pomáhají krajinu více rozčlenit, a rovněž podporuje také živočišnou výrobu produkující pro půdu tolik potřebnou organickou hmotu. Jen v loňském roce do boje proti dopadům sucha investovalo MZe 13,7 miliardy korun.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana je MZe otevřeno racionální diskuzi o dalších změnách postupů a pravidel. Přičemž ministr v této souvislosti uvedl, že tuto výzvu bohužel část veřejnosti zatím nevyslyšela. Přitom, například v červnu, přesně dle dřívějšího slibu, MZe zveřejnilo desetiletý plán na využití meliorací a pozemkových úprav pro řešení dopadů klimatické změny. Současně uvedlo, že jde o otevřený dokument, ke kterému se může kdokoliv vyjádřit a přidat podněty, které by mohly boj s klimatickou změnou učinit ještě efektivnější. „Bohužel do dnešního dne se k materiálu vyjádřil pouze jeden odborný vodohospodářský časopis. Ostatní organizace mlčí, a místo věcné diskuze u stolu pouze svolávají demonstrace a další veřejné happeningy. Chtěl bych tedy všechny vyzvat, aby debata byla více o faktech než o emocích,“ řekl k tomu ministr Miroslav Toman.

Podle MZe se první část opatření v boji proti suchu týká krajiny a její schopnosti zadržet vodu. Od letošního roku musí zemědělci na erozně ohrožené půdě omezit velikost pole s jednou plodinou maximálně na 30 hektarů. Od příštího roku bude toto pravidlo platit na veškeré orné půdě. Česká krajina se díky tomu reálně mění, nejde jen o deklaraci na papíře, ale reálný krok, kterým se všichni zemědělci musí řídit, jinak nemají nárok na celou výši dotace.

K lepšímu stavu krajiny přispívá také dodávání organické hmoty do půdy a omezení používání chemických prostředků. Česká republika jako jedna z prvních zemí EU již v loňském roce zakázala předsklizňovou aplikaci glyfosátu na plodiny určené k potravinářskému využití.

Podle ministra Miroslav Tomana jen v loňském roce u nás spotřeba glyfosátu meziročně klesla o více než 25 procent, letos o dalších 13 procent. Dle evropského statistického úřadu Eurostat je Česká republika mezi trojicí zemí EU, kde používání prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. V ČR se spotřeba pesticidů za poslední roky snížila o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a třeba v Rakousku, které je nám často dáváno za vzor, vzrostla dokonce o 53 procent.

V novém programovém období bude MZe také nad rámec podpory zalesňování, zatravňování orné půdy a ekologického zemědělství podporovat tzv. agrolesnictví, tedy systém využívání půdy, ve kterém je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování dřevin a k zemědělské činnosti. To pomáhá omezit erozi, zvýšit biodiverzitu, zvýšit retenci vody v krajině a zlepšit i malý vodní cyklus.

Pro lepší zadržení vody v krajině jsou důležité také pozemkové úpravy a využití starých melioračních systémů. MZe na konci června představilo desetiletý Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací. Jde o dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze. Na jeho základě chce MZe postupovat při koordinaci pozemkových úprav a dalších opatření realizovaných v krajině.

Do pozemkových úprav investovalo MZe v posledních dvou letech 4 miliardy korun a do budoucna chce jejich podporu ještě navýšit. Součástí pozemkových úprav bude i využití starých melioračních systémů. Prostě tam, kde to půjde, budou meliorace přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu zadrží a zpřístupní kořenům rostlin. MZe také veřejně uvedlo, že jde o otevřený materiál, ke kterému se může kdokoliv vyjádřit a doplnit jej.

Další část opatření v boji se suchem jsou opatření vodohospodářská a opatření v lesích. Cílem je totiž vodu v krajině zadržet a opakovaně ji využít, protože veškerá voda z našeho území odtéká. Jen za loňský rok MZe obnovilo nebo nově postavilo 387 rybníků, tedy v průměru více než jeden denně, a nadále v tomto tempu pokračuje.

MZe také zahájilo propojování vodárenských soustav, připraveno je již přes dvacet projektů, díky kterým se zlepší zásobování pitnou vodou pro více než 3,5 milionu obyvatel. Podporuje i ochranu vodních zdrojů, například v okolí vodárenské nádrže Švihov v loňském roce spustilo projekt, při kterém zemědělci využívají šetrnější technologie a méně chemických prostředků. Postupně chce tento projekt rozšířit i do okolí dalších vodárenských nádrží.

Také podoba lesů, které masivně zasáhla kalamita kůrovce, se výrazně mění. Díky změnám pravidel a cílené podpoře MZe se jen v loňském roce vysázelo v lesích více než 111 milionů listnatých stromů, oproti zhruba 33 milionům smrků. V budoucnu tedy budeme mít u nás lesy druhově pestřejší a odolnější vůči změnám klimatu. MZe rovněž nezapomíná ani na vodu v lesích, státní podnik Lesy České republiky buduje a obnovuje stovky tůní, mokřadů, rybníčků nebo meandruje koryta potoků do jejich původní podoby tak, aby i naše lesy měly dostatek vody.

Ministerstvo zemědělství bere adaptaci na klimatickou změnu vážně, dělá řadu opatření, která jsou vzájemně provázaná a musí být i do budoucna velmi komplexní. Zároveň MZe dodává, že k tomu je zapotřebí také věcná a racionální diskuze, která pomůže vyřešit problémy.

  • Zdroj: MZe
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Proč jsou potraviny v Česku tak drahé? A proč by být nemusely

  • Zveřejněno: 09.07.2025
Potraviny v Česku jsou rekordně drahé. Ale proč vlastně? Marže řetězců, evropská byrokracie, nekontrolovaný dovoz a slabá ochrana domácí produkce — to vše tvoří koktejl, který plní nákupní košíky cenami, jež neodpovídají realitě. Naše Praha

Vláda, své předvolební sliby, nesplnila, dokonce je porušila! Sociální dialog je u ní přítěží! Odbory, od nové vlády, očekávají zásadní změny!

  • Zveřejněno: 11.07.2025

K základním programovým bodům čtvrtečního jednán Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, patří především otázka, jaké dopady na české hospodářství bude mít zavedení emisních povolenek ETS 2, které prosadily vrcholné orgány EU. Druhým hlavním bodem bude projednávání akčního plánu na podporu kolektivního vyjednávání. Jde otázky, o nichž se, během jednání tripartity, v rámci dialogu tří sociálních partnerů, tj. členů vlády a zástupců zaměstnavatelů a odborů, bude určitě otevřeně diskutovat. O názor jsme požádali předsedu Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, kterému jsme položili několik otázek.

Plodiny není čím chránit před škůdci, plísněmi nebo pleveli. Agrární komora ČR vyzvala ministra zemědělství, aby řešil evropské zákazy přípravků

  • Zveřejněno: 14.07.2025
Žně jsou teprve v začátcích, ale na rostlinách už se projevuje jejich oslabení, které může snížit výnosy, a tím i objem letošní sklizně obilovin, olejnin a dalších plodin. Kvůli evropským zákazům přípravků na ochranu a ošetřování rostlin je totiž stále méně těch, které skutečně zabírají vůči škůdcům, plísním nebo plevelům.