V úterý 20. ledna 2026 se, před Evropským parlamentem, uskuteční protest evropských zemědělců, kteří takto veřejně dají najevo svůj nesouhlas s připravovaným podpisem dohody mezi Evropskou unií a zeměmi společenství Mercosur.
V dopoledních hodinách, se ve Štrasburku shromáždí tisíce zemědělců z celé Evropy, spolu s přibližně 1000 traktory, na řádně nahlášené demonstraci v evropské čtvrti. Cílem protestu je upozornit na kritickou situaci evropského zemědělství a nutnost neodkladných politických kroků na úrovni EU. Protest se koná u příležitosti hlasování o dohodě o volném obchodu EU-Mercosur.
Organizaci celé akce, to je protestu evropských zemědělců, si vzal na starost největší francouzský zemědělský svaz FNSEA, který je podporován celoevropskou asociací zemědělců COPA-COGECA v rámci pokračující evropské výzvy k řešení budoucnosti zemědělství v EU.
Protest navazuje na účast 10.000 zemědělců v Bruselu dne 18. prosince 2025 a reaguje na přetrvávající patovou situaci v evropské zemědělské politice, zejména na:
- návrhy Společné zemědělské politiky po roce 2027, které postrádají společný rámec a odpovídající financování,
- nespravedlivou obchodní politiku a plánovanou dohodu EU-Mercosur,
- naléhavou potřebu zjednodušení evropských regulací, které zvyšují náklady zemědělců způsobem, který nedokážou kompenzovat klesající dotace.
Podle informaci Zemědělského svazu ČR obchodní dohoda se zeměmi Mercosuru, tj. s Brazílií, Argentinou, Paraguayí, Uruguayí a Bolívií, se vyjednávala 25 let. Avšak základní problém se od počátku nemění: zemědělci v zemích Mercosuru vyrábějí za podmínek, které jsou nesrovnatelně levnější než přísně regulovaná evropská produkce.
Evropští zemědělci musí splňovat vysoké standardy kvality a bezpečnosti potravin, ochrany půdy, welfare zvířat, omezení používání antibiotik a pesticidů. Farmáři v zemích Mercosuru takovým nákladům čelit nemusí. Výsledkem je dramatický rozdíl ve výrobních nákladech a realizačních cenách.
„Pokud dohoda vstoupí v platnost, lze bez nadsázky říci, že Evropa prodala své zemědělství. Bude to mít negativní dopad na evropské farmáře i naši potravinovou bezpečnost,“ říká k tomu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Podle něho nelze soutěžit s někým, kdo vyrábí za úplně jiných podmínek. Nedává smysl, aby Evropská unie na jedné straně zemědělcům každý rok utahovala šrouby nákladných regulací a byrokracie a na straně druhé otevírala trh zvýhodněným dovozům z regionů, kde tyto povinnosti neexistují.
Zároveň upozornil, že na to, že jedním z nejrozšířenějších omylů, ohledně zemědělských částí dohod o volném obchodu, je představa, že malý objem levných dovozů nemůže ohrozit evropský trh. Realita je přesně opačná, zdůrazňuje Martin Pýcha.
Načež také upozorňuje i na skutečnost, že nedávné zkušenosti s bezcelními dovozy cukru z Ukrajiny ukázaly, že dovozy představující pouze 2–3 % evropské spotřeby dokázaly srazit ceny o 35 %, což vedlo k poklesu pěstebních ploch cukrové řepy, uzavírání cukrovarů a de facto nevratnému zmenšení celého odvětví v Evropě. S Mercosurem obdobný scénář hrozí také v sektoru hovězího masa a dalších citlivých komodit.
Martin Pýcha dále konstatuje, trh reaguje na levné dovozy extrémně rychle. Stačí relativně malý objem a cena letí dolů. Je naivní si myslet, že se to nedotkne evropských producentů. Podle něho dotkne, a zásadně!
Současně k tomu dodává, že zemědělci, napříč Evropskou unií, se potýkají s bezprecedentním propadem výkupních cen mnoha komodit, který u řady podniků srazil ziskovost na hranici ekonomické udržitelnosti. Dohoda s Mercosurem tento trend jedině prohloubí, zdůrazňují zemědělci.
„Tvářit se, že v době takto nízkých cen je vhodné otevřít trh dalšímu levnému zboží, je – velmi mírně řečeno – pokrytecké. Je to cesta k postupnému útlumu evropské zemědělské produkce,“ říká Martin Pýcha.
Podle něho Zemědělský svaz ČR rozhodně neodmítá princip volného obchodu. Pro exportně orientované státy je pevná síť mezinárodních dohod výhodná, ba nezbytná. Tyto dohody ale musí být vyvážené.
Současně říká, že není možné, aby Evropská unie podpořila smlouvu, která položí na lopatky její vlastní zemědělství. To není ani strategické, ani odpovědné. Podle něho je to ekonomická i bezpečnostní sebevražda. Přičemž, kdo z toho bude mít zisk, tak to budou dovozci ze zemí mimo EU, neboť po skutečném poklesu domácí evropské produkce nebudou mít žádný důvod své komodity a výrobky nezdražit.




