• Zveřejněno: 25.05.2023

Jan Doležal obhájil pozici prezidenta Agrární komory České republiky a povede ji další tři roky. Do čela této organizace, jejíž členové produkují 80 procent tuzemských zemědělských komodit, jej zvolil 32. Sněm Agrární komory České republiky a získal 94,5 procenta hlasů. Ve vedení působí od června 2020 a ve svých 37 letech je dosud nejmladším prezidentem Agrární komory ČR.

„Vážím si důvěry, kterou mi projevili delegáti na 32. Sněmu Agrární komory České republiky, a vnímám to jako závazek do budoucna vůči všem našim členům, kteří produkují kvalitní potraviny pro obyvatele za dostupné ceny a zaslouží si maximální možné zastání v této nelehké době. Rozhodnutí sněmu zároveň vnímám jako potvrzení toho, že kurz je nyní nastavený správně. Rád budu v započaté práci pokračovat, nebude jí málo. Za tímto účelem je důležité zemědělce spojovat a vzájemně spolupracovat, o což se budu v následujících třech letech i nadále snažit,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Poté popsal priority, kterým se hodlá ve vedení organizace věnovat. „Prioritou Agrární komory České republiky by mělo do budoucna zůstat narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže, a především racionalizace požadavků na zemědělské podnikatele. I proto jsme se rozhodli příští Evropskou komisi, ať už její složení bude jakékoliv, vyzvat k předložení dopadové studie Evropské zelené dohody prostřednictvím takzvané Evropské občanské iniciativy. Nadále je třeba sledovat a komentovat vývoj domácí zemědělské legislativy a zaměřit se především na zákon o cenách a uvedení do praxe novely zákona o významné tržní síle, které by oba měly přispět k nastavení férovějších podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály, tedy mezi zemědělci, potravináři a obchodníky. Je třeba se soustředit také na zvyšování povědomí veřejnosti o aktuálních zemědělských tématech, protože lidé se stále více zajímají o to, jak kvalitně se stravují, za jakou cenu a koho svým nákupem podpoří. Čeští zemědělci dokážou vyrábět kvalitní potraviny za dostupné ceny pro obyvatele, které mají jistě lepší jakostní vlastnosti než zboží, jež cestovalo stovky i tisíce kilometrů,” dodává Doležal.

Jan Doležal se narodil 6. května 1986 a vyrůstal na rodinné farmě v obci Březinka na Chrudimsku, kterou vlastní jeho rodiče. Vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. Poté se přestěhoval do Prahy, kde získal na České zemědělské univerzitě inženýrský titul v oboru rozvoje venkova a zemědělství. Po škole nastoupil do Agrární komory ČR, kde se z pozice odborného referenta vypracoval na post tajemníka a organizaci zastupoval především na jednáních v Bruselu. Do vedení této organizace byl poprvé zvolen 16. června 2020, kdy vystřídal ve funkci tehdejšího prezidenta Zdeňka Jandejska.

Olomoucká výzva Agrární komory ČR

  1. Sněm Agrární komory ČR, který se konal 25. 5. 2023 v Olomouci, upozorňuje vládu České republiky na bezprecedentní a neutěšenou situaci v sektoru zemědělství a žádá její řešení. Agrární komora ČR, která zastupuje zemědělce všech velikostí, právních forem a výrobního zaměření, je za tímto účelem připravena k součinnosti a zprostředkování informací a požadavků zemědělské praxe. Nemůžeme si dovolit pokračování pasivního a necitlivého přístupu, jinak hrozí další propad rozměru českého zemědělství a potravinářství, prohloubení závislosti České republiky na dovozech a další vlna zdražování potravin.

Agrární komora ČR vyzývá vládu ČR, aby se aktivně zabývala následujícími pěti body:

1) Bezodkladně řešit faktické selhání „jednotného“ trhu se zemědělskými komoditami v Evropské unii. Evropa je v současnosti zaplavena zemědělskými komoditami z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním odběratelům této produkce ve třetích zemích. Zásoby nyní před sklizní činí více než 150 procent oproti evropskému průměru předešlých let a hrozí další zhoršení situace. Propad tržeb tuzemských zemědělců přesahuje 30 miliard korun s výrazně negativním dopadem na životaschopnost zemědělských podniků a potravinovou

bezpečnost České republiky.

2) Žádáme rovné podmínky na „jednotném“ trhu EU. Opatření, která mají pomáhat evropským zemědělcům a jsou vyplácená z národního či unijního rozpočtu, fakticky ještě více pokřivují jednotný trh EU. Čeští zemědělci mají aktuálně nejnižší základní platbu na hektar, což dále prohlubuje vysokou míru národních, regionálních a dalších mimořádných podpor a úlev schválených v posledních letech. Žádáme proto o minimální navýšení rozpočtu národních dotací v roce 2023 na úroveň roku 2022.

3) Spustit Program podpory zaměstnanosti na venkově. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka veřejně slíbil v červnu 2022 v Paláci Lucerna zemědělcům finanční podporu formou úlev na sociálním pojištění a spuštění tohoto programu mělo být naplánováno na stejný termín, jako bude uvedena do praxe redistributivní platba na úrovni 23 procent v souladu s novými pravidly Společné zemědělské politiky Evropské unie, tedy od 1. ledna 2023. Současně je třeba říct, že míra redistributivní platby v České republice, která vyjadřuje podíl z obálky přímých plateb a je přidělována na prvních 150 hektarů podniku, výrazně převyšuje evropský průměr pohybující se na úrovni 10 až 12 procent. Dosud nemáme k dispozici žádné informace o vývoji tohoto programu, ani o jeho zaslání k notifikaci Evropské komisi.

4) V souladu se Strategií rozvoje rezortu do roku 2030 zajistit podporu pro citlivé komodity, u kterých klesá míra soběstačnosti České republiky. Do roku 2030 zbývá jen sedm let, přičemž cíle vytyčené ve Strategii rozvoje rezortu se nejen nedaří plnit, ale naopak jsou podnikány kontraproduktivní kroky vůči plnění těchto cílů. Jen za rok 2022 se podle oficiálních statistik snížily stavy drůbeže meziročně o 8 procent na 23,8 milionu kusů a stavy prasat meziročně o 11 procent na 1,3 milionu kusů. Plochy ovocných sadů se za posledních dvacet let snížily o 33 procent na 12 225 hektarů.

5) Dle příslibu z roku 2022 v co nejkratším čase vyhodnotit první rok fungování národního Strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky EU v letech 2023 až 2027. Je třeba se zaměřit především na snižování administrativní zátěže, přísnější podmínky základní podmíněnosti, ekoschémat, nastavení redistributivní platby a její dopad na potravinovou bezpečnost České republiky. S ohledem na výsledky tohoto vyhodnocení by se měla Česká republika obrátit na Evropskou komisi a požádat o případné změny v národním Strategickém plánu, a to přesně po roce fungování, jak je ostatně v souladu s pravidly Evropské unie.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Ministři potvrdili zemědělcům přislíbené dvě miliardy navíc

  • Zveřejněno: 23.05.2024
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdili zástupcům zemědělských organizací přislíbené peníze navíc – letos 550 milionů a příští rok dvě miliardy. Agrární komora uvedla, že stále platí pětice priorit, mezi nimi například podpoření zaměstnanosti slevou na sociálním pojištění nebo nezdaňování evropských dotací. ČT