• Zveřejněno: 10.12.2018
  • Autor: Mgr. Ing. Alena Mastantuono

Britští zákonodárci budou hlasovat 11. prosince o výstupové dohodě z Evropské unie, kterou společně s prohlášením o budoucích vztazích před třemi týdny posvětili lídři členských států. Brexit začíná nabírat obrátky, avšak britský parlament není stále jednotný ohledně vize, jak by měl proběhnout. Někteří jeho členové si stojí za tzv. tvrdým odchodem, někteří naopak za mírnějším. Dohoda z konce listopadu je v tuto chvíli jediným vodítkem pro brexit. Nebude-li výstupová dohoda schválena, vystoupí Velká Británie z Unie ke konci března, což znamená zavedení celních sazeb a kontrolu zboží. Premiérka Mayová potřebuje 320 hlasů, aby zítra dohoda prošla. Situace není nijak růžová. Pokud Parlament dohodu nepodpoří, má premiérka druhou šanci a Parlament bude po třech týdnech hlasovat znovu.

Výstupová dohoda je na stole

Po 3 letech diskusí se Evropské unii podařilo najít shodu s Velkou Británií na podobě výstupové dohody, kterou schválili hlavní představitelé členských zemí Unie a Velké Británie na svém mimořádném zasedání 25. listopadu 2018. Na zasedání také schválili prohlášení o budoucích vztazích. Výstupová dohoda o 599 stranách upravuje délku přechodného období, práva a povinnosti partnerů během tohoto období, dlužnou částku Velké Británii do rozpočtu EU a řešení fyzické hranice v Severním Irsku.

Dohoda předjímá, že přechodné období začíná 29. března 2019 a trvá do 31. prosince 2020 s tím, že může být prodlouženo na max. jeden nebo dva roky, tj. nejpozději do konce roku 2022. O prodloužení musí EU a Velká Británie rozhodnout a takové případné rozhodnutí musí být učiněno nejpozději 1. července 2020. Naplánované dvouleté přechodné období znamená, že české firmy budou moci do konce roku 2020 vyvážet do Británie za stejných podmínek jako nyní a nadále budou platit stejná práva občanů jako dosud. Pro Velkou Británii to znamená, že bude nadále během přechodného období vázána právem EU, ale nebude mít možnost o zákonech EU rozhodovat.

Finanční závazky a otázka Severního Irska

Velká Británie bude také muset vypořádat své finanční závazky vůči EU. Částka, kterou Velká Británie dluží EU, je zhruba £39 miliard. Část již musí být splacena během přechodného období, a pokud se přechodné období prodlouží, tak se částka navýší.

Snad nejpalčivějším bodem jednání bylo řešení fyzické hranice v Severním Irsku. S ohledem na historii a krvavé boje, které vyvrcholily v 70. letech, je otázka hranice velmi citlivým tématem. Pokud do konce roku 2020 nebude dojednána obchodní dohoda, která by zamezila „tvrdé hranici“ mezi Severním Irskem a Irskou republikou, a pokud nebude prodlouženo přechodné období, tak bude spuštěn tzv. backstop, který spočívá v celní zóně mezi EU a Velkou Británií. Severní Irsko bude v „hlubším“ celním vztahu s EU než zbytek Velké Británie a bude tak více svázáno s pravidly a regulací jednotného trhu. Tato „dočasná celní unie“ znamená, že Velká Británie nebude moci implementovat obchodní dohody se třetími zeměmi. 

Práva občanů

Řešení práv občanů EU žijících ve Velké Británii a naopak je také předmětem výstupové dohody. Občané z Velké Británie a EU budou mít i nadále práva na soc. zabezpečení a pobyt. Občané, kteří se během přechodného období usadí v jiné zemi EU (včetně Velké Británie), budou moci v této zemi po skončení přechodného období zůstat. Každý, kdo zůstane ve stejné zemi EU po dobu pěti let, bude mít možnost požádat o trvalý pobyt.

Jaké scénáře jsou možné?

Pokud zítra dohoda v Parlamentu neprojde, existuje několik scénářů. Prvním je již avizovaný odchod bez dohody, tj. uspořádání obchodních vztahů mezi oběma partnery na základě pravidel WTO, což znamená celní tarify a kontrolu zboží. Druhým scénářem je další hlasování v Parlamentu, tzv. druhá šance. Třetím je nové referendum o EU (pouze na základě vládního legislativního návrhu na uspořádání referenda, a pokud to většina v Parlamentu podpoří). A v neposlední řadě mohou také proběhnout všeobecné volby (v případě nezískané důvěry) či může být nahrazena premiérka a nový premiér/ka se pokusí vyjednat novou dohodu. Poslední dva jsou však s ohledem na časový harmonogram nereálné.

Během přechodného období je také nutno dojednat budoucí obchodní vztahy. Základem je dokument prohlášení o budoucích vztazích, který byl přijat na listopadovém mimořádném summitu a navrhuje možnou úpravu vztahů v různých oblastech vč. obchodu. Podaří-li se dohodu schválit, přichází na řadu Evropský parlament. Parlament dohodu potvrzuje, ale nemá právo ji upravit. Národní parlamenty v případě výstupové dohody do procesu nevstupují na rozdíl od schvalování obchodních dohod. Budoucí obchodní dohodu s Velkou Británií totiž budou muset národní parlamenty sedmadvacítky ratifikovat v souladu s národními pravidly.

Karty na posední chvíli zamíchal Soud Evropské unie, který jen den před hlasováním potvrdil, že Velká Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU. Rozhodnutí by se muselo uskutečnit v souladu s britskou ústavou. Výsledkem by podle soudu bylo, že země by zůstala členem za stejných podmínek jako dosud.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.