• Zveřejněno: 14.12.2018

Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

*Před několika dny jsme zažili v Poslanecké sněmovně PČR diskusi o návrhu státního rozpočtu pro rok 2019 v tzv. druhém čtení. Pravicová opozice kritizuje návrh vlády ČR s tím, že místo toho, aby byl vyrovnaný, má deficit 40 mld. Kč. Jaký je názor odborů?

Nejdříve musím podotknout, že vláda ČR v září předložila návrh rozpočtu i na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, čili tripartity. Jako odbory jsme k předloženému návrhu v podstatě souhlasně vyjádřili s tím, že jsme měli řadu drobných připomínek k jednotlivým částem návrhu rozpočtu. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přitom deklarovali, že návrh rozpočtu podporuje další růst české ekonomiky a zároveň se snaží i o to, aby v sociální oblasti byly napraveny důsledky politiky bývalých pravicových vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase. Mám na mysli například, že po řadu let se nezvyšovala minimální mzda a obě tehdejší vlády systematicky omezovaly řadu sociálních výdajů pod záminkou šetření v důsledku globální krize z roku 2008.

Celkově se dá říci, že předložený návrh státního rozpočtu pro rok 2019 plní řadu úkolů, které si tato vláda vytýčila ve svém programovém prohlášení. Týká se to především těch záležitostí, které jsme jako odbory v našem sociálním dialogu s vládou ČR, a potažmo i se zaměstnavateli, v posledních čtyřech, pěti letech prosazovali. Mohu jen konstatovat, že zvýšení průměrného starobního důchodu o cca 900 Kč od 1. ledna 2019 je pro naše důchodce velmi vítaným činem, na rozdíl od oněch 40 Kč, což se před pár lety stalo za Nečasovy vlády. Navíc si přilepší i důchodci nad 85 let, kteří dostanou přidáno 1000 Kč. Samozřejmě, že toto opatření něco stojí, a proto vláda ČR na to vyčleňuje cca 14 mld. Kč, přičemž je k tomu nutno připočítat i dalších 20,3 mld. Kč na zákonnou valorizaci důchodů pro příští rok.

*Největším problémem ale byla diskuse odborů s vládou ČR o zvýšení platů pracovníků státní a veřejné správy. Jak zpětně hodnotíte výsledek této vaší diskuse?

Odborové svazy státní a veřejné správy, které jsou sdruženy v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS), vytýčily požadavek na zvýšení platů zaměstnanců této státní a veřejné sféry o 10 %. Pro tuto myšlenku získali i vedení ČSSD. Potažmo i ministry za ČSSD v současné koaliční vládě. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se na tuto záležitost podívali pohledem ekonomů, kteří zodpovídají za chod českého státu s tím, že na toto plošné zvýšení platů o 10 % není v současném státním rozpočtu dostatek peněz. Proto se vyslovili pro zvýšení platů jen těm skupinám zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, které mají nejnižší příjmy v rámci této skupiny zaměstnanců státní a veřejné správy. Pokud jde o naši Asociaci samostatných odborů (ASO), my jsme ekonomické argumenty premiéra a ministryně financí pochopili a uznali. Snažili jsme se tedy, aby se v rámci tripartitního vyjednávání našel rozumný kompromis v této oblasti. Což se, myslím, nakonec podařilo!

Chci jen připomenout, že došlo ke zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 % s dopadem 13,5 mld. Kč. Zároveň se plánuje zvýšení počtu pedagogů o 16.000 osob, což bude stát dalších 6,8 mld. Kč. Přitom došlo k tomu, že i nepedagogičtí pracovníci dostanou přidáno, a to o 10 %. U ostatních profesí této veřejné sféry došlo k diferencovanému zvýšení platů. Například policisté a hasiči dostanou přidáno o 8 %. Zdravotní sestry ve směnném provozu u lůžka dostanou přidáno 5000 Kč, takže budou mít celkově 7000 Kč. Ostatnímu zdravotnímu personálu ve směnném provozu se zvýší plat či mzda o původně plánovaných 2000 Kč, což by ovšem zdravotnické odbory chtěly v budoucnu dále upravit.

*Diskusi jste měli i kolem otázky zvýšení minimální mzdy…

ČMKOS navrhovala zvýšení o 1500 Kč, zatímco zaměstnavatelé o 800 Kč. Premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) upřednostňoval její zvýšení o 1000 Kč, což jsme akceptovali i my, jako Asociace samostatných odborů. Přičemž ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), nejprve podpořila stanovisko ČMKOS a posléze, po debatě ve vládě, navrhovala její zvýšení o 1200 Kč. Výsledkem diskuse všech zainteresovaných stran byl nakonec kompromis s tím, že minimální mzda se od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 Kč, tedy na 13.350 Kč.

K tomuto dialogu mezi vládou ČR, zaměstnavateli a odbory chci ještě dodat, že i v průběhu příštího roku budeme požadovat další růst platů a mezd, a to jak ve státním a veřejném, tak i v soukromém sektoru. Přirozeně, že nezapomínáme ani na naše důchodce: Budeme i nadále požadovat růst důchodů těch zaměstnanců, kteří odpracovali podstatnou část svého života tvorbou hmotných statků a zaslouží si dnes klidný a spokojený odpočinek.

*Když hovoříme o sociálním dialogu, v listopadu se uskutečnilo další jednání tripartity. Co bylo na jejím programu?

Na svém jednání 20. listopadu tripartita projednala několik hlavních problémů. Především to byla otázka boje se suchem a zajištění dostatku vody v krajině. Dále to byla kůrovcová kalamita, která sužuje zoufalým způsobem naše lesy. Dalším důležitým bodem jednání bylo i zajištění dalšího čerpání z fondů EU. Nesmíme opomenout i otázku digitalizace a postupného zavádění robotizace v našem průmyslu.

Protože jsem současně i předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO), přirozeně mne zajímala otázka boje se suchem a kůrovcové kalamity. Pokud jde o sucho, tak se v současné době se připravuje výstavba vodních nádrží v regionech postihovaných suchem. Například v oblasti Rakovnicka, což je jedna z nejsušších oblastí u nás, se pracuje na nádržích Senomaty, Šanov a Kryry. Ve Zlínském kraji je to vodní nádrž Vlachovice. Vláda také podporuje výstavbu víceúčelových nádrží a zvýšení akumulační kapacity stávajících přehradních nádrží. Aktivní jsou také dotační programy na odbahnění, rekonstrukci a výstavbu nových rybníků. Žadatelé mohou rovněž získat podporu na vybudování kapkové závlahy pro ovocné sady, chmelnice nebo vinice a školky. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí připravují novelu vodního zákona, která bude problematiku sucha řešit.

V případě boje s kůrovcovou kalamitou zazněly informace, které jsou značně alarmující, neboť objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty v ČR dosáhne výše cca 10–12 milionů m3 a celkový objem napadení lesa kůrovcem pak může činit 15–20 milionů m3. Proto také vláda ČR v této souvislosti připravuje balíček řady opatření, která se budou diferencovaně zavádět na základě konkrétního postižení v dané oblasti lesa. V této návaznosti došlo také k úpravě dotačních programů na podporu investic do lesnické techniky potřebné pro obranu lesa před kůrovci. Ministerstvo zemědělství navíc připravuje i jednání s Evropskou komisí k projednání možností nových podpor pro vlastníky lesů.

*Přejděme k problematice čerpání finančních prostředků z fondů EU. Jak jsme na tom?

Podle vlády ČR bylo, od počátku programového období 2014–2020, ke konci září 2018 vyhlášeno, kumulativně za všechny programy, celkem 792 výzev s přidělením finančních zdrojů ve výši 670,9 miliardy korun, což představuje čerpání financí ve výši 115,8 % v tomto programovém období. V rámci vyhlášených výzev byly vydány akty o poskytnutí podpory v celkové výši 363,5 miliardy. Příjemcům bylo do konce září 2018 proplaceno 147,8 miliardy. Objem vyúčtovaných prostředků činil 116,3 miliardy korun.

Pokud jde o programové období po roce 2020, tak by Česká republika měla obdržet finanční prostředky ve výši 18 miliard korun. Oproti stávajícímu období tato částka ale představuje reálný finanční propad o 24 procent. Proto klíčovou prioritou české vlády, jak nás přítomní ministři informovali, je prosadit finanční pravidla, která neohrozí kvalitu předkládaných projektů. Vláda jedná o vyšší míře předfinancování z EU a nižším národním spolufinancování. Vláda také odmítá povinné přesuny prostředků určených na politiku soudržnosti do přímo řízených nástrojů a požaduje umožnit selektivní podporu velkých podniků.

*O čem konkrétním jste hovořili během jednání tripartity v rámci dalšího zavádění digitalizace a robotizace našeho průmyslu?

V rámci diskuse nad tímto problémem jsme se dozvěděli, že existuje vládní koncepce „Digitální Česko“ zastřešuje tři hlavní pilíře, kterými jsou „Česko v digitální Evropě“, „Informační koncepce České republiky“ a koncepce „Digitální ekonomika a společnost“. Jedná se o strategii koordinované a komplexní digitalizace České republiky. Faktem je, že řada lidí u nás se, z důvodu jejich nedostatečné informovanosti, obává, že přijde i o práci. Tak mohu, na základě různých konferencí a seminářů, které se k tomuto tématu během letošního roku konaly, říci, že logicky porostou nároky na vyšší stupeň odborných znalostí těch zaměstnanců, kteří budou zařazeni na pracovních pozicích, kde nastupuje éra robotů. Mimochodem, v květnu jsme, jako zemědělské odbory, ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR, což je náš sociální partner, uspořádaly konferenci o zavádění robotizace a automatizace v českém zemědělství. Mohu podotknout, že dnes je již běžné, že na polích se pohybují traktory, které jsou řízeny na dálku prostřednictvím digitální techniky. To znamená, že řidič traktoru je nahrazen robotem, ale musí být někdo, kdo tyto roboty bude obsluhovat a řídit. Na druhé straně, řada odborníků tvrdí, že sice některé profese zaniknou, ale jiné, nové, se pro změnu vytvoří. Přitom upozorňují, že i nadále budou existovat profese, kdy robot člověka nenahradí, neboť se v těchto případech bude vyžadovat lidský um a znalosti. Tedy i nadále tuto pozici obsadí člověk. Ale tato otázka je spíše na samostatný článek či rozhovor. Nebudeme to zde řešit.

*Vraťme se k otázce sociálního dialogu se současnou vládou, který si v podstatě, až na pár maličkostí, pochvalujete. V čem konkrétním vidíte pozitiva, o nichž hovoříte?

Musím se opět vrátit do nedávné minulosti, tedy do doby Topolánkovy a posléze i Nečasovy vlády. V té době byl sociální dialog s těmito pravicovými vládami na mrtvém bodě. Cokoliv, jsme, jako odboráři, navrhovali ve prospěch zlepšení mzdových a pracovních podmínek zaměstnanců, tak jsme nebyli ze strany tehdejších vlád, vyslyšeni. Když vypukla globální ekonomická krize v roce 2008, začaly tyto vlády, zejména Nečasová vláda, postupně stále více ukrajovat finanční prostředky na sociální politiku v oblasti tzv. mandatorních výdajů. Přitom jejich škrty v ekonomické oblasti znamenaly, že průběh krize zasáhl v plné míře i Českou republiku. V té době jsme byli dokonce na jedné lodi i se zaměstnavateli, kteří rovněž poukazovali na chyby, jichž se v ekonomické oblasti tyto vlády dopouštěly. Ostatně, s těmito jejich špatnými rozhodnutími, se potýkáme dodnes. Když pominu krátké, přechodné období Rusnokovy vlády, ocenili jsme nástup bývalé vlády Bohumila Sobotky, kdy se začal rozvíjet sociální dialog na podstatně vyšší úrovni. To se odrazilo v tom, že jednání tripartity dostalo pravidelný řád, a že se během tohoto čtyřletého období podařilo prosadit řadu pozitivních věcí v sociální oblasti našich občanů. V této souvislosti zdůrazňujeme, že i současná vláda pod vedením Andreje Babiše v této politice i nadále úspěšně pokračuje, a to plně vítáme. Předpokládáme, že tato vláda vydrží do konce svého funkčního období, a že se, díky dobře vedenému sociálnímu dialogu, podaří prosadit řadu věci, které pomohou naší ekonomice a následně i našim občanům. Jde o to, aby lidé u nás i nadále klidně pracovali a spokojeně žili!

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.

Veselé Velikonoce!

Bohatou koledu, měkké pomlázky, barevná vajíčka a hodně zaslouženého odpočinku.