• Zveřejněno: 17.04.2018
  • Autor: Ing. Karel Rychtář

Nezaměstnanost v ČR je extrémně nízká, průměr v ČR dosahuje 3,5 %. Učebnicových hodnot „přirozené“ nezaměstnanosti okolo 5 % dosahují pouze tradiční regiony na severovýchodě a severozápadě republiky a některé další okresy jiných krajů. Není překvapením, že nejnižší je v Praze na hodnotě 2,2 %, a to přesto, že v hlavním městě sídlí velký počet firem a organizací zaměstnávajících své lidi po celé ČR.

Absolutně se snížil i počet uchazečů o práci z řad osob se zdravotním postižením, není žádné tajemství, že z celkového počtu cca 2 200 uchazečů v Praze a okolo 45 000 lidí v celé ČR je jen část „dosažitelných“, tedy schopných a připravených nastoupit na vhodné volné pracovní místo.

Mohli bychom být spokojeni. Kdybychom nevěděli, že jen Česká správa sociálního zabezpečení vydává tisíce nových rozhodnutí o invaliditě ročně, a že zdaleka ne všichni lidé se zdravotním postižením v produktivním věku s využitelným pracovním potenciálem se evidují na úřadu práce jako uchazeči. Kdybychom nevěděli, že motivace k práci části zdravotně postižených osob je ovlivněna obavami ze ztráty důchodu (ať už oprávněnými nebo jen latentními). Že odhadem stejný počet osob se zdravotním postižením jako v evidenci úřadu práce je „někde jinde“ – doma na gauči nebo v šedé zóně, kde občasný příspěvek k důchodu a dalším benefitům je příjemný a „bezpečný“.

Kdybychom nevěděli, že systém rehabilitace osob po nemoci nebo úrazu není spojitý – koordinovaný. Názorně: že mladý chlap po autohavárii proleží měsíce v rehabilitačním ústavu, kde dostane skvělou pomoc lékařů a ergoterapeutů, ale o své budoucí uplatnění se má možnost zajímat až po opuštění tohoto zařízení. Kdybychom nevěděli, že i v době obrovského převisu poptávky i po „jakýchkoliv“ zaměstnancích má velká část zaměstnavatelů obavy přijmout osoby se zdravotním postižením, přestože tak může ušetřit zákonné odvody a získat navíc finanční příspěvky na podporu pracovních míst těchto osob.

Můžeme diskutovat o ne/efektivnosti tradičních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jejich administrativní náročnosti a neprůchodnosti specifických nástrojů, jako je například pracovní rehabilitace. Z pohledu malého a středního zaměstnavatele s racionálně úsporným managementem, který je orientován především na „core byznys“, je tu ještě jedna překážka: nedostatek praktických informací a pomoci s individuálním přístupem k člověku se specifickými potřebami, zdaleka nejde jen o schody a bariéry. Pragmaticky vítězí předsudky, strach z neznámého.

V zahraničí tuto roli plní polostátní fondy, organizace, instituce, které se specializují na pomoc OZP a jejich zaměstnavatelům a jsou jakýmsi „servisem“ úřadů práce. V ČR byl již v roce 2017 spuštěn systémový projekt, který by měl v síti služeb zaměstnanosti úřadu práce vytvořit odbornou kapacitu pro tento účel. Zatím jeho přínos není příliš vidět, alespoň z pohledu společensky odpovědných a vstřícných zaměstnavatelů.

Zatím za nás část problému řeší globální trh, vysoká zaměstnanost a převis příležitostí. Není právě teď příležitost připravit se na horší časy?

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

V zemědělských dotacích je díra 93 miliard eur. Šílená zelená politika má převahu a přináší pád průmyslu.

  • Zveřejněno: 12.11.2025
K čemu je podle odborového předáka Bohumíra Dufka dobrý Evropský hospodářský a sociální výbor? Na zemědělské dotace, které jsou nárokové, chybí miliardy eur. Co v tuto chvíli výbor doporučí? Do jaké míry je stanovisko tohoto výboru závazné? XTV

Potravinářská komora ČR vyzvala europoslance, aby znovu odložili sporné nařízení proti odlesňování

  • Zveřejněno: 12.11.2025

Tisková zpráva 11. 11. 2025 – Potravinářská komora ČR v dopise vyzvala europoslance, aby odmítli návrh Evropské komise na změnu nařízení proti odlesňování. Komora upozorňuje, že systém není dostatečně připravený ani po loňském ročním odkladu. Navrhované úpravy vnášejí do podnikatelského prostředí značnou právní nejistotu a znevýhodňují zejména malé a střední podniky.