Zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen ZOP) sice nabyl účinnosti již 1.7.2017, ale považuji důležité na něj upozornit i zpětně, protože přinesl komplexní změnu odpovědnosti podnikatelů. Přestupkové řízení se přiblížilo řízení trestnímu. Nový kodex je obecný a neobsahuje skutkové podstaty. Ty jsou vymezeny buď ve speciálních předpisech (např. zákoník práce, energetický zákon …) nebo v zákoně č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
Nový předpis upravuje přestupky podnikajících fyzických osob (podle předchozí právní úpravy správní delikty podnikajících fyzických osob), přestupky právnických osob (podle předchozí právní úpravy správní delikty právnických osob) a přestupky nepodnikajících fyzických osob (podle předchozí právní úpravy přestupky).
Přestupek je nově definován jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
Novinkou je odpovědnost i za pokus přestupku v případech, kdy je tak v zákoně výslovně stanoveno, kdy pokus je trestný stejně jako dokonaný přestupek. Odpovědnost za pokus přestupku zanikne, jestliže pachatel od dokonání přestupku dobrovolně upustil a odstranil nebezpečí, které jeho jednáním vzniklo.
Po vzoru trestního zákoníku ZOP výslovně určuje definici některých skutečností a pojmů, které doposud byly v praxi správními orgány a soudy pouze dovozovány, např. rozsah odpovědnosti v případě spolupachatelství, spáchání přestupku pomocí tzv. „živého nástroje“, trestnost účastenství (organizátorství, návodu a pomoci) nebo spáchání přestupku v omylu.
Novinkou je také rozšíření okolností vylučujících protiprávnost, kterými je kromě nutné obrany a krajní nouze nově též svolení poškozeného (např. k poškození jeho majetku), přípustné riziko (např. když způsobenou škodu převažuje společensky prospěšný výsledek) a oprávněné použití zbraně.
Přestupkem je tedy spáchání jednání, které zvláštní zákon označuje za přestupek, ke spáchání došlo při podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, jednání se dopustí podnikatel nebo jiné osoby, jejichž jednání je podnikateli/právnické osobě přičitatelné.
ZOP ohledně odpovědnosti právnické osoby navazuje na dosavadní úpravu, která byla roztříštěna do jednotlivých zákonů. I nyní tedy stojí odpovědnost právnické osoby na objektivní odpovědnosti (tj. k odpovědnosti za přestupek není třeba zavinění, ať už ve formě úmyslu či nedbalosti), přičemž odpovědnosti se ale lze za určitých podmínek zprostit. Stejně jako doposud tak právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Výraznou změnou je však podrobné vymezení osob, jejichž jednání může způsobit odpovědnost právnické osoby za přestupek. V principu byla převzata přičitatelnost jednání právnické osobě ze zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, nicméně seznam osob je užší než v případě trestní odpovědnosti.
Odpovědnosti právnické osoby za přestupek přechází na jejího právního nástupce (má-li více nástupců, přechází na každého z nich). Tímto chce zákonodárce zabránit situacím, kdy právnická osoba dobrovolně účelově zanikne a převede svá práva a povinnosti na jiný subjekt, aby se vyhnula odpovědnosti.
Další změny jsou v promlčecích dobách. Úprava promlčení byla doposud rozmístěna do jednotlivých zákonů, a jejich délka a běh se značně lišily. Nyní je promlčení sjednoceno – méně závažné přestupky se promlčí za 1 rok, více závažné (tj. ty, u kterých je horní hranice pokuty alespoň 100.000 Kč) se promlčí za 3 roky. Po uplynutí této doby odpovědnost za přestupek zaniká a čin již nelze potrestat, protože orgány veřejné moci k tomu přihlédnou i bez jakékoliv námitky účastníka řízení. Nicméně v určitých případech, kdy je po spáchání přestupku zahájeno pro tento skutek přestupkové řízení, se promlčecí doba prodlužuje. To sice není žádnou novinkou, co je ale zásadní, je sjednocení doby, kdy odpovědnost za přestupek zaniká zcela bez ohledu na výše uvedené prodloužení lhůty – u méně závažných přestupků jsou to 3 roky, u více závažných (s horní hranicí pokuty alespoň 100.000 Kč) 5 let.
Pokud jde o tresty, nelze již uložit trest zákazu pobytu, ale vedle stávajících trestů (napomenutí, pokuta, zákaz činnosti či propadnutí věci/náhradní hodnoty) lze nově uložit trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku (zveřejnění je na náklady pachatele). V ZOP jsou též výslovně uvedena pravidla ukládání správních trestů, k čemu by měl správní orgán přihlédnout při jejich ukládání, včetně výčtu polehčujících a přitěžujících okolností, či okolností, při kterých lze snížit pokutu pod její dolní hranici určenou zákonem.
Možnost upuštění (případně podmíněného upuštění) od potrestání je další novinkou. Upuštění od potrestání jako takové bude možné například v případě, kdy k nápravě pachatele postačí pouhé projednání přestupku. Podmíněné upuštění od potrestání bude možné u přestupků, jimiž byla způsobena majetková újma, a to v případech, kdy k nápravě pachatele postačí pouhé projednání přestupku a pachatel navíc nahradí škodu, kterou způsobil. Pokud pachatel škodu nenahradí, trest se mu uloží.
Správní orgán může za určitých podmínek uložit záruku za splnění povinnosti, která by mohla být osobě uložena v přestupkovém řízení (např. zaplacení pokuty). Zaplatit záruku bude povinen i podezřelý, aniž by zatím bylo zahájeno řízení o přestupku. Uložit záruku navíc bude možné i pouhým příkazovým blokem.
Za určitých podmínek bude možné ukončit přestupkové řízení uzavřením dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným. Kromě zaplacení škody poškozenému je však mezi dalšími podmínkami dohody také povinnost složit na účet správního orgánu peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům.
