Pod názvem „Kompetence lékárníků a jejich přidaná hodnota pro veřejné zdraví“ se ve čtvrtek 19. března 2026 uskutečnila v Poslanecké sněmovně PČR odborná konference, kterou uspořádaly Ministerstvo zdravotnictví ČR, Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a Výbor pro zdravotnictví Senátu PČR.

Cílem konference bylo zvýšit povědomí o roli lékárníků v systému veřejného zdraví, dále diskutovat o aktuálních legislativních a praktických otázkách týkajících se kompetencí lékárníků, zároveň identifikovat možnosti rozvoje služeb lékáren pro prevenci, edukaci a podporu pacientů a navrhnout doporučení pro státní správu a odbornou veřejnost!

Benefitem zvýšení proočkovanosti bude zdraví občanů!

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve svém vystoupení nejprve uvedl, že téma konference vychází z toho, že již ve svém Programovém prohlášení, vláda ČR deklaruje posilování kompetenci nelékařských zdravotních pracovníků, včetně lékárníků. Načež poznamenal, že v řadě západoevropských zemí již dnes mohou lékárníci očkovat proti chřipce, zatímco lékaři by měli i nadále dělat především svoji práci, na kterou jsou, díky svým studiím, specializováni.

Načež zdůraznil, že nikdo nechce nahrazovat praktické lékaře, ale i lékárník může pomoci, to je, pokud jde o pomoc v oblasti veřejného zdraví. I lékárníci, podle něho, mohou hrát významnou roli, to je zejména v případě epidemie chřipky. Zároveň poukázal, že Česká republika, je, pokud jde o proočkovanost proti chřipce, výrazně pod průměrem evropských zemních. Přičemž konstatoval, že při očkování proti chřipce, měli bychom odstraňovat bariéry, které brání očkování. Přičemž podotkl, že, budou-li lékárníci náležitě a dobře připraveni, riziko nežádoucích účinků očkování bude minimální. Benefitem, podle něho, bude zdraví občanů. Zvýší se proočkovanost obyvatel. I Česká republika půjde cestou zvýšení proočkovanosti, dodal.

Ministr Vojtěch dále uvedl, že je nutné k tomu připravit změnu legislativy, s tím, že by měla být hotova do konce června a poté předána do připomínkového řízení. Zároveň podotkl, že není důvod nesouhlasit s tímto novým směrem, který má za cíl zvýšit zdraví našich občanů.

Načež poznamenal, že nejde jen o to, že by lékárníci měli jen očkovat. Role lékáren se, podle něho, dotýká dalších oblastí, například screeningu v onkologii. Lékárny mohou slouží jako sběrná místa s tím, že lékárna by mohla občana, poslat na lékařské vyšetření. I v tomto směru by lékárny přispěly k vyšší ochraně zdraví našich občanů. Samozřejmě, že s tím souvisí i odborné vzdělání lékárníků, kteří by měli absolvovat příslušní postgraduální školení.

Rozšíření kompetencí je součástí prevence pro starší občany!

Předseda Výboru pro zdravotnictví Jiří Mašek, který, v souvislosti s proklamovaným rozšiřováním kompetencí nelékařských zdravotních pracovníků, jak si to vláda vytýčila ve svém programovém prohlášení, podotkl, že je to v souladu se současným vývojem u nás i ve světě, kdy vidíme stárnutí obyvatel, což logicky povede k vyšším nárokům na zdravotní péči o tyto starší občany.

V této souvislosti poznamenal, že jak se nyní u nás projevuje nedostatek praktických lékařů i ambulantních specialistů, zejména na venkově, je také potřeba vidět, že lékárna není jen „obchodní místo“, ale je především místem každodenních kontaktů. Proto, podle jeho názoru, rozšíření kompetencí lékárníků o očkování, může, v tomto směru, českému zdravotnictví pomoci. Zároveň upozornil, že v západoevropských zemích se lékárny běžně zapojují do preventivní péče, ať již jde o očkování, či i různá preventivní zdravotní vyšetření. Současně zdůraznil, že právě očkování a zdravotní vyšetření, se stane součástí nezbytné prevence pro naše starší občany. Protože, výsledky těchto vyšetření budou sdílet i lékaři, kteří se tak mohou ujmout léčby svých pacientů.

Současně však upozornil, že problematika rozšiřování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků má své příznivce i odpůrce. Právě tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč byla uspořádána tato konference, jako „kulatý stůl“, kdy si obě strany, v rámci polemiky jednotlivých účastníků, vyjasní svá stanoviska, s tím, že cílem je dospět k tomu, aby všechna navrhovaná opatření přispěla ke zlepšení zdravotní úrovně našich občanů

Rozšíření kompetencí lékáren, vyžaduje změnu legislativy!

Předseda Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala konstatoval, že tato konference se koná, kvůli možnosti rozšíření kompetencí lékárníků. Zároveň poznamenal, že lékárníci, díky charakteru svého povolání, mají hodně kontaktů mezi lidmi. V tom spočívá jejich cenný přínos! Přičemž uvedl, že v současné době se mění role lékaře, a to směrem k využití jeho vlastní profese, kterou, jako medik, vystudoval. Podle něho lékárníci mohou praktickým lékařům pomoci jednak při očkování, či při online doručování, ale i při screeningu v rámci zdravotních vyšetření. Současně připomněl, že jak u nás stárne populace, je nutné hovořit i o možnostech určitých rizik, s nimiž se starší občané ve svém životě setkávání.

Ovšem, podle něho, to ale znamená, že by se diskuse účastníků konference měla soustředit především na do oblasti změn v legislativě. V závěru svého vystoupení zdůraznil, že podstatné na této diskusi je to, aby se hovořilo o možnostech širšího zapojení lékáren do našeho zdravotního systému a jejich přínosu pro primární péči našich občanů!

Epidemiolog Prymula podpořil dlouhodobou očkovací strategii!

Po úvodních projevech organizátorů konference následovala prezentace klíčových dat, studií a příkladů dobré praxe.

Jako první hovořil známý český epidemiolog Roman Prymula, který v úvodu svého vystoupení vyřkl větu: „Jsem lékař, nejsem lékárník“. Tím naznačil, že, podle něho, nejde o tématiku, která není natolik zásadní, aby vyvolala vážný spor mezi lékaři a lékárníky, jak z různých veřejných prohlášení v médiích zaznívá.

Načež konstatoval, že již ve 14 zemích Evropské unie bylo očkování v lékárnách implementováno do jejich národní legislativy, a to včetně Slovenska, které se očkování v lékárnách rovněž chystá spustit.

Zároveň poznamenal, že v České republice již od října 2025 probíhá pilotní projekt, v jehož rámci probíhá testování v Praze, Brně a Ostravě, a to jako očkování proti chřipce pro dospělé, které je určeno samoplátcům.

Roman Prymula současně zdůraznil, že Národní očkovací strategie, která je stanovena na léta 2025 – 2029, počítá s postupným rozšiřováním kompetencí farmaceutů v prevenci!

Zkušenosti s očkováním z Velké Británie

Načež dodal, že například v Velké Británii, hlavně v Anglii, je očkování proti chřipce v lékárnách, součástí jejich primární preventivní péče. Takže, sdělil data, která vypovídají o tom, že v sezóně 2023/2024, bylo v britských lékárnách očkováno cca 3,77 milionu lidí, zatímco v sezóně 2024/2025 to již bylo více než 4 milionů očkování. Tudíž nárůst počtu očkování. Pokud jde o podíl lékáren na celkovém očkování ve Velké Británii, u seniorů, tj. 65+, v lékárnách se proočkovalo cca 28 % z celého množství očkování proti chřipce. Například, během COVID programu, v britských lékárnách bylo aplikován cca 30 milionů očkovacích látek za dva roky.

Načež dodal, že země jako Velká Británie nebo Portugalsko ukazují nárůst proočkovanosti po zavedení lékáren, osloví se skupiny, které jinak k lékaři nejdou. Přičemž očkují proti chřipce a covidu.

Proč očkovat v lékárnách? Podle Prymuly to má svá pozitiva!

Roman Prymula rovněž zdůvodnil, proč by se mělo očkovat proti chřipce i v lékárnách. Podle něho jde o lepší dostupnost pro pacienty, tj. bez objednání. Pozitivem je nejen delší otevírací doba (večery, víkendy), ale i poměrně hustá síť lékáren, která je často dostupnější, než jsou ordinace. Takže, očkování v lékárnách je určeno především pro pracující populaci, mladé dospělé a lidi bez praktického lékaře.

Význam očkování v lékárnách rovněž spočívá i v tom, že tím značně odlehčí í praktickým lékařům. Takže, praktičtí lékaři se mohou věnovat svým chronickým pacientům a diagnostice. Lékárny přirozeně převezmou jednoduché očkování zdravých osob. K podpoře očkování b lékárnách přispívá i ekonomická efektivita, neboť je provoz lékárny, díky nižší režii, levnější než v ordinaci. Navíc, tento příspěvek v rámci prevence, znamená méně hospitalizací.  Význam očkování v lékárnách roste i v případě pandemií.

Roman Prymula přirozeně připustil, že existují i určité nevýhody a limity očkování v lékárnách, jako jsou například omezené prostory lékáren apod.

Zároveň uvedl, že otázka vyššího zapojení lékáren do systému primární péče vyžaduje potřebné legislativní změny, školení farmaceutů a vyřešení otázky financování, či sdílení zdravotní dokumentace atd.

Podle Romana Prymuly očkování v lékárnách, v České republice, má svoji budoucnost. Podle něho to přinese významné úspory a odlehčení praktickým lékařům. Načež konstatoval, že po vyhodnocení pilotního projektu z let 2025 - 2026, lze očekávat postupné rozšiřování na další regiony a typy vakcín. Podmínkou úspěchu, zdůraznil, je však jednotný legislativní rámec, férové úhrady, meziprofesní spolupráce a veřejná podpora od našich občanů.

„14 zemí EU již úspěšně implementovalo očkování v lékárnách. Česká republika má příležitost učit se z jejich zkušeností a vytvořit model odpovídající potřebám naší společnosti. Rozhodující bude politická vůle a odvaha ke změně,“ řekl v závěru Roman Prymula.

Očkování v lékárnách podpořil i hlavní epidemiolog IKEM

Poté se ujal slova hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, který hovořil o zkušenostech lékárníků v zahraničí. Přičemž poznamenal, že v těch zemích, kde se již lékárny zapojily do systému primární zdravotní péče, to znamená, že jsou nezbytnou součástí prevence. Vždyť k normálním činnostem farmaceutů patří rady pacientům o užívání léků. Pomoci tamějších lékáren využívají o lidé, kteří se léčí doma, a přitom nemají svého praktického lékaře.

Přirozeně, že mnozí lidé i váhají, posuzují svoji situaci i z hlediska možných rizik, Zkrátka, lidé se očkování v lékárnách již nemusí tolik bát. Je přitom logické, že pacient, který je v lékárně očkován, musí být ve vyhrazeném prostoru.

Vždyť, i podle řady evropských zemí, očkování v lékárnách má svůj pozitivní přínos. První místo v tomto systému zaujímají Francie a Švýcarsko. Česká republika je jednou z posledních zemí EU, která se chystá k tomuto systému připojit. Přitom u nás máme nízkou úroveň proočkovanosti naší populace. Je potřeba umožnit lékárníkům, ale i studentům medicíny, po jejich speciálním přeškolení, aby mohli očkovat.

Podle Petra Smejkala přitom v zahraničí, nejen, že očkují, ale zároveň dělají i testy na HIV a na hepatitidu. Například v USA, pacient, ještě před propuštěním z nemocniční péče, dostane očkování proti chřipce. I to by měla být inspirace pro nás, dodal.

Kompetence lékárníků: cesta k lepší dostupnosti prevence!

Na téma „Kompetence lékárníků: cesta k lepší dostupnosti prevence“ hovořil ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň, který uvedl, že lékárníci již dnes hrají klíčovou roli v systému péče o zdraví pacientů. Za prvé jde o distribuci a výdej léčiv, za druhé o kontrola interakcí mezi léky, za třetí o edukace pacientů o správném užívání léků a za čtvrté o poradenství o zdravém životním stylu a prevenci, jako je odvykání kouření, hojení ran, či „screening“ kardiovaskulárních onemocnění a diabetu.

Podle něho důvěra a častý kontakt s lidmi, dělají z lékárníků klíčové hráče, kterým lidé chtějí svěřit více než jen výdej léků. Svědčí o tom i odpovědí lidí na dotazník, kdy byli tázáni například na očkování, či provádění rychlých testů v lékárnách, například tlaku, cukru v krvi, CRP (vyšetření CRP pomáhá lékařům rychle rozlišit mezi bakteriální infekcí (vysoké hodnoty, nutná antibiotika) a virovou infekcí – pozn. red.) apod. Případně, jak by se jim zamlouvalo doručování léků až domů, nebo na výdej některých léků bez nutnosti předpisu lékaře apod.

Výsledkem průzkumu bylo, že alespoň jednou za půlroku do lékárny přijde 88 % lidí, přitom k praktickému lékaři jednou za půlrok chodí jen 38 % lidí. Toto číslo vyjadřuje jenom to, že z hlediska dostupnosti, se lékárny nacházejí blíže k pacientům než praktičtí lékaři. Z odpovědí na otázku dostupnosti, odpovědělo 62 % respondentů, že má lékárnu do 15 minut, zatímco praktického lékaře jen 43 % respondentů. Průzkum se rovněž zajímal o otázku pozitivních emocí lidí k lékárníků a praktickým lékařům. Lékárníky kladně vnímá 77 % lidí, praktické lékaře pozitivně vnímá 65 % lidí. Z průzkumu tudíž vyplývá, že lidé mají k lékárníkům kladný vztah. Lékárny vnímají jako dostupnější, jak ve vzdálenosti, tak v ochotě pomoci. Proto také lékárny, lidé navštěvují výrazně častěji než praktické lékaře. Vždyť většina lidí ví, že lékárníci edukují o správném užívání léků a distribuují léky.

ředitel Boráň dále konstatoval, že počet hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování, je, v České republice, dlouhodobě nízký. Například v letech 2023 - 2024 evidoval SÚKL jen nižší stovky hlášení nežádoucích účinků vakcín proti onemocněním, které se běžně podávají v lékárnách v zahraničí (chřipka, covid 19, pneumokok, klíšťová encefalitida). Zkrátka, podle něho, očkování do lékáren patří!

Výzva za dostupné očkování v lékárnách a delší život ve zdraví

V závěru svého vystoupení ředitel SÚKL Tomáš Boráň vyhlásil výzvu za dostupné očkování v lékárnách a delší život ve zdraví. Podle něho o to vypovídají tato fakta:

za prvé jde o dopady nízké proočkovanosti v Česku. Kdy u chřipky se proočkovanost rizikových skupin pohybuje kolem 20 %, přitom doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) pro rizikové skupiny je 75 %. Načež dodal, že každá 1 Kč investovaná do očkování v lékárnách přinese státu 6,53 Kč u chřipky, 5,51 Kč u pneumokokových onemocnění a 1,03 Kč u respiračního syncytiálního viru (RSV), tj. vysoce nakažlivého viru způsobujícímu infekce dýchacích cest, který může vést až k bronchitidě.

Za druhé jede o mezinárodní srovnání. Očkování v lékárnách jako evropský standard: zahraniční zkušenosti z Francie či Irska ukazují, že zapojení lékáren dokáže zvýšit proočkovanost o desítky procent.

Za třetí jde o Vizi 2026. Přičemž klíčovými kroky k jejímu úspěšnému zavedení patří vyřešit otázku změn legislativy a úhrad, očkování a testů v lékárnách. S tím souvisí i potřebná digitalizace v rámci této činnosti. Dále jde i o otázku potřebného vzdělávání farmaceutů, kteří nejsou jen výdejci léků. Ale jde o vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří jsou, pro lékaře, partnery.

Za čtvrté, průzkumy potvrzují, že veřejnost i zdravotnické profese jsou připraveny. Vždyť, s možností očkování vyjadřuje alespoň částečný souhlas více než polovina dotázaných.

Kompetence lékárníků a jejich přidaná hodnota pro veřejné zdraví

Jako poslední z přizvaných odborníků vystoupila výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí Irena Storová, která nejprve konstatovala, že zdravotnické profese upravují dva zákony, tj. zákon č. 95/2004 sb., pro lékaře, uubní lékaře a farmaceuty, kteří mají jasně danou odbornou odpovědnost, a zákon č. 96/2004 sb., pro nelékařské profese, jako jsou sestry či záchranáři. Podle ředitelky Storové farmaceuti tudíž nejsou „výdejní článek“, ale zdravotničtí profesionálové. Naře dodala, že nejasné vymezení zákonů může vést k nejasnostem i v kompetencích.

Předností je dostupnost a tím i unikátní infrastruktura péče!

Irena Storová dále poukázala na to, že v České republice tvoří lékárny, kterých je přes 2700, tvoří nejrozsáhlejší síť zdravotnických zařízení, přičemž z toho je 35 % lékáren zapojených v rámci obchodních řetězců. Výhodu lékáren je také okamžitý kontakt, kdy jde přitom o jediné místo v systému, kde je vysokoškolsky vzdělaný expert dostupný bez objednání, v dosahu bydliště a s dlouhou otevírací dobou. Význam lékáren spočívá i v efektivitě, kdy lékárník je často „prvním kontaktem“ pacienta se zdravotnictvím, tudíž jde o ideální místo pro záchyt a prevenci. Lékárník je současně i garantem bezpečnosti léčby a klíčovým partnerem lékaře.

Podle Ireny Storové data z z pilotních projektů, které se v loňském roce uskutečnily v lékárnách, ukazují, že například screeningy, či poradenství, potvrzují zájem veřejnosti o rozšířené služby v lékárnách. Pokud jde o vztah lékárníka s pacientem, vysoká míra důvěry umožňuje efektivnější motivaci k léčbě (adherenci) a preventivním prohlídkám.

„Máme důvěru pacientů i unikátní síť. Teď je čas proměnit tento potenciál v moderní pilíř českého zdravotnictví,“ řekla v úvodu svého vystoupení Irena Storová.

Kampaň Diatour¨

Poté se ředitelka Storová rozhovořila o podstatě pilotních projektů. V prvé řadě jde o kampaň Diatour, v jejímž rámci se v lékárnách uskutečnilo 44.715 měření glykemie (kapilární krev), a to ve všech krajích ČR. Výsledkem těchto měření bylo, že 10,3 % účastníků se nalézalo v pásmu pozitivního screeningu výskytu cukru v krvi (7 - 11 mmol/l) a 2,0 % v pásmu významně pozitivního nálezu (≥ 11,1 mmol/). Takže, v absolutním vyjádřená dopadu tohoto měření bylo, že přes 5.500 osob bylo identifikováno jako rizikových, přičemž z nich 900 osob dostalo doporučení k urychlené konzultaci s lékařem.

Prevence melanomu

Dalším programem byl screeningu možného výskytu melanomu na kůži. Celkem bylo vyšetřeno 460 osob, které si nechaly, v lékárnách, zkontrolovat znaménka dermatologem. Téměř každý třetí pacient (29 %) byl odeslán k dalšímu vyšetření. Význam tohoto screeningu spočívá v tom, že 57 % účastníků přiznalo, že si nechalo znaménka zkontrolovat poprvé v životě. Pouze 17 % dotázaných uvedlo, že chodí k dermatologovi na kontroly pravidelně. Hlavní motivací pro účast byla dostupnost (lékárny) a termíny (víkendy), kdy 25 % lidí přilákala možnost vyšetření v sobotu či neděli.

Pilotní projekt očkování v lékárnách

Hlavním přínosem byl v loňském roce i pilotní projekt očkování proti chřipce v lékárnách, kdy za pouhé 4 říjnové víkendy bylo naočkováno 723 pacientů. Přitom, 33 % (každý třetí) se nechal proti chřipce očkovat vůbec poprvé v životě. Takže, jde o další možný potenciál růstu proočkovanosti u nás, s tím, že zapojení 200 lékáren po celé České republice by zvýšilo národní proočkovanost ze 7 % na více než 10 %. Vysoká dostupnost a pohodlí, tj. využití lékáren jako přirozeného místa prvního kontaktu, je v podstatě klíčovým faktorem ve snaze o zvýšení proočkovanosti u nás.

V rovnováze

Irena Storová se dále zmínila i o programu „V rovnováze“, kdy tento program probíhá pod oficiální záštitou České obezitologické společnosti ČLS JEP. Načež poznamenala, že tato služba je dostupná v Centrech prevence v 7 klíčových městech (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Liberec, Děčín). Program spočívá v komplexním přístupu, to je zaměření na 5 pilířů zdraví (výživa, pohyb, spánek, stres, pitný režim) a zároveň i na podpora při odvykání kouření. Konzultace v těchto středicích vedou odborně vyškolení lékárníci-konzultanti, kteří jsou proškoleni přímo obezitology. Pokud jde o strukturu péče, jde o systém na sebe navazujících osobních konzultací a vstupního měření pro udržitelnou změnu v organismu člověka, nikoliv pro rychlou redukci jeho nadváhy.

Problém: legislativní a systémová brzda

Podle Ireny Storové jde o nevyužitý potenciál lékáren, neboť díky současné nastavení systému lékáren, lidé vnímají lékárníka především jako vykonavatele výdeje léčiv, nikoliv jako zdravotnického odborníka, který může aktivně přispívat k prevenci a péči o pacienty. Ředitelka Storová dále zdůraznila nutnost změn v legislativě, jelikož současná legislativa zaostává za možnostmi moderní farmacie (např. nemožnost očkovat nebo provádět oficiálně hrazené screeningy). Samozřejmě jde i o ekonomické nastavení systému, který, v současné době, neodměňuje lékárníka za čas strávený prevencí a poradenstvím.

Cíl: moderní lékárna jako centrum zdraví!

Cílem takto navrhované transformace lékáren, je, podle Ireny Storové, posun od „výdeje léků“ k „poskytování zdravotních služeb“. Znamená to ovšem rozšíření kompetencí lékáren. Lékárník se potom stává integrální součástí primární péče s jasnými kompetencemi (očkování, prevence apod.). Význam této transformace spočívá i v plnohodnotném zapojení lékáren do systému primární péče s jasně definovanými a hrazenými výkony.

Aktuální možnosti

Ředitelka Storová se dále zmínila i o dalších aktuálních možnostech v rámci pilotního projektu lékáren. Například při měření glykémie (prevenci diabetu) je výsledek, z kapilární krve, znám již do 1 minuty. Při měření cholesterolu (screeningu kardiovaskulárních rizik) je výsledek znám do 3 minut. Lékárny měří i krevní tlak, což se uskutečňuje v klidovém prostředí konzultační místnosti. Pokud jde o testování CRP, dochází k rozlišení bakteriální a virové infekce. Výsledek je znám do 5 minut. Při měření kyseliny močové dochází ke screeningu, zda se u pacienta vyskytuje dna nebo metabolické poruchy. Lékárny mohou být využity i k orientačnímu měření kapacity plic, tj. ke spirometrii, což je určeno pro kuřáky a lidi s dušností. Další možností je i analýza složení těla (InBody), kdy se sleduje přesný poměr tuků, svalů a vody v těle, plus bazální metabolismus (minimální množství energie neboli kalorií, které tělo potřebuje k udržení základních životních funkcí v naprostém klidu – pozn. red.). Dále je to i možná diagnostika pleti a vlasů, kdy dochází k digitální analýze stavu pokožky, hydratace a vlasového folikulu (biologické struktury kůže, ze které vyrůstá vlas – pozn. red.).

Data ministra zdraví

Ředitelka Storová v závěru svého vystoupení rovněž poukázala na souhlas veřejnosti s rozšířením kompetencí lékárníků, a to na základě výsledků průzkumu. Načež dodala, že 96 % respondentů označilo za kladný přínos kontrolu lékových interakcí, 88 % opakovaný výdej léků bez návštěvy lékaře, 87 % doručení léků domů, 80 %+ jednoduchá diagnostika (CRP, tlak, cukr), 79 % úprava dávkování/formy léku, 55 % očkování v lékárnách, 61 % domácí návštěvy pacientů.

„Moderní lékárník by neměl být vnímán jen jako ten, kdo vydává léky, ale díky rozšířeným kompetencím a důrazu na prevenci se přirozeně posouvá do role plnohodnotného, legislativně ukotveného pilíře primární zdravotní péče po vzoru vyspělé Evropy,“ prohlásila závěrem ředitelka Storová.

V diskusi převážil názor rozšířit kompetence lékáren!

Posledním blokem konference byla diskuse na téma: role lékárníka v primární prevenci, možnosti rozšíření kompetencí (očkování), přidaná hodnota lékáren pro veřejné zdraví a systém zdravotní péče, legislativní a organizační překážky a inspirace ze zahraničí a mezinárodní zkušenosti.

V úvodu diskuse vystoupil Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory, který prohlásil, že již před čtyřmi lety navrhoval prosadit u nás očkování v lékárnách, což tehdy neprošlo, protože poslanecká sněmovna to neschválila. Načež to označil, jako škodu v rámci naší zdravotní péče, protože, kdy by to bylo před čtyřmi lety přijato, byla by Česká republika v ochraně zdraví našich občanů mnohem dále. Zdůraznil, že lékárníci jsou připraveni uskutečnit zadané screeningy.

Naproti tomu Milan Kubek, prezident České lékařské komory, prohlásil: „Zaznívá zde jeden názor. Není to diskuse, ale prezentace pouze jednoho názoru. Lékárníků si vážím, ale nejsou lékaři.“ Podle něho lékárníci by měli dělat to, co umí, co studovali, například farmakologické poradenství. Vždyť v každé lékárně lidem poradí lék, který je, ve stejném složení, pod jiným názvem. To je oproti jiné lékárně, což ukazuje na určité vazby na lékárenské řetězce.

Ve svém vystoupení Milan Kubek dále varoval před rychlokurzy, aby se lékárník stal „skoro lékařem“. Pokud jde o očkování proti chřipce, problém nespočívá v tom, že by se lidé neměli kde očkovat, ale, ve skutečnosti, jde o to, že lidé o očkování proti chřipce vlastně nemají zájem. Načež poznamenal, že ze strany vlády chybí podpora očkování. Zatím, to vypadá, že tato kampaň o zvýšení proočkovanosti ukazuje spíše na komercializaci tohoto problému. Příliš důrazná kampaň, aby se lidé nechali očkovat, spíše zvedne, u lidí, odpor proti očkování, neboť to budou skutečně chápat jako komerční záležitost, nikoliv jako pomoc pro zdraví.

Na to reagoval Tomáš Boráň, který poznamenal, že, pokud se lidé ptají na léky v lékárnách, tak lékárníci, ve své podstatě, pomáhají lidem s výpadky léků, které například nemohou ve své lékárně sehnat. Ostatně, ani podle dodavatelů, na tom, že lékárník doporučí lék o stejném složení, pod jiným názvem, není nic špatného.

Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal k tomu dodal, že výhodou lékáren je jejich vyšší dostupnost pro občany, což dokazují i průzkumy, kdy cca 55 % lidí, kteří přicházejí do lékáren s tím, že lékaři mají dovolenou. Pokud jde o doručování léků, které si pacienti nemohou osobně vyzvednout, lékárníci požadují zavedení donáškové služby, Ovšem, zároveň nechtějí připustit, aby to skončilo doručováním léků do boxů, což není, například kvůli teplotám, dobré i z hlediska potenciálního porušení bezpečného účinku léku.

Předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Tomáš Fiala znovu konstatoval, že české zdravotnictví se, v současné době mění. Poznamenal, že role lékaře není již tak výrazně vůdčí v systému zdravotní péče, jako tomu bylo v minulosti. Ale, na druhé straně, souhlasím s názorem prezidenta ČLK Milana Kubka, že oponentní názory, měli při organizování této konference, zaznít. Proto vyzývám, pojďme náš dialog kultivovat!

V průběhu dalšího vývoje diskuse se střídali jednotliví řečníci s pozvanými účastníky konference. V těchto diskusních příspěvcích například zaznělo, že existuje špatná informovanost pacientů o významu očkování, načež právě proto by měl stát očkování propagovat. Jeden z diskutujících se zmínil i o tom, že někteří praktičtí lékaři odmítají očkovat. Takže, i toto by se mělo legislativně řešit, neboť to odporuje poslání lékaře. Jedna z účastnic konference vyslovila názor, že jde o to, aby lékaři zůstali lékaři a lékárníci lékárníky.

Pokud jde o očkování v lékárnách, diskutující potvrdili slova, které vyslovili někteří přednášející, že očkovat by se měli jen zdraví jedinci, nikoliv pacienti s vážnými zdravotními problémy. Diskutují také přiznali, že existují značné rozdíly mezi jednotlivými lékárnami. Proto by se měly stanovit předběžná kritéria, pod nichž by se rozhodlo o tom, které lékárny jsou vhodné, a které jsou méně vhodné. Zároveň někteří diskutující, z řad lékárníků, uvítali, že se připravuje rozšíření kompetencí lékáren. Načež organizátoři ocenili, že konference splnila svůj účel, to je, aby se mezi naší zdravotnickou veřejností o těchto problémech otevřeně hovořilo.