• Zveřejněno: 16.02.2018

Prostřední věk obyvatel České republiky dosáhl 41,5 let. Od začátku tisíciletí se zvýšil o 4,2 let. Nejrychleji stárnou obyvatelé Litvy, nejpomaleji Švédové.

Jak vyplývá z mezinárodního srovnání za rok 2016, nejnižší mediánový věk mají lidé žijící v Turecku, na Islandu, v Irsku nebo v Albánii. Daný ukazatel v těchto zemích nepřesahuje 39 let. Naopak nejvyšší je v Německu, kde dosahuje 45,8 let.

Ke státům, kde je větší podíl staršího obyvatelstva, patří i Itálie, Portugalsko, Řecko či Bulharsko. „Mezi zeměmi s vyšším mediánovým věkem je zastoupeno hodně jihoevropských zemí. O nich je známo, že se zde lidé dožívají vysokého věku. Samozřejmě záleží také na demografickém složení obyvatelstva, na počtu dětí i na tom, jak jsou zastoupeny další věkové skupiny obyvatelstva,“ vysvětluje Jitka Řezníčková z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Česko se ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nachází uprostřed žebříčku mediánového věku, srovnatelně s Maďarskem, Estonskem, Dánskem a Belgií.

„Mezi lety 2000 až 2016 nejvíce zestárli obyvatelé Litvy, kde se mediánový věk prodloužil o 7,3 let. Rychle stárli i obyvatelé Lichtenštejnska a Rumunska. Naopak nejméně zestárli Švédové, o pouhých 1,6 let. Pomalu stárnou také Lucemburčané, Norové a Britové. Češi zestárli o 4,2 let, podobně jako Irové,“ říká Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ.

Naděje dožití ve zdraví při narození je v Česku nižší než v Evropské unii jak u mužů, tak u žen. Střední délka života mužů ve zdraví je v tuzemsku 70,0 let, zatímco v Unii 72,2 let. Ženy se v Česku dožívají ve zdraví 73,3 let, průměr EU je o dva roky vyšší.

 

 

  • Zdroj: Český statistický úřad
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.