Zhodnocení činnosti Agrární komory (AK) ČR při obhajobě zájmů českých a moravských zemědělců a potravinářů za 25 let své existence bylo hlavním cílem středečního slavnostního setkání současného vedení Agrární komory s těmi členy, kteří stáli u jejího zrodu, a kteří se během uplynulých let na této jejich činnosti aktivně podíleli.
Velký sál pražského paláce Žofín současně přivítal i gratulanty, a to jak z politických špiček českého státu, tak především ty představitele zahraničních nevládních agrárních organizací ze střední a východní Evropy, které s Agrární komorou úzce spolupracují při snaze zajistit rovné podmínky pro všechny v rámci EU. Tak, aby například různé přímé či nepřímé dotace v řadě západoevropských států původní EU15 již nezvýhodňovaly tamější farmáře proti našim zemědělcům.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek ve svém vystoupení poukázal na to, že zemědělství, venkov, zdravé životní prostředí a přírodní zdroje jsou zárukou stability každé země a základem rozvoje společnosti lidí, kteří v ní žijí. V souvislosti s tím, že slavíme 100 let Československé republiky, stručně zhodnotil současnou úroveň českého zemědělství s tou úrovní, která byla příznačná pro dobu první republiky, kdy naše současná produkce nedosahuje ani rozměru meziválečného období a z pohledu na objem produkce a zajištění národní potřeby je, podle prezidenta Agrární komory ČR, přímo katastrofální. Zdeněk Jandejsek v této situaci, kdy hodnotil úroveň českého zemědělství, vyzdvihl osobnost bývalého předsedy vlády ČSR Antonína Švehly z 20. let minulého století, který se jako tehdejší předseda Agrární strany významně podílel na zformování tehdejší zemědělské politiky Československa, kdy zdůrazňoval potřebu zajistit potraviny pro občany naší země, a to se, podle všech ekonomických ukazatelů z té doby, dařilo.
Zhodnocení současné úrovně českého zemědělství
Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek dále srovnával současnou produkci českého zemědělství s rokem 1936 a rokem 1989, který se stal milníkem pro další transformaci našeho zemědělství. Mimo jiné hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 je za rok 2017 na celkové úrovni 75,5 mld. Kč, přitom v roce 1936 dosáhla téměř 81 miliard Kč a v roce 1990 pak 106,1 miliard Kč. Zdůraznil, že po roce 1990 postupně dochází k útlumu živočišné výroby s tím, že převažuje rostlinná výroba. Stavy našich hospodářských zvířat jsou na pouhé třetině roku 1990 a i přes vysoký růst užitkovosti nedosahujeme naplnění tuzemské spotřeby základních komodit s přidanou hodnotou, jako je mléko, vejce, či hovězí, vepřové a drůbeží maso naší vlastní produkce. Stejně tak jsme na tom i v produkci zeleniny, ovoce i brambor. Zároveň konstatoval, že naši konkurenti z řady západoevropských zemí svoji produkci posilují díky přímých a nepřímým dotacím a přebytky svého trhu vozí za podnákladové ceny k nám. Tím naznačil, jaký mají význam národní dotace do sektorů chovu skotu, prasat, drůbeže a speciálních plodin.
Vznik Agrární komory ČR a její první kroky
V další části svého vystoupení Zdeněk Jandejsek připomněl přítomným členům Agrární komory ČR, a také přirozeně i přítomným hostům, hlavní milníky činnosti Agrární komory ČR za 25 let její existence. Uvedl, že ustavující sněm Agrární komory ČR se uskutečnil 4. září 1993 v Olomouci, kdy sněm stanovil tyto hlavní úkoly: Důsledné prosazování a hájení zájmů svých členů a spolupodílení se na tvorbě agrární, výživové a lesnické politiky českého státu.
Nelze v této zprávě vyjmenovat všechny rozhodující sněmy Agrární komory ČR, ale je zapotřebí zdůraznit jen ty nejdůležitější milníky tohoto 25tiletého vývoje. Takže se raději opírám o článek, který byl vydán v mimořádném čísle AGRObase u příležitosti 25. výročí založení Agrární komory ČR. Například dalším přelomovým rokem byl rok 1997, kdy byla přijata Strategie a taktika AK ČR, která byla zaměřena na přijetí opatření na ochranu vnitřního trhu a k nastolení obratu od špatné finanční situace v agrárních odvětvích.
Významným obdobím byl i rok 2000, kdy proběhla na Staroměstském náměstí v Praze dosud nejsilnější demonstrace zemědělců, kdy byla situace vyhrocena natolik, že se mléko kupovalo za jednu korunu. V té době byl přijat program Agrární komory ČR jako otevřený dokument se zaměřením přípravy členské základny na vstup do Evropské unie. V roce 2001 byl nastolen funkční systém regulace trhu mléka. Mlékárnám za nedodržování minimálních cen byly uloženy stamilionové pokuty. Vznikla odbytová organizace Mlecoop. Trh hovězího sužovaly problémy kolem BSE. Rok 2001 znamená vstup do evropského zemědělského prostoru. Začaly pravidelné schůzky agrárních komor Visegrádské skupiny.
Vstup do Evropské unie vytvořil novou situaci!
V roce 2004, po vstupu České republiky do EU, se muselo české zemědělství vyrovnat s novou situací. Například se orgány Agrární komory ČR, spolu se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, dohodly na zastupování ve vrcholových nevládních agrárních organizacích v rámci EU. Rok 2005 byl nástupem na propagaci českých potravin. V následujících letech, např. v roce 2006, se po 15 letech obnovila ziskovost českého zemědělství, ale bohužel jen růstem dotací. V tomto roce také vznikly komoditní rady. Avšak i nadále pokračovala tendence ve snižování rozměru zemědělství. Agrární komora ČR v té době prosazovala vyrovnání podmínek Společné zemědělské politiky mezi zeměmi původní EU15 a nově přijatými zeměmi v roce 2004 (EU12).
Pro rok 2007 bylo charakteristické i další prohlubování situace, kdy docházelo k dalšímu snižování stavu chovů skotu a zvyšováním výměry trvalých travních porostů. Ale například do nového Programu rozvoje venkova se podařilo prosadit finanční podporu výstavby 20 bioplynových stanic. Dále se intenzivně pokračovalo v propagaci českých potravin mezi našimi spotřebiteli.
Rok 2008 - nástup globální ekonomické krize
V roce 2008, kdy se projevila globální ekonomická krize u nás i v zemědělství, se uskutečnila významná protestní akce v pražské Lucerně, kdy přítomní zemědělci protestovali proti politice tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče, který představil tzv. reformu zemědělské politiky bez projednání se zemědělci. V roce 2009 pokračovala radikalizace členské základny našich zemědělců, protože se v roce 2008 zhroutil trh s mlékem a pokračovala krize v chovu prasat. Pod hrozbou nátlakových akcí našich zemědělců se Agrární komoře ČR podařilo prosadit zvýšení investic do chovu prasat a přípravu dalších ozdravovacích programů.
V roce 2013 se Agrární komora ČR intenzivně zabývala prosazením zájmů českých zemědělců při formování Společné zemědělské politiky na léta 2014 až 2020. Již tehdy na pořadu dne bylo například odmítnutí zastropování přímých plateb zemědělcům či snaha prosadit zohlednění pracovních nákladů zemědělců. V té době se také podařilo Agrární komoře ČR schválit její novou koncepci, při níž byly do ní implementovány pravidla Společné zemědělské politiky EU na léta 2014-2020.
Poslední léta znamenala i řadu úspěchů
V posledních letech se Agrární komoře ČR podařilo prosadit řadu požadavků našich zemědělců, mezi něž patří například zabránění zastropování plateb v rámci poslední Společné zemědělské politiky a vyjednání přijatelných podmínek pro naše zemědělství. Dále to bylo nastavení rozumné degresivity plateb pro méně příznivé oblasti, aby nebyla ohrožena konkurenceschopnost zemědělských podniků zaměřených na živočišnou výrobu. K úspěchům patří i kofinancování Programu rozvoje venkova z 15 na 35 %, což umožnilo více finančních prostředků věnovat na investice, inovace, nákup techniky a podporu méně příznivých oblastí. Nesmíme opomenout i historické zvýšení úrovně rozpočtu kapitoly ministerstva zemědělství na 52 mld. Korun, z čehož bylo 5 mld. Kč z národních podpor. Dalších pozitivních příkladů by bylo možné vyjmenovat více.
SZP po roce 2020 a budoucnost českého zemědělství!
Vraťme se ke slavnostnímu shromáždění na pražském Žofíně. Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek v souvislosti s projednáváním Společné zemědělské politiky po roce 2020 zdůraznil nutnost snažit se prosadit sjednocení národních podpor v rámci EU. Znovu poukázal na nekalou soutěž západoevropských farmářů z původní EU 15, kteří dostávají od svých vlád přímé i skryté dotace, které jim umožňují své přebytky prodávat u nás za podnákladové ceny. V podstatě se vyslovil v tom smyslu, že by tyto otázky měly být společně prosazovány i dalšími středoevropskými a východoevropskými zeměmi, které jsou rovněž v pozici slabšího soupeře ve srovnání s farmáři západoevropských zemí. Měli bychom vytvořit podmínky, aby se tento dumping u nás již nevyskytoval. Přirozeně, že je to i otázka podpory státních orgánů ČR. Dále se rozhovořil i o dalších úkolech Agrární komory ČR, které ji v následujícím období čekají.
Pozdravné projevy hostů
Slavnostní ráz tohoto shromáždění členů Agrární komory ČR podtrhla i účast špiček našeho politického a veřejného života a také zahraničních hostů, představitelů agrárních komor řady středoevropských a východoevropských zemí, kteří se poté ujali slova a přednesli své zdravice přítomným členům Agrární komory ČR.
Předseda Senátu Milan Štěch ocenil práci českých zemědělců pro český stát. Zdůraznil, že Agrární komora ČR je jedna z nejvýznamnějších nevládních stavovských organizací, která se aktivně podílí na rozvoji našeho hospodářství a tím přispívá k stabilnímu životu naší společnosti.
Ministr zemědělství Miroslav Toman rovněž ocenil 25 let činnosti Agrární komory ČR. Stručně se dotkl řady problémů, které si čeští zemědělci za uplynulé období protrpěli a vyzdvihl význam agrární komory při obhajobě práv a zájmů českých zemědělců. Letmo také připomněl i svoji roli, kdy několik let působil i jako prezident Agrární komory ČR. V závěru svého pozdravného proslovu seznámil přítomné s hlavními úkoly ministerstva zemědělství v příštích letech.
Poté vystoupili se svými zdravicemi i další hosté. Například bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba či prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Pozdravné projevy přednesli i přítomní představitelé nevládních zemědělských organizací ze zemí střední a východní Evropy.
Po skončení pozdravných projevů následovalo slavnostní předání plaket k 25. výročí Agrární komory ČR, které kromě zasloužilých členů agrární komory a dalších osobností, kteří se na svých pracovištích podíleli na aktivní spolupráci s Agrární komorou ČR, dostali i vedoucí zahraničních delegací.
Mimochodem, jedním z vyznamenaných osobností, která obdržela čestnou plaketu, byl i předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek, který toto ocenění získal za jeho dlouholetou spolupráci s Agrární komorou ČR, zejména při prosazování zájmů českých zemědělců, ať již v podmínkách České republiky či v rámci EU. Při této příležitosti mu také blahopřejeme!
