Evropská komise předložila 25. října 2016 návrh reformy daně z příjmů právnických osob, který má změnit způsob, jakým jsou na jednotném trhu zdaňovány společnosti, a zavést spravedlivější systém daně z příjmů právnických osob. Konkrétně se jedná o návrhy upravující společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, řešení sporů týkajících se dvojího zdanění a řešení nesouladu se zeměmi mimo EU.
Návrh zavádí povinný model pro velké nadnárodní skupiny, které mají pro agresivní daňové plánování největší kapacitu, čímž se zajistí, že společnosti s celosvětovými příjmy nad 750 milionů eur ročně budou odvádět daně tam, kde dosahují zisků. Dále řeší nedostatky související v současnosti s přesouváním zisků pro daňové účely a motivuje společnosti k tomu, aby své činnosti financovaly prostřednictvím vlastního kapitálu nebo využívaly možnosti trhů, namísto toho, aby se zadlužily. V neposlední řadě návrh podporuje inovace prostřednictvím daňových pobídek na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (VaV), jež jsou spojeny se skutečnou hospodářskou činností.
Zisky v jednom členském státě budou moci společnosti kompenzovat ztrátami v jiném členském státě. Budou odstraněny daňové překážky, jako je dvojí zdanění, a díky společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob se zvýší daňová jistota, neboť se vytvoří stabilní, transparentní celoevropský systém zdaňování příjmů právnických osob. Návrh by se měl týkat zhruba tři tisíce firem.
Společný konsolidovaný základ daně
Říjnový návrh Komise na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by měl být přijat ve dvou fázích, na rozdíl od návrhu z roku 2011, kdy se jeho přijetí nepodařilo. Dvě fáze zahrnou nejprve stanovení definice společného základu (CCTB) a následně přesun ke konsolidaci (CCCTB). Návrh firmám slibuje úsporu výdajů spojených s dodržováním administrativních povinností a zavádí super odpočet pro náklady na výzkum a vývoj. Náklady na VaV budou v celé výši zahrnuty v roce, kdy vznikly (s výjimkou nemovitostí). Navíc budou mít daňoví poplatníci nárok uplatnit u výdajů na VaV ve výši do 20 000 000 EUR každý rok super odpočet ve výši 50 %. Částku, o kterou výdaje na VaV přesáhnou hranici 20 000 000 EUR, budou daňoví poplatníci moci odečíst z 25 %. S ohledem na podporu MSP návrh zavede zvýšené super odpočty pro malé začínající podniky bez přidružených podniků, které jsou mimořádně inovativní. Daňoví poplatníci, kteří jsou způsobilí podle této směrnice, budou moci odečíst 100 % svých nákladů na VaV v případě, že nepřekročí hranici 20 000 000 EUR.
Jako další novinku návrh přináší úlevu pro růst a investice (AGI), která má za cíl vymýtit asymetrii, v jejímž rámci je úrok placený z úvěrů odečitatelný (s určitými omezeními) ze společného základu daňových poplatníků, zatímco pro rozdělení zisku to neplatí. Výsledkem je zřejmé zvýhodnění dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. Návrh bude zahrnovat pravidlo proti zvýhodnění dluhového financování za účelem neutralizace stávajícího rámce, který odrazuje od financování vlastním kapitálem. Daňoví poplatníci získají daňovou úlevu pro růst a investice, na jejímž základě budou nárůsty jejich vlastního kapitálu odečitatelné od jejich daňového základu za podmínky splnění určitých podmínek, jako jsou opatření proti potenciálním kaskádovým dopadům a pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem.
Řešení sporů a nesoulad se zeměmi mimo EU
Vedle návrhu CCCTB a CCTB byl předložen návrh směrnice pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění, který má – jak název napovídá - pomoci v boji proti dvojímu zdanění a rozšířit oblast případů pokrytých příslušnou konvencí. Důvodem je, že existuje celá řada případů, které nebyly nikdy vyřešeny. Komise usiluje o to, aby řešení sporů bylo časově zkráceno a zjednodušeno. Komise také předložila návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady. V této oblasti Rada pokročila prozatím nejdále. Na zasedání ministrů financí 6. prosince 2016 byla dosažena všeobecná dohoda k návrhu směrnice zamazující nesoulad s daňovými systémy třetích zemí. K dořešení zůstaly dvě oblasti – datum implementace a pravidla umožňující členským státům uplatňovat omezené výjimky.
Balíček veřejnost vítá, zejména oblast řešení sporů týkajících se dvojího zdanění a zamezení nesouladu s třetími zeměmi. Problematickou část představuje návrh CCTB a CCCTB a zvolený dvoufázový proces přijetí. Důvodem je jeho dopad na suverenitu členských států a tedy dotčení citlivé otázky. Část veřejnosti kritizuje, že proces povede k dosažení pouze prvního stupně a druhý stupeň nebude realizován, čímž nebudou dosaženy celkové očekávané výsledky. Podnikatelská veřejnost návrhu také vytýká nedostatečnou flexibilitu a možnou penalizaci firem v období hospodářské krize. Zásadní, na čem se veřejnost shoduje je, aby reforma byla prováděna v souladu s ostatními iniciativami EU.
