• Zveřejněno: 03.07.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Letošní sklizeň základních obilovin bude podle prvních odhadů o 7,1 procenta nižší než loni a bude činit 6,767 milionu tun. Jejich předpokládaný hektarový výnos má meziročně klesnout o šest procent. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,072 milionu tun, meziročně o 13,9 procenta méně. Hektarový výnos řepky očekávají o 7,4 procenta nižší než loni. Podle portálu Zemědělec.cz to vyplynulo to z informací, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radka Matějky sklizeň letos ještě nezačala, kvůli chladnému a deštivému počasí, které panovalo na jaře, je o dva až tři týdny zpožděná. „Zemědělci jsou ve svých očekáváních zatím spíše opatrní a odhadují meziročně nižší úrodu obilovin i řepky. Jako každý rok ale bude výše sklizně nakonec do značné míry záviset na dalším průběhu počasí,“ doplnil Radek Matějka.

Letos by měla být menší úroda pšenice ozimé, ječmene jarního i ozimého, žita a tritikale, tedy křížence žita a pšenice. Naopak vyšší úroda se očekává u jarní pšenice a ovsa.

Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví uvedla, že zemědělci kvůli deštivému podzimu oseli ozimými obilovinami méně polí, plocha ozimů se tak zmenšila o 76.000 hektarů. Místo toho rozšířili plochy oseté jařinami, především pšenicí jarní a ovsem.

Nejpěstovanější plodinou na českých polích je i letos pšenice ozimá, která zabírá více než čtvrtinu celkové osevní plochy. Statistici přesto čekají, že její letošní sklizeň klesne o 13 procent na 4,171 milionu tun. Důvodem je snížení osevní plochy zhruba o osm procent a nižší hektarový výnos. Úroda druhé nejrozšířenější obiloviny – ječmene jarního podle odhadu klesne o 3,2 procenta na 1,083 milionu tun. Ječmene ozimého se kvůli menší osevní ploše sklidí 612 000 tun, meziročně o 12,3 procenta méně. Sklizeň žita podle ČSÚ meziročně klesne o více než čtvrtinu na 126 000 tun a tritikale o 7,2 procenta na 198 000 tun.

Naopak osevní plocha pšenice jarní je proti loňskému roku více než trojnásobná a vzhledem k tomu má její sklizeň meziročně vzrůst ze 103.000 tun na 369.000 tun. Polí osetých ovsem je meziročně téměř o čtvrtinu více, sklizeň ovsa by díky tomu měla stoupnout téměř o 14 procent na 208,000 tun.

Řepka letos zabírá 14 procent z celkové osevní plochy. Její výměra třetím rokem po sobě klesá, letos se meziročně snížila o sedm procent na 342 000 hektarů. To je i důvod, proč má být letošní sklizeň řepky nižší.

Podle statistiků úbytek ploch řepky a obilovin uvolnil prostor dalším plodinám. Výrazně se zvětšila například výměra slunečnice, sóji, máku nebo hrachu.

  • Zdroj: Zemědělec.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Konference o „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a o opatřeních na podporu kolektivního vyjednávání“

  • Zveřejněno: 01.11.2025

Pod názvem „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a opatření na podporu kolektivního vyjednávání“ se, 30. října 2025, v Praze, uskutečnila odborná konference Asociace samostatných odborů (ASO), financovaný z příspěvku na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, na podporu sociálního dialogu. Hlavními body programu této konference, kterou ASO uspořádalo v rámci svého stejnojmenného projektu, byly problematika zkvalitňování kolektivního vyjednávání, rozbor podmínek sociální podmíněnosti a jejich vliv na výši dotací a hlavní problémy ekonomiky České republiky.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.