Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí, podle OSN, globální potravinová krize, která může trvat roky. Podle zpravodajstí České televize generální tajemník OSN Antonio Guterres v tomto týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Českou republiku, podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Česká televize ve své reportáži k tomu dále uvedla, že pole nedaleko Černihivu na severu Ukrajiny, kde místní zemědělci pěstovali obilí a kukuřici, zůstávají holá. Z nedalekého sila zbyly jen trosky. Na počátku války byla fronta pouze dvě stě metrů daleko a do zemědělského areálu dopadlo na čtyřicet raket.

Podle reportáže České televize většina ukrajinské produkce mířila do světa přes Černé moře. Teď tam ale operují ruské válečné lodě a Polsko po železnici a přes své přístavy tolik obilí vyvézt nedokáže. Že válka bude mít vážné důsledky i tisíce kilometrů od míst, kde se bojuje, varoval generální tajemník OSN António Guterres. „Když toto shromáždění debatuje o konfliktu na Ukrajině, debatuje o hladu. A pokud se nepodaří najít shodu, hladoví lidé zaplatí vysokou cenu,“ řekl Guterres.

Také britský týdeník Economist píše o blížící se katastrofě.

Podle ministra Nekuly se potravinová krize šíří kvůli dominovému efektu, ale myslí si, že tuzemsku nedostatek nehrozí. „Česká republika má v současné době soběstačnost, dokonce nadprodukci obilí, kde jsme na nějakých 150, 160 procentech, konkrétně u pšenice dokonce až na 200 procentech a zemědělci na podzim zaseli zhruba o deset procent více,“ ujišťuje Nekula.

Politická opozice chtěla v Poslanecké sněmovně diskutovat o cenách potravin, vládní koalice ale zamítla program jednání sněmovny. Ministr Nekula čelil kritice opozice, že nemluví.

Podle České televize i v České republice ale potraviny zdražují. Například mouka stála v dubnu o polovinu víc než před rokem. V rezervách má Česko jídlo v průměru na jeden a půl dne. Resort zemědělství teď chce potraviny za půl miliardy dokoupit a do budoucna mít zásoby až na půl měsíce.

„Třeba u obilí, to je taková citlivá položka v současné době, tak tam máme zásoby přesahující třicetidenní spotřebu v České republice,“ tvrdí Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv. 

Ukrajinská vláda už export některých komodit zakázala. Opatření se týká žita, ječmene, pohanky, prosa, cukru, soli i masa. Platit by mělo do konce tohoto roku.

Za poslední rok ve světě přibylo čtyřicet milionů hladovějících. Válka na Ukrajině to může ještě zhoršit.

O aktuální situaci promluvil v pátek v pořadu Byznys na televizní stanici ČT24 i prezident Agrární komory Jan Doležal. Upozornil mimo jiné na to, že válka na Ukrajině zdražila a zhoršila dostupnost takzvaných minerálních hnojiv. „Měl bych obavu především o příští sklizeň, kdy by už tato hnojiva vůbec nemusela být dostupná,“ upozornil. Připomněl, že obiloviny nekonzumují jen lidé, ale jsou také důležitou složkou krmných směsí pro zvířata, například prasata. I proto vepřové maso nyní zdražuje.

Politický geograf Michael Romancov zmínil, že i když se Ukrajina snaží obilí exportovat například po železnici, „námořní doprava je naprosto klíčová“. Železnice, podle něho, totiž nemá takovou propustnost a komplikací je i jiný rozchod kolejí, neboť náklad je třeba překládat. Tak jako tak, na světové trhy z Ukrajiny dorazí jen malá část objemu vyváženého obilí v porovnání s předválečnou dobou.

Zásadní je, podle Romancova, fakt, že Rusko, které je ještě větším exportérem obilí než Ukrajina, ho přestalo vyvážet úplně. „Nejohroženější zemí je Egypt, který bere od Ruska šedesát a od Ukrajiny dvacet procent své spotřeby obilí. Obrovský objem obilovin od těchto zemí bere každý rok i Turecko,“ upozornil politický geograf na státy, které mohou na aktuální situaci doplatit nejvíce.