Hlavním úkolem Klientského centra pro poskytování informací cizincům, zřízeného Ministerstvem vnitra ČR, je co nejlépe pomoci překonat úskalí složité legislativy, která se týká uchazečů o práci u nás ze třetích zemí!
Českému zemědělství chybí, v současné době, cca 5000 pracovníků. Zaznělo to na odborné konferenci Zemědělského svazu ČR, kterou, 21. října 2025, uspořádal na téma Zaměstnávání cizinců v zemědělství. Podle zemědělců jde o to, že bez těchto chybějících pracovníků nebude možné u nás zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.
Samozřejmě, že naši zemědělci tuto situaci i hledáním svých nových zaměstnanců v zahraničí, což není jednoduchá záležitost, která vyžaduje znalost příslušné legislativy a řady dalších podmínek, které jsou nutné pro nábor pracovníků, zejména z tzv. třetích zemí. Proto Zemědělský svaz ČR proto požádal odborníky z různých ministerstev a personálních agentur o výklad nových změn v příslušných předpisech, které se, oproti loňskému roku, v příslušných předpisech změnily.
Průběh této konference se vám, našim čtenářům, snažíme přiblížit v několika samostatných zprávách, v nich jsme se soustředily na charakteristiku vystoupení jednotlivých řečníků řad pracovníků těchto ministerstev a personálních agentur.
V první části našich zpráv o průběhu konference, kterou jsme vydali na webech ASO 29. října 2025, jsme charakterizovali jednak úvodní vystoupení vedoucího vnějších vztahů a tiskového mluvčího Zemědělského svazu ČR Michala Procházky a zároveň i Jana Srba z Oddělení zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství ČR.
Ve druhé části, kterou jsme vydali 3. listopadu 2025, jsme charakterizovali vystoupení Lukáše Prokeše z Odboru evropského a mezinárodního práva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který hovořil na téma „Možnosti využití vládních programů ekonomické migrace v oblasti zemědělství“.
Nyní, ve třetí části našich zpráv o průběhu konference, přinášíme charakteristiku vystoupení Ondřeje Brychty a Lukáše Knapka z Odboru azylové politiky Ministerstva vnitra ČR, kteří hovořili na téma „Zaměstnanecké karty, pracovní migrace, dočasná ochrana“.
Aktuálními novinkami, proti loňskému roku je, podle pracovníků ministerstva vnitra, prodloužení ochranná doby z 60 na 90 dní u držitelů duálních zaměstnaneckých karet (duální zaměstnanecká karta je pobytové oprávnění pro občany třetích zemí, které slouží současně jako povolení k dlouhodobému pobytu i k zaměstnání na území České republiky. Vydává se na konkrétní pracovní místo u konkrétního zaměstnavatele na dobu trvání pracovního poměru, maximálně na 2 roky, a lze ji opakovaně prodloužit – pozn. red.) pro ohlášení změny zaměstnavatele. Dále se zavádějí výrazy tzv. normativní nájem a energetický paušál, které nahrazují dřívější termín normativní náklady. Zároveň se zavádí i registrace osob, které splnily podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu na pracoviště. Přičemž existuje i možnost zániku pobytového oprávnění v souvislosti se spácháním úmyslného trestného činu. Přirozeně, že na výši mzdy zahraničních pracovníků bude mít vliv i zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2026.
Dočasná ochrana a strpění pobytu
V další části svého vystoupení se pracovníci ministerstva vnitra zaměřili na problematiku dočasné ochrany a strpění pobytů žadatelů o práci u nás. Podle nich již skončilo vylepování štítků k prodloužení s platností do 31. března 2026. Zároveň došlo k prodloužení dočasné ochrany. Přičemž z 350 tisíc zaregistrovaných držitelů nový štítek obdrželo 330 tisíc žadatelů. Zároveň uvedli, že tzv. strpění pobytu bylo automaticky prodlouženo ze zákona, s tím, že k vylepování štítků dochází na základě objednání.
Rovněž informovali o tom, že v Radě EU se projednala možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany. Nyní již probíhají přípravy na možnost jejího prodloužení, a to až do 31. března 2027. Podle nich se dočasná ochrana rovná volnému přístupu na trh práce.
Zvláštní dlouhodobý pobyt
Další změnou v příslušných předpisech, která se udála během letošního roku je i to, že v dubnu 2025 proběhl proces vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt. Přičemž, tuto možnost již využilo 82,5 tisíc držitelů dočasné ochrany, s tím, že jednu třetinu z nich tvořili jednotlivci a dvě třetiny osoby ve společné domácnosti. Načež v letních měsících proběhlo posouzení splnění stanovených podmínek pro povolení zvláštního dlouhodobého pobytu. Podle nich tyto podmínky splnilo cca 15.000 osob. Je nutné dodat, že k těmto podmínkám patří soběstačnost, bezdlužnost, historie pobytu, beztrestnost, školní docházka a společného pobytu celé rodiny.
Při splnění podmínek dochází ke spuštění registrace k získání zvláštního dlouhodobého pobytu a objednání na biometriku. Následuje návštěva budoucího pracoviště a následné snímání biometrických údajů, pro vystavení povolení, s tím, že je nutné tento proces absolvovat do 31. prosince 2025. Je-li uchazeči o povolení d dlouhodobému pobytu vydána biometrická karta, získal oprávnění k pobytu na 5 let, s tím, že má i volný přístup na trh práce.
Při nesplnění podmínek platí, že uchazeč obdrží informaci o nesplnění konkrétních podmínek. V tomto případě ale může vše reklamovat u příslušného gestora (Zemědělského svazu ČR nebo u Lesnicko-dřevařské komory – případě uchazečů o práci v zemědělství). Zároveň uchazeč o povoleni k pobytu může být zařazen na seznam zájemců pro případné další kolo, bude-li vyhlášeno. Ale, do doby vyřízení této žádosti, platí pro uchazeče, že je v kategorii prodloužené dočasné ochrany.
Přechod z dočasné ochrany a strpění na zaměstnaneckou kartu
Podle pracovníků ministerstva vnitra v rámci kategorie dočasné ochrany nelze v České republice podat žádost o zaměstnaneckou kartu. Zároveň poznamenali, že u zaměstnaných osob s dostatečným příjmem, je alternativou zvláštní dlouhodobý pobyt. Současně dodali, že, na zastupitelských úřadech ve Lvově a Kyjevě, je žádost nepřijatelná, pokud cizinec byl nebo je držitelem dočasné ochrany udělené Českou republikou.
Načež informovali o tom, že systém povolení pobytu reaguje i situaci vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině. Podle nich je držitel dlouhodobého víza, za účelem strpění pobytu uděleného v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, oprávněn podat žádost prostřednictvím zastupitelských úřadů ve Lvově nebo Kyjevě, pokud je zařazen do vládního migračního programu.
Zaměstnanecká karta a dlouhodobé pobyty: novinky
K novinkám, v rámci této části systému, patří i to, že platnost duální zaměstnanecké karty byla prodloužena ze 60 dnů na 90 dnů, s tím, že toto opatření již platí od 1. října 2025.
Patří se i to, že k zániku pobytového oprávnění držitelů dlouhodobých víz, pobytů, přechodných i trvalých pobytů, dochází u těch osob, které spáchají trestný čin, podle § 80 odst. 1 trestního zákoníku.
Příjemnou změnou k lepšímu je i to, že od 1. ledna 2026 dochází v České republice ke zvýšení minimální mzdy z 20.800 na 22.400 Kč, což je důležitá informace zejména pro žadatele o zaměstnaneckou kartu. Navíc, v případě Programu kvalifikovaný zaměstnanec platí ustanovení, že jde jejich mzda činí 1,22násobek minimální mzdy.
Další novinkou je i to, že původní označení normativní náklady, což se týkalo pobytů, kde se posuzuje úhrnný měsíční příjem v rámci sloučení rodiny a trvalého pobytu, se nově nahrazuje označením normativní nájem a energetický paušál.
Kde a jak získat pracovní sílu ze zahraničí
Pracovníci ministerstva vnitra dále uvedli, že v případě občanů Ukrajiny mohou držitelé dlouhodobého víza za účelem strpění, nebo občané Ukrajiny, kteří pobývají v jiných zemích EU, zažádat o zaměstnaneckou kartu, to je v rámci programů pracovní migrace přes zastupitelský úřad České republiky v Kyjevě a Lvově. Týká se to hlavně Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Přičemž, nelze žádat o dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání nebo v rámci udělení povolení pobytu v rámci schengenského víza.
Současně poukázali i na to, že v rámci dostupných kvót, se lze, při hledání nových pracovníků ze zahraničí, zaměřit i na cílové státy, jako jsou Filipíny, Mongolsko, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Gruzie či Arménie, což se přirozeně opět týká Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Dále upozornili, že naopak Indie, Thajsko či Kazachstán mají kvóty již vyčerpané. Načež doporučili, že pracovníky na dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání je vhodné získávat z blízkých třetích zemí, například z Moldavska, Srbska, Černé hory nebo Severní Makedonie. Na základě mimořádného pracovního víza lze získávat i občany z Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska či Severní Makedonie.
Dlouhodobá víza: sezónní zaměstnání a mimořádné pracovní vízum
Poté hovořili o kategorii dlouhodobá víza: sezónní zaměstnání a mimořádné pracovní vízum. Uvedli, že doba platnosti u sezonního zaměstnání činí 9 měsíců, u mimořádného pracovního víza je to 12 měsíců. Přičemž vládní migrační programy se netýkají sezónního zaměstnání, ale mimořádného pracovního víza ano. Týká se to i možnosti získávat pracovníky z Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska či Severní Makedonie.
Žádost se podává pouze na příslušném zastupitelském úřadu, načež k povinnostem patří povolení k zaměstnání, doklad o zajištění ubytování a výpis z rejstříku trestů. Přitom je vyžadováno, aby byla podaná žádost kompletní, to je bez vad.
Zaměstnanecká karta: časté chyby
Podle pracovníků ministerstva vnitra žadatelé o zaměstnaneckou kartu musí předložit kopie všech dokladů, které potřebují pro udělení zaměstnanecké karty. Současně upozornili, že jak u pracovních smluv, tak i u dokladů o ubytování, se stává, že chybí podpisy oprávněných osob, či jsou předkládány neověřené podpisy. Zkrátka, žadatelé si musí dávat pozor na to, kdo tyto listiny může podepsat. Načež dodali, že existuje i možnost využití autorizované konverze do elektronické podoby při podání datovou schránkou.
Pokud jde o ubytování, musí jít o objekt, který je k ubytování určený. Zároveň musí být vyjasněn i vzájemný vztah ubytovatele, tj. poskytovatele ubytování, a vlastníka objektu. Současně musí být stanovena doba, na kterou je ubytování zajištěno.
Další chybou, k níž také dochází, je i rozpor pracovního místa a dokladu o pracovněprávním vztahu. Týká se to situací, kdy například v předloženém dokladu chybí číslo, uvedení místa výkonu, či druh práce. Chyby se vyskytují v těch případech, kdy žadatel dokládá výši své mzdy. Jiným příkladem je i nedodržení požadavků na vzdělání a kvalifikaci, které jsou stanoveny zaměstnavatelem. Ty musí být splněny!
Zaměstnavatelé by si měli dávat pozor i na odbornost u oznámení změn a prodloužení platnosti karty. Týká se to například řidičských průkazů apod. Přičemž zaměstnanecká karta se vydává na dobu pracovněprávního vztahu, nejdéle na 2 roky.
Vyžadují se i rejstříky trestů ze země původu, a na vyžádání ze zemí, kde žadatel pobýval v posledních 3 letech. Týká se to žádostí, kdy žadatelé budou u zaměstnavatele pracovat déle než 6 měsíců s tím, že se doporučuje to mít již připraveno dopředu.
Pokud jde o zastupování, vyžaduje se plná moc, a to v celém rozsahu. Zároveň upozornili, že toto zastupování má přirozeně své výhody, ale i nevýhody, což by se mělo posoudit podle konkrétní situace.
Další chybou, která se stává, je pozdní podání při prodloužení platnosti, což se týká hlavně Ukrajinců. Měli by prokázat důvody, proč tak učinili, to je ihned po opadnutí překážky v podání jejich žádosti. Měli by tak učinit do 5 pracovních dnů.
Změny zaměstnání u držitelů duálních zaměstnaneckých karet
Dochází i ke změnám zaměstnání u držitelů duálních zaměstnaneckých karet. Načež podotkli, že změnu oznamuje vždy jen držitel zaměstnanecké karty.
Přirozeně, že existují i určitá omezení změny zaměstnavatele, s tím, že k němu může dojít nejdříve až po 6 měsících od pravomocného vydání karty žadateli, s tím, že existují i výjimky, které jsou, v zásadě nezávislé, tj. na vůli cizince. Zároveň platí, že budoucím zaměstnavatelem nesmí být agentura práce.
Pokud jde o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, oznámení je nutné učinit alespoň 30 dnů před nástupem do nového zaměstnání. Přitom je nutné doložit doklad o trvání nebo skončení pracovněprávního vztahu. V případě, že k doručení oznámení dojde po více než 90 dnech od skončení pracovněprávního vztahu, dochází k zániku zaměstnanecké karty, a to ze zákona. Zároveň se oznamuje změna druhu a místa výkonu práce. V tomto případě ale neplatí, aby bylo v oznámení uvedeno interní firemní označení pracovních pozic u zaměstnavatele, nýbrž tato změna musí být nahlášena podle klasifikace ISCO.
Pokud jde o místo výkonu práce, není nutné oznamovat změnu v rámci obce. Ale, na druhé straně platí, že je nutné oznámit i zaměstnání na další pozici, a to jak u stejného či u jiného zaměstnavatele. Jedná se o tzv. vedlejší zaměstnání. Načež uvedli, že změnu pracovního zařazení a zaměstnání na další pozici lze oznámit i dříve než po uplynutí 6 měsíců; latí ale zákaz pro agentury práce. Přičemž dodali, že v případě oznámení změny v době probíhajícího řízení o prodloužení karty se rovná prodloužení poslední oznámené pozice.
Klientské centrum pro poskytování informací cizincům
V závěru svého vystoupení pracovníci ministerstva vnitra konstatovali, že existuje Klientské centrum pro poskytování informací cizincům, s tím, že sdělili telefonní číslo, e-mailové spojení a pracovní dobu klientského centra pro cizince.
Informační portál pro cizince
Předchozí informaci doplnili i o sdělení, že, v rámci Klientského centra, existuje Informační portál pro cizince, na kterém jsou zveřejněny všechny potřebné informace, které se týkají pobytu a dočasné ochrany žadatelů o práci u nás. Potřebné informace uchazeči najdou v těchto rubrikách: Zvláštní dlouhodobý pobyt, Generátor platebních údajů, Kontrola stavu řízení žádostí, Důležité kontakty a informace, Formuláře ke stažení, Možnost vytvoření uživatelského účtu, Novinky a Sekce pro zaměstnavatele.
