• Zveřejněno: 22.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně financí Alena Schillerová se znovu pokusí o zrušení takzvané superhrubé mzdy, návrh chce předložit koalici do konce června. Její návrh bude počítat i se snížením daně z příjmu z hrubé mzdy z dnešních asi 20 na 19 procent. Podle zpravodajství České televize ministryně naopak definitivně opustila plán spojovat zrušení superhrubé mzdy se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce.

Pro vysvětlení musíme uvést, že superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.

„Určitě bych se vracela k tomu, co máme ve vládním prohlášení, v koaliční smlouvě. To znamená ke snížení na 19 procent,“ prohlásila v České televizi Alena Schillerová. Považuje za klíčové ujasnit si, zda to je priorita vlády, ale sama předpokládá na základě programového prohlášení, že ano.

Ze zpravodajství České televize dále vyplývá, že superhrubou mzdu zatím vláda nezruší. Změny ve zdanění plánuje až na příští rok. Přitom se ještě na začátku března se zdálo, že ministryně financí snahu o zrušení superhrubé mzdy vzdává. Nepodařilo se jí totiž svázat snížení daní se zrušením plateb státu zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. Nyní se ale chystá přece jen největší daňovou reformu od roku 2008 předložit.

Podle ministryně Aleny Schillerové součástí debaty o zrušení superhrubé mzdy musí být i diskuse o tom, zda na tuto situaci bude připraven i státní rozpočet. Protože jeho stabilita může nakonec ovlivnit rozhodnutí vlády ČR o tom, zda zrušit či nezrušit superhrubou mzdu. Podle původních výpočtů ministerstva financí z února letošního roku, tak by veřejné rozpočty zrušením superhrubé mzdy přišly o 22 miliard korun, což je významný částka, která by chyběla v rozpočtu a přitom by vláda ČR musela posoudit, čím by to v příjmech státního rozpočtu nahradila. Navíc, vláda musí počítat i s tím, že dochází ke zpomalení ekonomiky, což potvrzují prognózy ministerstva financí i ČNB. Když vezme do úvahy priority, které si vláda pro letošní rok naplánovala, což bude stát desítky miliard korun, pro její rozhodování to nebude lehká situace.

Ministerstvo financí upozorňuje, že zrušení superhrubé mzdy by přineslo do peněženek zhruba čtyř milionů občanů několik stokorun navíc.

Vzhledem k možným komplikacím při sestavování státního rozpočtu, to je, zda příjmy budou stačit na pokrytí plánovaných výdajů, a to i při plánovaném schodku 40 mld. Kč, se zatím postoj druhé koaliční vládní strany, tj. ČSSD, jeví jako zdrženlivý.

Ale, jak to v životě chodí, nakonec vše rozhodne ekonomika.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15