• Zveřejněno: 25.01.2023

Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal a guvernér České národní banky Aleš Michl se dnes sešli, aby jednali o cenách potravin. Hovořili o mechanismu cenotvorby potravin a možnostech budoucího vývoje, na který má vliv i kurz koruny vůči euru či výše úrokových sazeb. Dalšími tématy byly nová Společná zemědělská politika Evropské unie a dodržování nových pravidel v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle.

Průměrná míra inflace činila v loňském roce podle dat Českého statistického úřadu 15,1 procenta, což je druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatné České republiky. Cenový vývoj potravin, stravování a ubytování mají na tomto růstu největší podíl, zdražily meziročně o více než čtvrtinu.

„Na cenotvorbě potravin se podílejí všechny články v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály, ale každý si takzvaně ukousne různě velkou část. Promítají se do nich vedle cen zemědělců dále náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na dopravu a skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodů. Zemědělci mají na ceny potravin pro zákazníky jen malý vliv a na příkladu vajec nebo kuřat je jasně vidět, že zemědělci zdražovali nejpomaleji ze všech, nejen v tomto případě. K zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin pro obyvatele by podle nás pomohlo snížení DPH na základní potraviny, jako to již udělaly jiné státy Evropské unie. Je však třeba zajistit, aby se toto snížení skutečně projevilo na spotřebitelských cenách a pomohlo zákazníkům,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal a vyzval zástupce České národní banky k užší spolupráci.

„Prioritou pro Českou národní banku je obnovení cenové stability v Česku,“ sděluje guvernér České národní banky Aleš Michl.

 

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);