Podle nové zprávy OSN až devadesát procent zemědělských dotací v rámci celého světa poškozuje životní prostředí a prohlubuje klimatickou krizi. „Zemědělství je bezpochyby hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě,“ prohlásil v rozhovoru pro Český rozhlas Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha s tímto tvrzením nesouhlasí a uvedl, že „Evropská unie naopak v poslední době intenzivně přesměrovává podporu z produkce na ekologičtější přístupy.“
Různé evropské studie, podle Hrušky, tvrdí, že současné zemědělství s vysokým podílem použití herbicidů, pesticidů, vysokými dávkami hnojiv a změněné struktury krajiny je hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě. „Poslední rok běží diskuse o obrovském úbytku hmyzu, je tady značný pokles stavu polního ptactva. V České republice máme vysoké koncentrace pesticidů ve vodách, které jsou určeny jako pitné,“ snažil se tak vysvětlit svůj postoj k problematice zemědělské výroby.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha rozhodně nesouhlasí s tvrzením OSN, že 90 procent dotací v Evropské unii poškozuje životní prostředí. „To určitě v Unii není pravda. Když se podíváte jen na program rozvoje venkova České republiky, přes 66 procent finančních prostředků směřujících k zemědělcům, jdou právě na ekologičtější přístup k životnímu prostředí,“ konstatoval Martin Pýcha.
Zároveň upozornil, že snaha Evropy podporovat environmentální chování vyvolala v globálním celosvětovém měřítku podle některých studií mnohem větší produkci emisí skleníkových plynů. „Evropská unie mezi lety 1990 až 2014 zalesnila zhruba devět procent, 13 milionů hektarů. A jaký byl reálný dopad? V zemích třetího světa, především v Brazílii a Indonésii, se vykácelo 11 milionů hektarů pralesů,“ upřesnil.
„Protože poptávka po potravinách se ve světě nesnižuje, naopak neustále roste. A v okamžiku, kdy bychom měli snižovat produkci jako takovou, musíme se ptát, kdo lidi nakrmí a jakým způsobem. Pokud Evropa neustále snižuje svoji produkci, logicky se to promítne v životním prostředí. A to je hlavní cíl, o kterém hovoří OSN. Když se v Brazílii kácí deštné pralesy a místo nich se dělají pastviny pro dobytek, aby se pokryla poptávka, je to složitější,“ vysvětlil Martin Pýcha.
Jakub Hruška z Akademie věd ČR vidí velký problém v pěstování biopaliv na orné půdě. Podle něho Evropa neustále trpí obrovským nadbytkem potravinářské produkce a kvůli uspokojení zemědělců se začaly enormně propagovat a pěstovat biopaliva na orné půdě.
„Po 20 letech je zcela zjevné, že to je naprosto slepá cesta. V Česku je 20 procent orné půdy pokryto řepkou, kukuřicí, cukrovkou, která nejsou určena pro potravinářství, ale do bioplynek a jako přídavek do paliv. A to je věc, se kterou bychom měli skoncovat, pokud možno okamžitě. V tom případě bychom bezpochyby mohli ubrat té strašné zemědělské intenzity. Protože výnosy zemědělských plodin nikdy nebyly tak veliké, jako jsou dnes, kdy používáme velké množství pesticidů, hnojiv,“ upozornil Jakub Hruška.
Evropská unie, podle něho, v tomto směru nehraje úplně dobrou roli, protože od biopaliv bude ustupovat velmi zvolna.
„Obávám se, že to je proto, že je v tomto dotovaném byznysu takové množství peněz a takové množství zájmů, že vlastně to, co se děje v zemědělství v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a biodiverzitou, se z té byznysové debaty úplně vytratilo,“ konstatoval Jakub Hruška.
Přestat podporovat biopaliva by, podle Martina Pýchy, ale znamenalo pro české zemědělství ztrátu obrovských investic. „Zemědělci si nevymysleli biopaliva, ani bioplynové stanice. V podstatě ten požadavek, který k nám přišel z EU, byl na tlak ekologických organizací, které prosazovaly, aby se nahrazovala fosilní paliva, snižoval se dovoz ropy a podobných věcí. A bylo nám předkládáno, že je to pozitivní směrem k životnímu prostředí. A dnes ti samí lidé říkají: My jsme se spletli, takže to všechno zrušme. Mezitím ale zemědělci i státy do toho nainvestovali obrovské finanční prostředky,“ vysvětlil Martin Pýcha.
Zpráva OSN, podle Martina Pýchy, zmiňuje hlavně to, že se zemědělská půda vytváří na úkor především deštných pralesů a vytváří se pro produkci potravin živočišného původu, přesněji především pro produkci masa.
„Pro OSN je maso v podstatě nezdravá potravina a chtěla by, aby lidé jedli více ovoce a zeleniny a více luštěnin a více potravin rostlinného původu. To je hlavní nosná myšlenka. Tomu samozřejmě rozumím, ale nemůže se to udělat tak, že to nařídíte zemědělcům. Zemědělec produkuje to, po čem je poptávka na trhu. Takže jestliže chceme něco změnit, musíme změnit chování zákazníka, spotřebitele,“ upozornil Martin Pýcha.
Zemědělci se pohybují v tržním prostředí. „Musí vyprodukovat potraviny, umístit je na trh a prodat. V okamžiku, kdy je budete pěstovat extenzivně s vysokými náklady, se tím samozřejmě tím neuživíte, proděláte a zkrachujete,“ konstatoval Martin Pýcha.
