• Zveřejněno: 09.10.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

V budově ministerstva průmyslu a obchodu byla v pondělí 7. října uspořádána odborná konference, která byla zaměřena na trvale udržitelnou produkci potravin. Program konference byl rozdělený do třech oblastí panelové diskuse. První panel by zaměřen na zodpovědný a trvale udržitelný způsob podnikání a priority, a to z pohledu vládních institucí. Ve druhém panelu vystoupil zástupci pozvaných organizací. Ve třetím panelu se vyjadřovali zástupci obchodníků a spotřebitelů.

K průběhu konference je však nutné podotknout, že základem produkce je zemědělská prvovýroba, kterou zajišťují zemědělci. Zemědělce na konferenci zastupoval náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka, který měl k této problematice hlavní přednášku. Faktem je, že po vystoupení hlavních řečníků měli příležitost vystoupit i další účastníci konference, a to formou svých kratších vystoupení s tím, že to chápali jako jejich zapojení do diskuse.

K problematice zemědělství vystoupil i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který zdůraznil význam zemědělství nejen pro zajištění výživy obyvatelstva, ale i pro zachování správně nastaveného životního prostředí. Konstatoval, že zemědělec je vlastně prvním ekologem, protože právě on je nejblíže životnímu prostředí. Je to dáno tím, že pracuje s půdou, která je jeho základním výrobním prostředkem. Současně poznamenal, že chov hospodářských zvířat je jedním z důležitých opatření pro zadržování vody v krajině. Což je dáno především tím, že je do půdy vpravována živá organická hmota, což je vedlejší, odpadní produkt živých zvířat. Jedná se zejména o krávy a prasata. Právě tato organická hmota umožňuje, aby byla půda úrodnější a lépe připravena na setí plodin. V této návaznosti uvedl příklad Španělska, kdy je v některých oblastech této země půda „drancována“, přičemž se v těchto oblastech Španělska nedostává do půdy přirozená organická hmota, to je živiny do půdy. Tím však dochází ke zvýšení výměry erozí postihnutých ploch půdy, což vede v určitých lokalitách až k nebezpečí vzniku polopouští.

Zdeněk Jandejsek rovněž upozornil, že velmi důležitou oblastí zemědělské činnosti je stanovení odpovídajících cen rostlinných a živočišných komodit s tím, že následně se určí ceny potravin. Ty by měly, v každém případě, pokrýt náklady zemědělců a následně i zpracovatelů. Podle prezidenta AK ČR naši občané ani neví, jaká je skutečná cena potravin. To je chyba! Prohlásil, že myslet si, že když u nás přestaneme vyrábět některé druhy potravin, tak je lacině přivezeme z jiných zemí EU. Případně i z jiných zemí třetího světa, tak to je velký omyl. Již jsme se o tom přesvědčili sami, a to pří různých krizových situacích ve světě. Patří sem i nedávný nedostatek másla.

Zároveň konstatoval, že udržitelná produkce potravin a následně jejich nákup, musí být přímo navázaný na udržitelný způsob výroby. V současnosti jsou již příliš velké rozdíly v zemědělství nejen na různých kontinentech, ale i mezi jednotlivými státy EU. Nejde jen o velikost farem, kdy orgány EU zdůrazňují snahu podpořit malé farmy, převážně rodinné farmy, zatímco se vůči velkým hospodářským celkům, jako jsou české zemědělské podniky, které se transformovaly z bývalých státních statků a JZD, razí cestu omezení financí na podporu jejich činnosti. Této myšlenky, se chytají i různé společenské organizace, které vytvářejí mediální tlak na snižování živočišné výroby apod. Podle Zdeňka Jandejska však není možné se v zemědělském hospodaření vrátit zpět o pár desítek let a začít hospodařit „na koleně“, bez současných poznatků vědy a techniky. Právě věda a technika je určena pro ulehčení zemědělské činnosti na polích a při chovu dobytka a ostatních hospodářských zvířat. Vždyť stoje jsou vyráběny pro ulehčení práce.

Podle Zdeňka Jandejska je Česká republika 7. Místě ze 67 států v udržitelném potravinářství. Zároveň upozornil, že plýtvání s potravinami je vysoké. Nejvíce plýtvají domácnosti. Mimochodem, domácnosti vyprodukují 47 mil. tun potravinářského odpadu ročně. S plýtváním potravin souvisí i plýtvání se zdroji, například na jeden kilogram rýže je potřeba až 5.000 litrů vody. Je tedy zapotřebí, abychom se začali chovat zodpovědně a nehledali vinu u zemědělců, kteří požadavky na tvorbu zdravých potravin zabezpečují.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Je skutečně bramborová krize již zažehnána či nikoliv?

  • Zveřejněno: 11.10.2019

Podle údajů Českého bramborářského svazu letošní sklizeň brambor je téměř u konce. Podle informací pěstitelů brambor zbývá sklidit 10 – 15 % všech ploch. Ačkoliv se v letošní sezóně neočekává propad v produkci brambor, Česká republika není plně soběstačná. Celková produkce je představitelů bramborářského svazu odhadována na 770 tisíc tun brambor při průměrném výnosu 26,71 t/ha. Ve srovnání s rokem 2018, kdy bylo sklizeno více jak 713 tisíc tun brambor při výnosu 24,69 t/ha, jde o mírný nárůst. Do letošní ceny konzumních brambor se promítne marže obchodních řetězců, ale i průměrná či nižší produkce v celé Evropě.

Zdravotnictví dostane příští rok o 4,9 miliardy korun víc. Premiér Andrej Babiš to oznámil po jednání s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem

  • Zveřejněno: 12.10.2019

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se domluvil na tom, že do zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky půjde dalších 4,9 miliard korun. Babiš dosud úhradovou vyhlášku otevírat odmítal, v pátek ale změny připustil. Platí i původní závazek rozdělit z rezerv pojišťoven dalších šest miliard, takže v rozpočtu přibude zhruba 10,8 miliardy korun. Více peněz od zdravotních pojišťoven požadoval takzvaný krizový štáb zdravotníků. Oznámila to dnes ve svém zpravodajství Česká televize.