• Zveřejněno: 09.10.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

V budově ministerstva průmyslu a obchodu byla v pondělí 7. října uspořádána odborná konference, která byla zaměřena na trvale udržitelnou produkci potravin. Program konference byl rozdělený do třech oblastí panelové diskuse. První panel by zaměřen na zodpovědný a trvale udržitelný způsob podnikání a priority, a to z pohledu vládních institucí. Ve druhém panelu vystoupil zástupci pozvaných organizací. Ve třetím panelu se vyjadřovali zástupci obchodníků a spotřebitelů.

K průběhu konference je však nutné podotknout, že základem produkce je zemědělská prvovýroba, kterou zajišťují zemědělci. Zemědělce na konferenci zastupoval náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka, který měl k této problematice hlavní přednášku. Faktem je, že po vystoupení hlavních řečníků měli příležitost vystoupit i další účastníci konference, a to formou svých kratších vystoupení s tím, že to chápali jako jejich zapojení do diskuse.

K problematice zemědělství vystoupil i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který zdůraznil význam zemědělství nejen pro zajištění výživy obyvatelstva, ale i pro zachování správně nastaveného životního prostředí. Konstatoval, že zemědělec je vlastně prvním ekologem, protože právě on je nejblíže životnímu prostředí. Je to dáno tím, že pracuje s půdou, která je jeho základním výrobním prostředkem. Současně poznamenal, že chov hospodářských zvířat je jedním z důležitých opatření pro zadržování vody v krajině. Což je dáno především tím, že je do půdy vpravována živá organická hmota, což je vedlejší, odpadní produkt živých zvířat. Jedná se zejména o krávy a prasata. Právě tato organická hmota umožňuje, aby byla půda úrodnější a lépe připravena na setí plodin. V této návaznosti uvedl příklad Španělska, kdy je v některých oblastech této země půda „drancována“, přičemž se v těchto oblastech Španělska nedostává do půdy přirozená organická hmota, to je živiny do půdy. Tím však dochází ke zvýšení výměry erozí postihnutých ploch půdy, což vede v určitých lokalitách až k nebezpečí vzniku polopouští.

Zdeněk Jandejsek rovněž upozornil, že velmi důležitou oblastí zemědělské činnosti je stanovení odpovídajících cen rostlinných a živočišných komodit s tím, že následně se určí ceny potravin. Ty by měly, v každém případě, pokrýt náklady zemědělců a následně i zpracovatelů. Podle prezidenta AK ČR naši občané ani neví, jaká je skutečná cena potravin. To je chyba! Prohlásil, že myslet si, že když u nás přestaneme vyrábět některé druhy potravin, tak je lacině přivezeme z jiných zemí EU. Případně i z jiných zemí třetího světa, tak to je velký omyl. Již jsme se o tom přesvědčili sami, a to pří různých krizových situacích ve světě. Patří sem i nedávný nedostatek másla.

Zároveň konstatoval, že udržitelná produkce potravin a následně jejich nákup, musí být přímo navázaný na udržitelný způsob výroby. V současnosti jsou již příliš velké rozdíly v zemědělství nejen na různých kontinentech, ale i mezi jednotlivými státy EU. Nejde jen o velikost farem, kdy orgány EU zdůrazňují snahu podpořit malé farmy, převážně rodinné farmy, zatímco se vůči velkým hospodářským celkům, jako jsou české zemědělské podniky, které se transformovaly z bývalých státních statků a JZD, razí cestu omezení financí na podporu jejich činnosti. Této myšlenky, se chytají i různé společenské organizace, které vytvářejí mediální tlak na snižování živočišné výroby apod. Podle Zdeňka Jandejska však není možné se v zemědělském hospodaření vrátit zpět o pár desítek let a začít hospodařit „na koleně“, bez současných poznatků vědy a techniky. Právě věda a technika je určena pro ulehčení zemědělské činnosti na polích a při chovu dobytka a ostatních hospodářských zvířat. Vždyť stoje jsou vyráběny pro ulehčení práce.

Podle Zdeňka Jandejska je Česká republika 7. Místě ze 67 států v udržitelném potravinářství. Zároveň upozornil, že plýtvání s potravinami je vysoké. Nejvíce plýtvají domácnosti. Mimochodem, domácnosti vyprodukují 47 mil. tun potravinářského odpadu ročně. S plýtváním potravin souvisí i plýtvání se zdroji, například na jeden kilogram rýže je potřeba až 5.000 litrů vody. Je tedy zapotřebí, abychom se začali chovat zodpovědně a nehledali vinu u zemědělců, kteří požadavky na tvorbu zdravých potravin zabezpečují.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Ministr Toman: Základní kostra návrhu ústavního zákona na ochranu vody je hotová, chci ji co nejdříve projednat s jednotlivými poslaneckými kluby

  • Zveřejněno: 16.01.2020

Ministerstvo zemědělství s odborníky zpracovalo návrh ústavního zákona na ochranu vody, který bude po zapracování finálních připomínek předložen parlamentním frakcím k podání poslaneckého návrhu do legislativního procesu. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman na středečním, již čtvrtém, setkání u kulatého stolu s právními experty, zástupci ministerstev, politických stran a odborníky na problematiku vody a ochrany životního prostředí. Na předchozím jednání je ministr požádal o zaslání připomínek k návrhu ústavního zákona.

Odbory nesouhlasí se zavedením stravenkového paušálu!

  • Zveřejněno: 17.01.2020

Návrh ministerstva financí na zavedení stravenkového paušálu, který by souběžně fungoval spolu se stravenkami, a který v tomto týdnu odsouhlasila koaliční rada vlády ČR, se stal hlavním tématem dnešní schůzky premiéra Andreje Babiše s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou a předsedou Asociace samostatných odborů (ASO)Bohumírem Dufkem. Ti ho při této příležitosti informovali o tom, že odbory zásadně nesouhlasí se zavedením stravenkového paušálu, jak to v současné době navrhuje ministryně financí Alena Schillerová.