• Zveřejněno: 12.05.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

„Zajištění dostatečného množství cenově dostupných potravin je jeden z hlavních cílů, které Evropská unie nyní sleduje. Kromě pomoci Ukrajině s vývozem dochází k odkladu některé legislativy vyplývající z Green Dealu, která může mít negativní dopad na produkci potravin,“ řekla ve čtvrtek na tiskové konferenci Potravinářské komory ČR (PK ČR) poslankyně Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). Situace ve světě je v tuto chvíli velmi nejistá. „Očekáváme, že dojde i k jistému přehodnocení všech nastavených cílů. Předpokládané dopady mohou být pro některé regiony velmi vyčerpávající,“ doplnila její slova prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Podle tiskové zprávy Potravinářské komory ČR některé otázky nejsou vůbec dotažené, například spotřeba pesticidů se má snížit o polovinu, není však jisté, jak tato povinnost bude rozložená mezi jednotlivé státy, mezi kterými jsou v této oblasti velké rozdíly. Česká republika má spotřebu 1,8 kg pesticidů na hektar, Belgie 8 kg. Pokud se Belgie dostane na polovinu svého množství stále to bude 2x více než je současná spotřeba v Česku.

Potravinářská komora ČR k tomu zároveň uvádí, že nastavené cíle, jak je stanovila EU, je potřeba lépe promyslet, více prodiskutovat a pravidla měnit chytře. Komora dále dlouhodobě upozorňuje na to, že stále chybí reálný plán, jak jednotlivé cíle splnit, stále zaznívají pouze jednoduché proklamace. Potravinářská komora ČR dále vznáší otázku, v níž se zdůrazňuje, že je také velmi důležité vědět, kolik bude celý proces stát.

Podle Potravinářské komory ČR se rovněž ukázalo, že například nastavená energetická politika, kdy je Česká republika závislá pouze na ruském plynu, je velmi problematická. Podle PK ČR bude se muset více šetřit, a to především energiemi, vodou, pohonnými hmotami, a současně i méně spotřebovávat. Jedná se ale o dobrou výchozí pozici v otázce zamezení plýtvání potravinami. V EU se ročně ztratí či vyhodí potraviny v hodnotě neuvěřitelných 149 miliard eur. To je třikrát více než rozpočet České republiky na jeden rok.

Evropa jako taková je potravinově soběstačná. Evropský jednotný trh umožňuje jednotlivým státům produkovat takové suroviny a výrobky, které nejlépe vyhovují klimatickým a dalším podmínkám v konkrétním regionu. Ostatní si mohou jednotlivé státy dovézt. „Problém nastává v situaci, kdy se v konkrétním státě komodita stane nedostatkovou. V tomto případě státy přestanou vyvážet a výrobky pak na trhu chybí,“ vysvětlil ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Zároveň konstatoval, že zastavení mezinárodního obchodu není pravděpodobné, ale vyloučit ho nelze, jak dále podotkl. Načež si položil řečnickou otázku, zda má Česká republika nějaký plán B. Přitom si odpověděl, že proto je dobré podporovat takové zemědělství a potravinářství, které v případě krize, zajistí pro své obyvatele základní skupinu výrobků tak, aby byly základní potraviny kvalitní a dostupné. „Pokud pak na čas vypadnou některé komodity, bude plynulé zásobování zajištěno,“ konstatoval.

„Místo diskuzí o nereálné soběstačnosti České republiky v produkci potravin mluvme o její potravinové bezpečnosti, tzn. produkci základních potravin pro uživení obyvatelstva v případě vážné krize. Snahy o plnou soběstačnost nedávají ekonomický smysl a znamenaly by neefektivní využití půdy, a tedy celkově nižší produkci potravin na úrovni EU,“ dodala europoslankyně Vrecionová.

Podle Potravinářské komory ČR je Česká republika soběstačné v obilí, cukru, hovězím mase a mléce. Nejméně produkuje ovoce a zeleninu. Podle ní stoprocentní soběstačnost není žádoucí, neboť by to jistě znamenalo vyšší ceny a omezený výběr potravin. Česká republika by jistě byla schopna vyprodukovat většinu běžných potravin, ale za jakou cenu? Ptají se čeští potravináři. Upozorňují, že v České republice, resp. v Evropě, žádný hladomor nehrozí. Může sice docházet k částečným výpadkům dodávek jednotlivých výrobků, ale je pravděpodobné, že současné krize energetická nebo v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině bude mít dopad na dostupnost potravin jinde ve světě.

Načež se komora ve své tiskové zprávě zaměřila na otázku soběstačnosti v mléce. Konstatovala, že v roce 2020 se pohybovala na hranici 117 %. Produkce mléka je dotována, zemědělcům jsou vypláceny příplatky z národních zdrojů. Bohužel, téměř 30 % takto podporovaného mléka, se jako surovina, vyváží do zahraniční. Zpět se na náš trh vrací ve formě zpracovaných výrobků, takže přidaná hodnota zpracování zůstává za hranicemi. „Otázkou tedy je, zda podporu produkce z národních zdrojů nezacílit pouze na surovinu, která je zpracována v České republice a nikoliv vyvážena. Domácí zpracování surovin v tuzemsku by nepochybně výrazně pomohlo zvýšení žádané soběstačnosti a snížení závislosti na dovozech,“ dodala Dana Večeřová.

Podle Potravinářské komory ČR, ať se již hovoří o potravinové soběstačnosti, potravinové bezpečnosti či snížení závislosti na dovozech, cílem musí být kvalitní a cenově dostupné potraviny. „Podporujme lokálnost, vyhýbejme se vysoce zpracovaným produktům a velmi levným nekvalitním dovozům ze zahraničí,“ říkají potravináři. Přitom dále dodávají, že je nutné posilovat soběstačnost u všech možných komodit, a to nikoliv ve smyslu soběstačnosti v jednotlivých položkách, ale ve smyslu zajištění potravin pro obyvatele v době krize. Proto naši potravináři zdůrazňují potřebu podpory nejvíce ohroženým komoditám a oborů formou dotací. „Nesnižujme produkci tak, aby docházelo k dalšímu zdražování potravin. Potraviny musí být strategickou surovinou, chraňme svůj trh s potravinami. Nezapomínejme na nové technologie a inovace, které zlevňují zemědělskou i potravinářskou výrobu,“ konstatuje Potravinářská komora ČR ve své tiskové zprávě.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Výroba potravin k nasycení našeho obyvatelstva by, podle produkčních zemědělců, měla být prvořadým zájmem české vlády!

  • Zveřejněno: 20.05.2022

Čeští, produkční zemědělci, jejichž zájmy zastupuje Agrární komora ČR a její členská organizace Zemědělský svaz ČR, jsou znepokojeni pasivním a kontraproduktivním přístupem vlády České republiky k vyjednávání definitivní podoby Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie po roce 2022. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha napsali premiérovi Petru Fialovi osobní dopis, v němž toto své znepokojení také vyjádřili.

Jsou rádi, že přežijí. A ještě je vláda bude obviňovat? Jandejskové bouchli do stolu, píší Parlamentní listy

  • Zveřejněno: 21.05.2022

V současné době řada českých zemědělských a potravinářských společností bojuje o přežití hlavně z důvodu neúměrného navyšování vstupních materiálů, jako jsou například pohonné hmoty, elektřina, plyn, hnojiva a obalové materiály. S rostoucí inflací v celé ČR, která v dubnu překročila 14 procent, přicházejí i zaměstnanci těchto podniků a žádají o navýšení mezd, aby jejich domácnosti mohly tuto těžkou dobu plnou nejistot ekonomicky zvládnout.