Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Podle portálu Zemědělec to uvádí Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27 200 korun.

Zelená zpráva dále uvádí, že zatímco zaměstnanci v rezortu zemědělství pobírali v průměru 27.200 Kč, v průmyslu to bylo 33.941 Kč a v národním hospodářství celkem dokonce 34.125 Kč. Pozitivní skutečností je, že rezort zemědělství dosáhl shodného meziročního nárůstu mezd v relativním vyjádření (o 7,1 procenta) s národním hospodářstvím celkem, zatímco průmysl s nárůstem 6,0 procenta na ně ztratil cca jeden procentní bod. Podíl žen zaměstnaných v zemědělství loni, podle této zprávy, stoupl o 0,8 procentního bodu, v agrárním sektoru tak činil 29,2 procenta, po započítání myslivosti a souvisejících činností pak 31,8 procenta. Nejvíce pracovníků, a to 41,7 procenta, je ve věku mezi 45 a 59 lety, následují třicetiletí až čtyřiačtyřicetiletí pracovníci, kterých je 29,4 procenta. Ve věku nad 60 let bylo pracovníků 15,8 procenta.

Podle Gabriely Dlouhé se v zemědělství špatně hledá nová pracovní síla, starší ročníky odchází bez náhrad do důchodu. Zároveň konstatovala, že mzdy v zemědělství jsou dlouhodobě pod průměrem a vzhledem k cenám zemědělských výrobců a tlakem na tyto ceny díky dovozům za predátorské ceny z okolních zemí, je zvyšování mezd pozvolné a pomalejší než v jiných odvětvích. Navíc jsou, podle ní, zemědělci dlouhodobě dehonestováni, nemají tak mnohdy chuť v práci pokračovat.

Zpráva monitoruje také dosažené vzdělání pracovníků, ale s ročním zpožděním. Předloni tak mělo 50,9 procenta zaměstnanců středoškolské vzdělání bez maturity, 26,6 procenta s maturitou, 13,2 procenta vysokoškolské a 7,6 procenta základní, nebo nedokončené základní vzdělání.