• Zveřejněno: 07.04.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

V pondělí 12. dubna 2021 se koná další kolo jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Jedním z bodů programů tohoto jednání by měla být, podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, opět otázka možného otevření škol v přírodě. Bohumír Dufek totiž tuto otázku vidí jako jedno z možných a nejlepších řešení situace, kdy je zapotřebí v době současné pandemie koronaviru našemu školství odlehčit touto formou výuky v přírodě, a nikoliv v zavřených školních budovách.

Proto jsme také Bohumíra Dufka požádali o stanovisko, aby nám vysvětlil svoje argumenty, kterými chce zdůvodnit, proč chce, aby se tripartita touto otázkou zabývala.

V čem vlastně vidíte za současné pandemické situace přínos škol v přírodě?

Nejprve musím připomenout, že názor Asociace samostatných odborů na otevření škol v přírodě, jako její předseda, prosazuji při jednáních s našimi vládními činiteli již od léta loňského roku. Ačkoliv podle tehdejšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové by vláda ČR na tento projekt věnovala z rozpočtu 1 miliardu korun, myšlenka otevření škol v přírodě však tehdy nezaznamenala téměř žádnou odezvu u ministra školství Roberta Plagy. Znovu jsem tuto otázku nastolil na říjnovém jednání tripartity v loňském roce. Bohužel opět bez patřičné odezvy. Jenže, postupem doby se ukazuje, že tato myšlenka se konečně částečně ujala na ministerstvu školství, kdy před několika dny proběhla v médiích informace, že ji konečně podporuje i ministr školství R. Plaga. Ale zdá se, podle médií, že to zatím naráží na neochotu se tím zabývat ze strany ministerstva zdravotnictví a příslušných hygienických a epidemiologických institucí. To si myslím, že je škoda. Snad tomu pomůže i výměna ministra.

Pokud jde o zdůvodnění přínosu škol v přírodě, tak je to, podle našeho názoru, pořád lepší varianta, aby se děti učily pospolu, a byli přitom v přírodě, přičemž při stanovení určitých hygienických opatření by nedocházelo k šíření nákazy. Byla by to v podstatě jakási zvláštní forma karantény. Mimochodem, tehdy v říjnu tuto myšlenku podpořil i předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martin Engel.

Ovšem, dále musím podotknout, že smysl by to mělo tehdy, kdyby peníze na tento projekt věnoval náš stát, nikoliv rodiče. Vždyť mnozí z nich za současné situace na tom nejsou v době lockdownu s rodinnými financemi nejlépe.

Takže, proto se pokusím tento projekt, to je otevření škol v přírodě, na jednání tripartity, znovu nastolit. Uvidíme, jak na to budou přítomní vládní činitelé a zástupci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů reagovat. Myslím si, že u ostatních odborářů podporu k tomuto projektu nalezneme, vždyť mnozí z nich ji vyjadřovali již loni v říjnu, na tehdejším jednání tripartity.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15