Pod názvem „Budoucnost evropského zemědělství 2021“ se ve středu 1. listopadu 2021 uskutečnil v Praze již třetí ročník mezinárodní konference, kterou zorganizovala skupina Identita a demokracie Evropského parlamentu (EP).
Cílem této videokonference bylo sdělit širší zemědělské a potravinářské veřejnosti u nás, jaké dopady přinese do evropského zemědělství a potravinářství Společná zemědělská politika na léta 2021-2027, která obsahuje základní principy Zeleného údělu (Green Deal), neboli nové strategické koncepce EU, která si vzala za cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
V úvodu konference vystoupil europoslanec Ivan David, který je koordinátorem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a který průběh konference, jako spoluorganizátor, zároveň moderoval. Podle něho si zemědělství zaslouží více pozornosti ze strany veřejnosti. Přičemž současně podotkl, že lidé ve světě mají zájem o kvalitní a cenově dostupné potraviny. Ovšem, málokdo z nich se ale zajímá o zemědělství a potravinářství, tedy o to, odkud vlastně tyto potraviny pocházejí. Načež dodal, že zájem evropské veřejnosti o zemědělství po dobu posledních tří generací klesá. Konstatoval, že je to dáno i tím, že si občané jednotlivých zemí EU již ani neuvědomují, co vlastně zemědělství a potravinářství, z hlediska výroby a způsobu práce, obnáší.
Podle Ivana Davida je to dáno i tím, že díky obrovské produktivitě práce v zemědělství, potažmo potravinářství, pracuje čím dál tím méně lidí. Připomněl, že po vzniku Československa a v následujících letech pracovaly v zemědělství miliony občanů naší republiky, včetně jejich rodinných příslušníků. Ale s rostoucí modernizací, automatizací a digitalizací výroby, a také i s novými výrobními postupy, v současné době pracuje v zemědělství, včetně potravinářství, zhruba sto tisíc lidí. Připočítáme-li k tomuto počtu i jejich rodinné příslušníky, je to jen několik procent obyvatel. Výsledkem současné doby je rovněž to, že na venkově se dnes spíše prosazuje aktivní přístup obyvatel k utváření krajiny, než stále více a intenzivněji produkovat potraviny, které jsou potřena k nasycení obyvatel.
Ivan David v této návaznosti dále upozornil na to, že například němečtí kolegové si dnes stěžují na projevy nenávisti k zemědělcům, která je podněcována médii a klimatickými aktivisty, a to při častém opakování tvrzení, že zemědělci patří k největším škůdcům životního prostředí. Za zvlášť velké škůdce jsou vydávány velké zemědělské podniky, a to bez pohledu na to, že plní všechny požadavky ochrany životního prostředí. Zatímco drobní zemědělci nejsou v tomto ohledu vůbec kontrolováni.
Poté Ivan David sdělil, že před několika týdny byl v EU dovršen proces schválení Společné zemědělské politiky na léta 2021 až 2027. Podstatnou novinkou je přizpůsobení zemí EU tzv. boji za klimatickou neutralitu. Odpovědnost za tuto linii byla, do jisté míry, dána členským státům EU, které mají připravit vlastní strategické plány, a které budou samozřejmě předmětem kontroly ze strany Evropské komise.
Poté poznamenal, že v 21. století bychom se měli řídit vědou, a to jak jednotlivými poznatky, tak zejména zásadou, že jde vždy o to přezkoumávat premisy, tedy východiska pro další aplikace a hypotézy. Přičemž, podle něho, ve skutečnosti v rámci Zeleného údělu jde o drastická opatření, která mají vést k 55procentnímu snížení skleníkových plynů v EU. Ale, jak dále uvedl, vzduch nesetrvává nad Evropskou unií, ale proudí a přichází do Evropy odjinud. Přitom největší producenti skleníkových plynů připouštějí následování EU většinou až za několik desetiletí. Dodal, že Čína řeší svůj hlad po energii obnovováním již zavřených uhelných dolů a budováním mimo jiné i uhelných elektráren.
„Nedávno jsme se zúčastnil klimatické konference v Glasgow. Příznivci zeleného údělu z Evropského parlamentu si zvali delegace z různých zemí. Jejich zástupci se zdvořile odmítali zavázat k brzkému následování EU. Například Korejská republika vyrábí 64 % energie v tepelných elektrárnách a přes 30 procent z obnovitelných zdrojů. Ale korejská ministryně životního prostředí řekla, že Korea je demokratická země a její občané rozhodnou jakým tempem a jak budou řešit rostoucí energetickou spotřebu surovin,“ prohlásil Ivan David. Podle něho „tzv. strategie ´Fit for 55´ a strategie ´Z farmy na vidličku´ byly přijaty a jejich realizace je vynucována v národních strategických plánech. Studie o jejich dopadech byla Komisí dokonce půl roku tajena, aby odhady důsledků nepřekážely hladkému schválení v Evropském parlamentu,“ sdělil účastníkům konference Ivan David.
Načež europoslanec dodal, že podle jednotlivých studií se předpokládá 15 až 20procentní snížení zemědělské produkce a s odpovídajícím snížením příjmů zemědělských podniků, to vyvolává nutnost zvýšení dovozu z jiných oblastí, a to samozřejmě i s růstem cen potravin. Dále poznamenal, že evropští zemědělci se musejí potýkat s přísnými normami. Přitom Světová obchodní organizace to pokládá ze nepřijatelnou brzdu světového obchodu.
Poté uvedl několik konkrétních příkladů, kdy tato politika EU je v rozporu s realitou života. Konstatoval, že v EU je zakázáno podporovat hmotnostní přírůstky růstovým hormonem. Přitom ale EU prohrála arbitráž kvůli dovozu hovězího masa s růstovým hormonem z USA. Druhým příkladem jde zde Kanada, která do EU vyváží čočku, ačkoliv je povolen postřik glyfosátem ještě 4 dny před sklizní. Aby Kanada mohla takovou čočku vyvážet do Evropy, byly, podle Ivana Davida, unijní normy v roce 2012 zvýšeny stonásobně. Zároveň poznamenal, že v tomto mezinárodním obchodu mezi jednotlivými zeměmi světa je Světová obchodní organizace silnější a své normy, které nejsou tak přísné, nutí Evropské unii.
Přičemž přešel k osvětlení politiky Zeleného údělu. Uvedl, že například v posledních letech se produkce kysličníku uhličitého v EU snížila o 40 procent, ale přitom biodiverzita krajiny se zatím stále zhoršuje.
Zároveň dodal, že na úterním jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP přítomní experti a zástupci Evropské komise důrazně doporučovali přehodnocení právních norem EU v oblasti genových manipulací. Přitom genové manipulace se dnes intenzivně uplatňují v Číně a USA. Zároveň dodal, že výzkum genových manipulací je v EU drasticky omezen. A to i díku tomu, že poslanci socialistů, zelených a Levice například vystupovali proti to, aby byla na trhu v EU geneticky upravená sója, přestože její produkce v EU zakázána. Dále uvedl, že propagátoři Zelného údělu jsou proti hnojení nejen syntetickými hnojivy, ale i chlévskou mrvou a kejdou, a přitom doporučují nechávat půdu ladem. Dokonce jeden z nich, jak Ivan David, konstatoval, navrhoval i zákaz orby. Další nesmyslnou myšlenkou je, podle Ivana Davida, prosazování omezování konzumace masa, zejména hovězího, a to pro neúměrnou spotřebu vody, krmiv a metanu. Prostě, tito propagátoři ozelenění naší planety šíří a intenzivně podporují například veganství a chtějí přitom změnit zvyklosti evropských obyvatel ve stravování. Jiným příkladem ne dobře promyšlených názorů „ochránců přírody“ je prosazování absolutní ochrany medvědů, vlků a vyder. Zkrátka, podle Ivana Davida, tito ochránci přírody odmítají potenciál vědeckých poznatků, kteří by jim mohli odborníci z různých oborů vysvětlit.
V závěru svého vystoupení Ivan David zdůraznil, že v následujících letech hrozí obyvatelů EU zejména růst cen potravin a současně i zhoršení jejich kvality. Poznamenal, že zemědělcům nastanou ekonomické potíže, protože do EU budou proudit dovozy potravin ze zemí mimo EU, a to za dumpingové ceny. Takže, s dalším úbytkem práce zemědělců, který díky této politice EU nejspíše nastane, evropskému venkovu hrozí vylidňování. Proto také, díky klimatickým ideologům, podle Ivana Davida, nestojí v příštím období před evropskými zemědělci a potravináři jen samá pozitiva. A jak k tomu přitom dodal, při velice intenzivnímu prosazování myšlenek a nápadů těchto „ochránců přírody“ dochází k nepřijatelnému omezování svobody volby. Patrně měl na mysli skutečnost, že svoboda volby je nedílnou součástí demokracie.
Ještě k tomu musíme dodat, že Ivan David se projevil jako velmi dobře připravený moderátor celého programu konference, kdy dokázal vždy, po vystoupení každého řečníka, okomentovat a zvýraznit hlavní myšlenky, které řečník přednesl.
