Domácí produkci nahradil drahý dovoz. Brambory jsou dneska dražší než banány a pomeranče. Podle Agrární komory ČR to ve svém zpravodajství z 10. dubna uvádí havlickobrodsky.denik.cz.

V článku havlíčkobrodského deníku se uvádí, že například do škrabárny brambor v obci Mírovka na Havlíčkobrodsku se vozí brambory z Francie. Na trhu se objevují brambory dokonce až ze severní Afriky. Článek dále konstatuje, že brambory z domácí produkce už nemá ani sousední Německo. I tam je ve skladech kvůli loňskému suchu prázdno. To vše se projevuje na ceně potraviny.

Podle ředitele Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslava Čepla brambory potřebují srážky v době, kdy je intenzívní růst hlíz, to znamená v červnu, červenci. Zároveň dodává, že při sázení brambora vodu moc nepotřebuje, ale v době růstu je třeba vody dostatek. Loňský rok to bylo přesně naopak.

„Současné zdražení brambor je stav, s nímž se čas od času setkáváme u některých komodit, kde Česko není soběstačné," konstatuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Přirovnal to k roku 2017, kdy se totéž projevilo u másla. V obchodech se nyní nedají koupit české brambory, kterých bylo kvůli loňskému suchu méně než jindy a už došly. Tuzemskou produkci tak musí nahrazovat drahý dovoz. Kilogram brambor nyní vyjde i na víc než dvacet korun. To samozřejmě není lhostejné spotřebitelům.

Článek z havlíčkobrodského deníku dále cituje názory občanů, kteří konstatují, že brambory schází na trhu, proto jejich cena letí vzhůru. Aby se nahradily, budou určitě dováženy z ciziny. Zatímco banánů je na českém trhu dost, ale ty leží v regálech, protože zákazníci chtějí raději brambory než banány. Přičemž občané z Havlíčkobrodska dodávají, že se v současné době v médiích vidí či slyší věty, že „za komunismu občané stály fronty na banány“, ale přitom samotní místní občané dnes zdůrazňují, že brambory byla na Havlíčkobrodsku vždycky doma a bylo to kdysi jídlo chudých, a to ve srovnání s dnešním cenami branbor.

Článek dále uvádí, že už loni varovali odborníci, že úroda brambor meziročně klesne o čtvrtinu a bude o 175 tisíc tun menší. „Důvodem je částečně snížení produkční plochy brambor o 2,3 procenta ale především sucho a tropické letní teploty. Potřebujeme vlastní brambory, ne jen ty z dovozu,“ říká k tomu předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlán.

Nepříznivé přírodní podmínky se zcela logicky odráží i na ceně brambor pro spotřebitele. Podobná situace jako v České republice je podle Chlána i v ostatních bramborářských zemích Evropy. „Potřebujeme mít soběstačnost v produkci konzumních brambor. To zabrání výkyvům cen u brambor z dovozu. Nemluvě o posílení státního daňového zisku,“ zdůrazňuje předseda Miloslav Chlán. Podle jeho názoru je třeba zvýšit propagaci domácích konzumních brambor a zdůrazňovat jejich kvalitu. „Je třeba zabránit dovozu brambor ze zemí EU s diskutabilní kvalitou. Pokud tady máme naše domácí brambory, tak víme, jak se hnojí, jak se pěstují a jak jsou kvalitní. Samozřejmě se na kvalitě a množství brambor podepisuje sucho. Ovšem je třeba zamyslet se i nad způsobem hnojení. Využít obyčejný selský rozum a přesvědčit ekology, že hnůj není škodlivý odpad, ale potřebná výživa pro půdu, která pak dovede lépe zadržet vodu,“ vysvětluje Miloslav Chlán. Podle jeho názoru se právě brambory stanou u nás i ve světě potravinou 21. století. Proto by si v Česku zasloužily mít brambory i vlastní ochrannou známku, například Brambory z Vysočiny.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska bylo v roce 1990 u nás 115 tisíc hektarů ploch brambor, nyní jich je pouze 23 tisíc. Z toho je ještě sedm tisíc brambor škorobárenských. Pro přímou spotřebu jich tedy zbývá dost málo a soběstačnost ČR v produkci konzumních brambor je nízká, asi jen 60 procent. Přitom u nás jsou pro pěstování brambor ideální podmínky. Podle Zdeňka Trnky z Ministerstva zemědělství, oddělení rostlinných komodit, je ministerstvo v podpoře pěstování domácích brambor limitováno státním rozpočtem a směrnicemi EU. Přitom je jasné, že konzumenti v ČR by si domácí brambory přáli. Nicméně, loni ministerstvo podpořilo výsadbu přes 10 tisíc hektarů konzumních brambor částkou 4.777 korun na hektar. Ministerstvo zemědělství by podle schválené strategie chtělo, aby do roku 2030 u nás bylo osázeno bramborami 27 tisíc hektarů půdy z toho 21 tisíc hektarů by mělo patřit konzumním bramborám a šest tisíc hektarů by měly pokrýt brambory na škrob.

Podle názoru zemědělce Petra Čecha Z Havlíčkobrodska je to důsledek toho, že na polích roste řepka s kukuřicí do bioplynových stanic v pěstebních oblastech, které k tomu nejsou určené, a dále se tato zemědělská plocha to zastavuje různými skladovacími budovami. Takže, proto se nelze divit tomu, co se dnes děje. Přičemž dodává, že dokud nebude revoluce v zemědělství a nezruší se dotace tak ani líp nebude. Zároveň zdůrazňuje, že tohle je důsledek zemědělské politiky a nastavení dotací.

Podle obchodníka Jiřího Urbana z Havlíčkova Brodu na současné situaci velkou část viny nesou spotřebitelé. „Často jsme nebyli ochotni zaplatit desetikorunu za české brambory a raději jsme dali osm korun za polské. Vůbec se tedy nedivím sedlákům, že pěstování brambor omezili a že do řetězců dodávají jen málokdy - protože nikdy neměli ani nejmenší záruku, že na pěstování neprodělají kalhoty. S řepkou je to jiné, tam mají tržbu zaručenou,“ posteskl si Jiří Urban.

Zemědělci sdružte se

Například Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze jako jedinou cestu, jak čelit síle nadnárodních firem, vidí pro zemědělce sdružovat se do odbytových organizací. Po sdružování volá i členka Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková. Jak upozorňuje, zemědělství je přímo závislé na klimatických podmínkách, které změnit nejdou. Proto jsou i výkyvy v cenách potravin. Současná vláda pak podle Margity Balaštíkové nemůže ze dne na den měnit to, co se tady předchozích třicet let záměrně likvidovalo.

Každá země má být podle poslankyně v základních druzích potravin soběstačná. Pak by na ni světová cenová politika nedopadla v největší míře jako nyní. Zákazník si podle ní v supermarketech zvykl sledovat nejnižší cenu, český trh navíc ovlivňuje přebytkové (a státními kasami dotované) zboží z Německa a Polska.

Současný systém podpory domácího trhu kritizuje i místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík s tím, že že stát v minulosti rezignoval na podporu lokálních trhů. Tedy nejkratší distribuční cestu mezi producentem a zákazníkem. Likvidace mléčného a masného průmyslu je podle Radka Holomčíka záležitostí dlouhodobého selhávání státní zemědělské politiky.

Podle Českého bramborářského svazu by první letošní brambory z Česka mohly být na trhu koncem května. Další větší růst ceny brambor už ale nepředpokládá. Nicméně cena se ani se v současné době nebude snižovat.