• Zveřejněno: 14.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Domácí produkci nahradil drahý dovoz. Brambory jsou dneska dražší než banány a pomeranče. Podle Agrární komory ČR to ve svém zpravodajství z 10. dubna uvádí havlickobrodsky.denik.cz.

V článku havlíčkobrodského deníku se uvádí, že například do škrabárny brambor v obci Mírovka na Havlíčkobrodsku se vozí brambory z Francie. Na trhu se objevují brambory dokonce až ze severní Afriky. Článek dále konstatuje, že brambory z domácí produkce už nemá ani sousední Německo. I tam je ve skladech kvůli loňskému suchu prázdno. To vše se projevuje na ceně potraviny.

Podle ředitele Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslava Čepla brambory potřebují srážky v době, kdy je intenzívní růst hlíz, to znamená v červnu, červenci. Zároveň dodává, že při sázení brambora vodu moc nepotřebuje, ale v době růstu je třeba vody dostatek. Loňský rok to bylo přesně naopak.

„Současné zdražení brambor je stav, s nímž se čas od času setkáváme u některých komodit, kde Česko není soběstačné," konstatuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Přirovnal to k roku 2017, kdy se totéž projevilo u másla. V obchodech se nyní nedají koupit české brambory, kterých bylo kvůli loňskému suchu méně než jindy a už došly. Tuzemskou produkci tak musí nahrazovat drahý dovoz. Kilogram brambor nyní vyjde i na víc než dvacet korun. To samozřejmě není lhostejné spotřebitelům.

Článek z havlíčkobrodského deníku dále cituje názory občanů, kteří konstatují, že brambory schází na trhu, proto jejich cena letí vzhůru. Aby se nahradily, budou určitě dováženy z ciziny. Zatímco banánů je na českém trhu dost, ale ty leží v regálech, protože zákazníci chtějí raději brambory než banány. Přičemž občané z Havlíčkobrodska dodávají, že se v současné době v médiích vidí či slyší věty, že „za komunismu občané stály fronty na banány“, ale přitom samotní místní občané dnes zdůrazňují, že brambory byla na Havlíčkobrodsku vždycky doma a bylo to kdysi jídlo chudých, a to ve srovnání s dnešním cenami branbor.

Článek dále uvádí, že už loni varovali odborníci, že úroda brambor meziročně klesne o čtvrtinu a bude o 175 tisíc tun menší. „Důvodem je částečně snížení produkční plochy brambor o 2,3 procenta ale především sucho a tropické letní teploty. Potřebujeme vlastní brambory, ne jen ty z dovozu,“ říká k tomu předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlán.

Nepříznivé přírodní podmínky se zcela logicky odráží i na ceně brambor pro spotřebitele. Podobná situace jako v České republice je podle Chlána i v ostatních bramborářských zemích Evropy. „Potřebujeme mít soběstačnost v produkci konzumních brambor. To zabrání výkyvům cen u brambor z dovozu. Nemluvě o posílení státního daňového zisku,“ zdůrazňuje předseda Miloslav Chlán. Podle jeho názoru je třeba zvýšit propagaci domácích konzumních brambor a zdůrazňovat jejich kvalitu. „Je třeba zabránit dovozu brambor ze zemí EU s diskutabilní kvalitou. Pokud tady máme naše domácí brambory, tak víme, jak se hnojí, jak se pěstují a jak jsou kvalitní. Samozřejmě se na kvalitě a množství brambor podepisuje sucho. Ovšem je třeba zamyslet se i nad způsobem hnojení. Využít obyčejný selský rozum a přesvědčit ekology, že hnůj není škodlivý odpad, ale potřebná výživa pro půdu, která pak dovede lépe zadržet vodu,“ vysvětluje Miloslav Chlán. Podle jeho názoru se právě brambory stanou u nás i ve světě potravinou 21. století. Proto by si v Česku zasloužily mít brambory i vlastní ochrannou známku, například Brambory z Vysočiny.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska bylo v roce 1990 u nás 115 tisíc hektarů ploch brambor, nyní jich je pouze 23 tisíc. Z toho je ještě sedm tisíc brambor škorobárenských. Pro přímou spotřebu jich tedy zbývá dost málo a soběstačnost ČR v produkci konzumních brambor je nízká, asi jen 60 procent. Přitom u nás jsou pro pěstování brambor ideální podmínky. Podle Zdeňka Trnky z Ministerstva zemědělství, oddělení rostlinných komodit, je ministerstvo v podpoře pěstování domácích brambor limitováno státním rozpočtem a směrnicemi EU. Přitom je jasné, že konzumenti v ČR by si domácí brambory přáli. Nicméně, loni ministerstvo podpořilo výsadbu přes 10 tisíc hektarů konzumních brambor částkou 4.777 korun na hektar. Ministerstvo zemědělství by podle schválené strategie chtělo, aby do roku 2030 u nás bylo osázeno bramborami 27 tisíc hektarů půdy z toho 21 tisíc hektarů by mělo patřit konzumním bramborám a šest tisíc hektarů by měly pokrýt brambory na škrob.

Podle názoru zemědělce Petra Čecha Z Havlíčkobrodska je to důsledek toho, že na polích roste řepka s kukuřicí do bioplynových stanic v pěstebních oblastech, které k tomu nejsou určené, a dále se tato zemědělská plocha to zastavuje různými skladovacími budovami. Takže, proto se nelze divit tomu, co se dnes děje. Přičemž dodává, že dokud nebude revoluce v zemědělství a nezruší se dotace tak ani líp nebude. Zároveň zdůrazňuje, že tohle je důsledek zemědělské politiky a nastavení dotací.

Podle obchodníka Jiřího Urbana z Havlíčkova Brodu na současné situaci velkou část viny nesou spotřebitelé. „Často jsme nebyli ochotni zaplatit desetikorunu za české brambory a raději jsme dali osm korun za polské. Vůbec se tedy nedivím sedlákům, že pěstování brambor omezili a že do řetězců dodávají jen málokdy - protože nikdy neměli ani nejmenší záruku, že na pěstování neprodělají kalhoty. S řepkou je to jiné, tam mají tržbu zaručenou,“ posteskl si Jiří Urban.

Zemědělci sdružte se

Například Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze jako jedinou cestu, jak čelit síle nadnárodních firem, vidí pro zemědělce sdružovat se do odbytových organizací. Po sdružování volá i členka Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková. Jak upozorňuje, zemědělství je přímo závislé na klimatických podmínkách, které změnit nejdou. Proto jsou i výkyvy v cenách potravin. Současná vláda pak podle Margity Balaštíkové nemůže ze dne na den měnit to, co se tady předchozích třicet let záměrně likvidovalo.

Každá země má být podle poslankyně v základních druzích potravin soběstačná. Pak by na ni světová cenová politika nedopadla v největší míře jako nyní. Zákazník si podle ní v supermarketech zvykl sledovat nejnižší cenu, český trh navíc ovlivňuje přebytkové (a státními kasami dotované) zboží z Německa a Polska.

Současný systém podpory domácího trhu kritizuje i místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík s tím, že že stát v minulosti rezignoval na podporu lokálních trhů. Tedy nejkratší distribuční cestu mezi producentem a zákazníkem. Likvidace mléčného a masného průmyslu je podle Radka Holomčíka záležitostí dlouhodobého selhávání státní zemědělské politiky.

Podle Českého bramborářského svazu by první letošní brambory z Česka mohly být na trhu koncem května. Další větší růst ceny brambor už ale nepředpokládá. Nicméně cena se ani se v současné době nebude snižovat.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Změna termínu předložení návrhů projektů § 320a písm. b) zákoníku práce pro rok 2026 - nový termín do 27.7.2025

  • Zveřejněno: 25.06.2025

Návrhy projektů je nutné zaslat na přiloženém formuláři B nejpozději do 27. července 2025 na adresu: valdecka.blanka@cmkos.cz   (Původní termín byl do 30. června 2025.)

Předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody ČR na svém 178. jednání, které se konalo dne 5. května 2025 na Úřadu vlády ČR, mj. schválilo „Priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pro rok 2026“ k naplnění ustanovení § 320a písm. b) zákoníku práce.

Zaměstnavatelské a odborové organizace mají možnost připravit do 30. června 2025 návrhy projektů, které budou obsahovat návrhy konkrétních opatření ke snížení rizika vzniku pracovního úrazu/nemoci z povolání, popis klíčových aktivit projektů a rozpočet potřebný k realizaci projektu. Bližší informace k jednotlivým prioritám najdete v přiloženém dokumentu – Návrh priorit….

 

Agrární komora ČR vyzvala premiéra a ministra financí, aby zabránili rozpadu evropské zemědělské politiky po roce 2027

  • Zveřejněno: 30.06.2025
Na evropské úrovni se začíná řešit, jak bude vypadat evropský zemědělský rozpočet na příští období let 2028 až 2034 a na něj navazující evropská zemědělská politika. V kuloárech se už nyní mluví o razantních změnách, které se mají týkat její struktury a financování, což může narušit architekturu celého evropského zemědělství včetně českého, a tím i zajištění přístupu lidí k bezpečným, udržitelným a cenově dostupným potravinám na celém kontinentu.

Půdní spekulace v Česku: Jak snadno přijít o majetek, o němž ani nevíte, že jej máte

  • Zveřejněno: 03.07.2025
Celý proces začíná dopisem, který obsahuje lákavou nabídku na koupi vašeho pozemku. Zdání však často klame. Překupníci pozemků se snaží získat zemědělskou půdu za zlomek její skutečné hodnoty a následně ji prodat za mnohonásobně vyšší cenu. e15