• Zveřejněno: 26.07.2021
„Kontroly jsou potřeba. V některých firmách je velké porušování zákoníku práce. Je tam i nemalé procento zahraničních zaměstnanců pracujících načerno,“ uvádí Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů. „Bohužel u nás kvete byznys pracovních agentur. Řada zaměstnavatelů z toho dělá až fabriku, kdy tam pracují převážně zahraniční zaměstnanci, a zbavují se našich. Mám z toho dojem, že zájem řady zaměstnavatelů je, aby tam měli agenturní pracovníky, protože z toho berou provizi,“ domnívá se.
 
Jak je to s postavením zaměstnanců v českých fabrikách? Matěj Stropnický na Facebooku napsal, že na práva zaměstnanců se v této zemi kašle jako na máloco. PL.cz se zeptaly, jaké jsou v tomto ohledu zkušenosti Milana Šubrta, předsedy Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji. Ten se nejdříve věnoval mediálně propírané kontrole inspektorátu práce ve firmě v Krupce, které se zúčastnil právě Matěj Stropnický a hlavně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Jsme pro, aby tyto kontroly probíhaly. Ale měly probíhat už dávno. Na inspekci práce chodí stovky, či dokonce tisíce podnětů. Ale proč začali chodit až teď, tři měsíce před volbami? Ale je to správně, kontroly by se měly dělat nejen před volbami, protože řada zaměstnavatelů zákoník práce porušuje a lidé se bojí,“ konstatuje odborář.

„Že se zlobí kvůli kontrolám někteří zaměstnavatelé – no tak zlobí se ten, kdo to nemá v pořádku,“ myslí si. „Nedostatků je však velké množství, a kontroly jsou potřeba a měly by být častější. V některých firmách je velké porušování zákoníku práce a máme tam i nemalé procento zahraničních zaměstnanců pracujících načerno,“ dodává.

V čem se zákoník práce nejčastěji porušuje? „V nedodržování pracovní doby, nařizování přesčasů. Víceméně nedostávají zaměstnanci to, co jim zaměstnavatelé naslibují. Když jsou dojednávány pracovní poměry na dobu určitou nebo smlouvy na dohodu o provedení práce, zaměstnavatelé toho lidem plno naslibují, a pak to neplní,“ vypozoroval odborář. „Problémy jsou i s nařizováním dovolené. Zaměstnavatel se to snaží dělat tak, aby to vyhovovalo jenom jemu,“ doplňuje.

Ocitujme ještě jednou Matěje Stropnického z rozhovoru pro PL.cz: „Řetězí se dohody zprostředkované agenturami, které připravují zaměstnance o většinu práv a benefitů a samozřejmě také o mzdu. A jde i o krácení na daních.“ Co si o tom myslí Milan Šubrt? „Moje zkušenost je taková, že bohužel u nás kvete byznys pracovních agentur. Řada zaměstnavatelů z toho dělá až fabriku, kdy tam pracují převážně zahraniční zaměstnanci, a zbavují se našich pracovníků. Práce agenturních je pro ně levnější,“ konstatuje. I když záleží na smlouvě dané firmy s pracovní agenturou. „Jsou i dohody, které jsou na stejné úrovni jako s kmenovými zaměstnanci, nebo dokonce i vyšší, co se týče hodinové práce. Třeba tři sta, ale těm lidem dají sto dvacet,“ uvádí.

Zbavují se českých zkušených pracovníků, a požadují přísun zahraničních

V čem je to pak ale pro firmu výhodnější? „Říkají nám, že můžou flexibilněji reagovat na trh práce. Ale já z toho mám dojem – který ovšem nemohu prokázat – že zájem řady zaměstnavatelů – ředitelů, jednatelů – je, aby tam měli agenturní pracovníky – protože z toho berou provizi,“ domnívá se. „Jak jinak vysvětlit, proč zmíněné firmy nebojují o své zkušené zaměstnance, kteří tam pracují pět, deset i dvacet let a umějí to, a velice snadno se jich zbavují. A neustále požadují, aby do České republiky přicházeli zahraniční pracovníci,“ všímá si.

Podle odboráře je poměrně velké procento zaměstnavatelů, kteří zákoník práce nedodržují. A je to způsobeno i nedostatečnými kontrolami. „Zaměstnavatelé by lidem nejraději toho moc nedali. Zažíváme to zvláště teď, v posledním roce a půl, kdy se snažíme, aby se zlepšovaly pracovní podmínky,“ říká. Situace se v covidové době i v tomto směru zhoršila. „Zaměstnanci jsou vystrašení. Když covid začal, velké procento zaměstnanců v Česku bylo doma na antiviru. Firmy na ně čerpaly vládní prostředky. Lidé nevěděli, co bude dál. Někteří zaměstnavatelé naznačovali, že budou propouštět, čímž vyvolali v zaměstnancích strach a mohli si dělat, co chtěli,“ konstatuje odborář.
 
  • Zdroj: Parlamentnilisty.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze