• Zveřejněno: 12.06.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Činnost Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), dále využívání pesticidů a dalších různých přípravků pro ochranu úrody a získání dostatku kvalitních potravin – to byly hlavní otázky, o nich se hovořilo na tiskové konferenci, kterou zorganizovala Potravinářská komora ČR ve spolupráci s Výborem pro bezpečnost potravin a důvěru spotřebitele v úterý 11. června v Praze.

V přiložené tiskové zprávě Potravinářské komory ČR se mimo jiné uvádí, že přípravky na ochranu rostlin jsou jedním z nástrojů, které mají zemědělci k dispozici pro zajištění výroby kvalitních a bezpečných potravin pro spotřebitele a surovin pro průmyslovou výrobu. Používají se proti škůdcům, a to v případech, kdy ostatní ochranné prvky a opatření selžou. V této souvislosti se k ochraně rostlin před hmyzími škůdci používají zejména pesticidy.

Tisková zpráva rovněž konstatuje, že na úrovní Evropské unie je použití pesticidů přísně dozorováno a lze používat pouze ty přípravky, které splňují požadavek na zajištění vysoké úrovně ochrany konečného spotřebitele a bezpečnosti potravin. Nezávislé hodnocení rizik, které jsou spojeny s tímto používání pesticidů a jiných látek, má na starosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), kdy na základě jeho stanovisek a doporučení Evropská komise a členské státy schvalují jednotlivé účinné látky a stanovují limity pro jejich použití při ochraně rostlin a zajištění bezpečnosti potravin.

K této problematice činnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin vystoupil na tiskové konferenci poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc, který se touto problematikou řadu let, tj. během svého působení v Bruselu, zabývá, neboť svojí původní profesí je biolog.

Důležité změny v potravinovém právu

Pavel Poc ve svém vystoupení, které bylo věnováno jeho zkušenostem s využívání pesticidů a dalších ochranných látek v zemědělství a při výrobě potravin, se také zaměřil na velmi závažnou záležitost, kterou je revize obecného potravinového práva v EU. Vysvětlil, že právě v současné době k němu v Evropské unii, na základě schvalovacího procesu Evropského parlamentu, dochází. Proces těchto změn, jak dále uvedl, byl zahájen v roce 2017. Konstatoval, že v zásadě jde o reakci Evropské komise a Evropského parlamentu na problémy s povolováním pesticidů. Konkrétně jde o zákaz glyfosátu, což je v podstatě herbicid, tedy látka používaná k hubení plevele. Na základě zkušeností s jeho používáním v praxi se Evropský parlament rozhodl změnit legislativu, která se týká geneticky modifikovaných potravin, krmiv, doplňkových látek, aromatických látek, dále všech možných „éček“.

Podle Pavla Poce jde o to, že pracovníci EFSA poměrně dlouho zkoumali, jak celý systém, v oblasti používání pesticidů, funguje. Přičemž zjistili, že v některých momentech se dá systém kontroly jejich používání obcházet. Protože, jak prohlásil Pavel Poc, v systému jsou prostě „díry“.

Proto Evropský parlament přijal usnesení, v němž je stanoveno, že od 1. ledna 2020 bude nově v oblasti bezpečnosti potravin zavedena povinnost aktivně zveřejňovat všechny studie, které se týkají žádostí o povolení výroby a používání pesticidů. Nebude tedy již možné, aby byly tyto studie byly tajuplně povolovány a příslušné informace k těmto studiím budou muset být okamžitě zveřejněny. Zkrátka, podle Pavla Poce, půjde o to, aby zveřejněné informace byly důvěryhodné s tím, že výrobce bude muset vše řádně zdůvodnit, proč se vyrábí příslušný pesticid, případně jiná ochranná látka, a jaké dopady bude mít jeho použití na bezpečnost potravin.

Zřízení registru studií má obrovský význam

Pavel Poc dále uvedl, že se v souvislosti se těmito změnami zřizuje registr zadaných studií o povolovaných látkách. Konstatoval, že někteří výrobci měli ve zvyku zadat u příslušných institucí zadat 20 až 40 různých studií o tom, jaké jsou dopady na zachování bezpečnosti potravin zkoumaného výrobku. Přičemž si z tohoto množství vybrali asi pět studií, které byly příznivé pro použití daného výrobku, a ty předkládali společně se svojí žádostí o povolení vyrábět a používat příslušné pesticidy. Tímto opatřením, tedy zřízením registru studií, toto již nebude, podle Pavla Poce, možné. Zkrátka, všechny studie je nutné zařadit do tohoto registru a informace o těchto studiích budou veřejně přístupné. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu je garantem tohoto opatření Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Třetím opatřením při změně potravinového práva EU je také skutečnost, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin bude mít povinnost konzultovat výsledky svého zkoumání i se třetími stranami. Takže bude moci klidně využít i nezávislé akademické obce, a nikoliv jen vycházet z údajů výrobců. Přičemž cílem je zjistit, jestli náhodou nejsou také dostupné i jiné vědecké údaje či přímo studie, které by svědčili o zvýšeném riziku použití pesticidu, jehož účinky jsou právě úřadem zkoumány.

EFSA bude moci zadat i své vlastní ověřovací studie

Dalším opatření, které Pavel Poc pokládá za velmi důležité, je skutečnost, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin bude moci zadat i své vlastní ověřovací studie. Týkalo by se to těch případů, kdy při zkoumání daného pesticidu či jiné látky objeví v rukou pracovníků EFSA dvě různé studie, kdy jedna bude mít kladný posudek a druhá bude naopak záporná. Proto EFSA zadá, aby byla zpracována nová studie, a to přímo pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Čtvrtým opatřením v rámci změn potravinového práva v EU, je fakt, že když se žadatel o posouzení, zda lze vyrábět a používat příslušný pesticid, pokusí zatajit nějaké informace, tak Evropský úřad pro bezpečnost potravin nařídí vůči danému výrobci sankce, a to nefinanční povahy, což ve svých důsledcích může znamenat, že EFSA prostě výrobu daného přípravku prostě zastaví. Načež pro výrobce to bude mít zajisté i nepříjemné ekonomické dopady.

Spotřeba pesticidů v České republice klesá!

O svých zkušenostech s uplatňování pesticidů při ochraně rostlin v České republice na tiskové konferenci hovořili ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR Jitka Götzová a Miluše Kusendová Dvoržáková z České asociace ochrany rostlin. Podle nich u nás v současnosti dochází k velkému tlaku laické veřejnosti na snižování spotřeby přípravků. Zároveň upozornili, že tento tlak narůstá do té míry, že některé občanské iniciativy, pod dojmem, že zemědělci používají pesticidy, aby si usnadnili práci, a ne jako krajní řešení poté, co vyčerpají jiné možnosti, požadují přechod k budoucnosti bez pesticidů. K tomuto názoru laické veřejnosti konstatovaly, že současná zemědělská praxe se bez přípravků na ochranu rostlin neobejde. Uvedly, že samotné snižování spotřeby pesticidů automaticky neznamená přínos pro životní prostředí či zdraví potravin a neuvážený zákaz jedné látky může přinést to, že bud místo ní užívaná jiná látka, která může mít ještě dalekosáhlejší negativní důsledky, jak často zemědělci říkají ve své argumentaci na podporu použití těchto přípravků.

V návaznosti na výklad účastníků tiskové konference o spotřebě pesticidů v zemědělské praxi také během diskuse zazněla myšlenka, že je nutné vše používat s mírou. Protože v určitém množství daný přípravek pomáhá a ve větším množství škodí s tím, že takto může ohrozit i zdraví člověka. Proto je nutné určit to správné množství použití těchto přípravků.

V této souvislosti je také potřebné sdělit tuto informaci, že spotřeba pesticidů v České republice činí 1,9 kg/ha, což je ve srovnání s dalšími zeměmi EU spotřeba podprůměrná. Například Belgie používá až 8 kg/ha. Vysoká spotřeba pesticidů je také ve Španělsku, Francii, Německu (3,4 kg/ha) i v Rakousku (3,1 kg/ha).

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Tlak na zemědělce sílí

  • Zveřejněno: 24.06.2019

„Je jasné, že nová Společná zemědělská politika (SZP) nebude hotova dle původního harmonogramu a již nyní se připravují pravidla pro přechodné období, které by mělo trvat 2 až 3 roky. Během přechodného období by mělo platit stávající nastavení SZP EU,“ prohlásil ve čtvrtek 20. Června na zasedání Výboru Zemědělského svazu ČR předseda této organizace Martin Pýcha.