Současně s novelou zákoníku práce č. 205/2015 Sb., která nabyla účinnosti 1. října 2015 a mimo jiné zrušila z. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, mělo nabýt účinnosti i nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Vyšlo 26. 10. 2015 pod č. 276/2015 Sb. s účinností v den jeho vyhlášení.

Náhrada za bolest představuje jednorázové odškodnění za bolest, kterou poškozený pociťuje nejen při samotném poškození zdraví úrazem, ale i při léčení a jeho průběhu. Odškodnění ztížení společenského uplatnění má nahradit následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví.

Otázku výše, do které bylo možno ji poskytnout, zákoník práce svěřoval vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tato vyhláška nabyla účinnosti 1. 1. 2002 a nyní platný zákoník práce ji v r. 2007 převzal s tím, že platí do nabytí účinnosti nové úpravy úrazového pojištění. Stejně tak postupoval i občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný do konce roku 2013, jehož § 444 obsahoval shodný text s § 372 zákoníku práce. Také stanovil rámcově, že při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění a dále odkázal, že Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupoval tedy také podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.

Nový OZ č. 89/2012 Sb. však tuto vyhlášku zrušil bez náhrady. Jeho autoři to odůvodnili tím, že pokud jde o nemajetkové újmy na zdraví nebo náhrady při usmrcení, opouštějí pojetí § 444 odst. 2 a 3 starého OZ a myšlenku, že by sazebník výše náhrad měl a priori stanovit zákon nebo dokonce podzákonný předpis, aby se tak zjednodušilo rozhodování soudů. Odkazovali především na francouzský Code civil nebo švýcarský Zivilgesetzbuch, které tyto otázky vůbec neřeší a dávají volnou ruku soudci.

Pro oblast pracovněprávní však je třeba, aby otázku odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění z titulu pracovního úrazu z důvodu právní jistoty poškozeného zaměstnance řešil právní předpis.

Cílem nového nařízení vlády je zajistit plynulý přechod systému odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. na systém modernizovaný, který ale i nadále bude respektovat individuální hodnocení důsledků poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nárok na odškodnění je podmíněn hodnocením specifických skutečností souvisejících s újmou na zdraví, a proto je potřebné stanovit specifická kritéria, která by zajišťovala jednotný postup ve srovnatelných případech, tj. stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

Nová právní úprava - nařízení vlády, kterým se stanoví výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vymezuje základní pojmy jako je bolest a ztížení společenského uplatnění, a to se zohledněním psychosociálních konsekvencí poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nedílnou součástí stanovení výše náhrady za poškození zdraví je zohlednění životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb, včetně ztížení jejich dostupnosti pro poškozeného, stanovení postupů při bodovém ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, způsob bodového ohodnocení pro určení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, včetně zohlednění mimořádné léčby a komplikací. Dále se nově stanoví hodnota jednoho bodu ze 120 Kč na 250 Kč a postup v situacích, kdy před utrpěním pracovního úrazu či nemoci z povolání již existovala újma na zdraví z obecných příčin a postup v situaci, kdy v průběhu doby dojde k dalšímu zhoršení ztížení společenského uplatnění.

Zároveň se nařízením vlády stanoví postup při vydávání lékařského posudku a vymezí jednotným způsobem náležitosti lékařského posudku o ohodnocení bolesti a lékařského posudku o ztížení společenského uplatnění tak, aby hodnocení mělo jednotnou strukturu, bylo přezkoumatelné a dávalo spolehlivý podklad pro určení výše náhrady a odškodnění. Součástí právní úpravy jsou čtyři přílohy nařízení vlády. Přílohy č. 1 a č. 2 obsahují bodové ohodnocení bolesti pro pracovní úraz a nemoc z povolání, přílohy č. 3 a č. 4 obsahují bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění zapříčiněné úrazem nebo nemocí z povolání.