• Zveřejněno: 29.07.2016

Ministerstvo zdravotnictví předložilo do legislativního procesu novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která by měla řešit některá problematická ustanovení právní úpravy, které ukázala praxe.

V této souvislosti je dobré si připomenout stávající právní úpravu.

Zaměstnavatel musí zajistit pracovnělékařské služby pro zaměstnance v pracovním poměru a osoby ucházející se o zaměstnání u poskytovatele pracovnělékařských služeb. U prací zařazených do kategorie první, pokud není součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou zdravotní prohlídky stanoveny jinými právními předpisy (např. lékařské prohlídky řidičů, zaměstnanců pracujících v noci a mladistvých), může zaměstnanec/uchazeč o zaměstnání absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře a ne u tzv. závodního lékaře. Zaměstnanci činí na základě dohod mimo pracovní poměr musí mít pracovnělékařskou prohlídku, jestliže uchazeč o zaměstnání má být zařazen na práci rizikovou nebo jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti.

Definici ochrany a podpory veřejného zdraví, včetně ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací a rizikovými faktory pracovních podmínek obsahuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Právní úprava podrobně rozvádí hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stanoví kategorizaci prací. Podle míry výskytu faktorů ovlivňujících zdraví zaměstnanců a jejich rizikovost pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií.  V zákoně je stanovena též úprava vymezující institut rizikové práce.

Obsah pracovnělékařských služeb, jejich organizace a rozsah včetně stanovení minimálního času pro jednotlivé druhy pracovnělékařských služeb, dokumentace o pracovnělékařských službách,  jednotlivé druhy pracovnělékařských prohlídek a stanovení náležitostí v žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci upravuje vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče č. 79/2013 Sb.

Obsahem pracovně lékařský služeb je především hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání , poradenství a dohled - např. pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele nejméně 1x za kalendářní rok, hodnocení rizik při výkonu práce.

Pracovnělékařské prohlídky:

  • vstupní prohlídka – provádí se za účelem posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání ve vztahu k předpokládané práci, dále též před převedením zaměstnance na jinou práci s odlišnými pracovními podmínkami
  • periodická prohlídka – provádí se za účelem včasného odhalení změny zdravotního stavu zaměstnance v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu. Četnost těchto prohlídek je stanovena v závislosti na kategorizaci prací a věku zaměstnance.
  • mimořádná prohlídka – provádí se tehdy, lze-li u zaměstnance důvodně předpokládat ztrátu nebo změnu jeho zdravotní způsobilosti k vykonávané práci.
  • výstupní lékařská prohlídka – provádí se na žádost zaměstnance nebo v případě skončení pracovněprávního vztahu a při převedení na jinou práci za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu dosavadní práce.
  • následná prohlídka – provádí se lékařská prohlídka po skončení rizikové práce za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu zaměstnance vzniklých v souvislosti s prací za podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce.

Zaměstnanec je ze zákona povinen podrobit se pracovnělékařským službám a odborným vyšetřením. Pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce před vznikem pracovněprávního vztahu, považuje se za zdravotně nezpůsobilého, a pracovněprávní vztah nemůže platně vzniknout.

U preventivních prohlídek pozbývá lékařský posudek platnost uplynutím doby, na kterou byl vydán. Pokud tedy zaměstnanec neabsolvuje preventivní prohlídku včas, stává se zdravotně nezpůsobilým a zaměstnavatel je povinen jej vyřadit z práce.  

 

Lékařský posudek pozbývá platnost mimo jiné ukončením pracovněprávního vztahu. Jestliže zaměstnanec nastoupí u téhož zaměstnavatele v době nejdéle do tří měsíců do nového pracovněprávního vztahu na stejný druh práce, lze použít původní posudek.

Pracovnělékařské služby hradí zaměstnavatel poskytovateli těchto služeb na základě smlouvy uzavřené dle obchodního, resp. občanského zákoníku. Cena služeb je cena smluvní.

 Pokud bude zaměstnavatel vysílat zaměstnance vykonávající práci v 1. kategorii k registrujícímu lékaři, účtuje si tento lékař tzv. regulovanou cenu, která musí být zveřejněna (např. v čekárně).

 

Vstupní prohlídku hradí uchazeč o zaměstnání. Pokud dojde ke vzniku pracovněprávního vztahu, zaměstnavatel mu prohlídku proplatí, pokud se nedohodnou jinak. Lze tedy např. dohodnout, že prohlídku platí zaměstnavatel, i když uchazeč nebude do práce přijat nebo naopak, že mu bude proplacena až po uplynutí zkušební doby. Prohlídky mladistvých a zaměstnanců pracujících v noci hradí ze zákona zaměstnavatel vždy, i když není uchazeč do práce přijat.

 

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Jak se změní důchody: Někteří lidé dostanou víc peněz, nová valorizace ale chybí

  • Zveřejněno: 21.07.2026
Senioři se mohou těšit na přidání k důchodu při kulatých a půlkulatých narozeninách od osmdesátky výše – novela zákona také zlepší podmínky pro pracující důchodce. Ambicióznější změna valorizace penzí ale padla kvůli nesouhlasu ministerstva financí a obavám z dopadů na státní rozpočet. deník

Dufek: Blokováním návrhů vlády jde opozice proti zájmům občanů! Může se jí to zúročit ve volbách

  • Zveřejněno: 23.07.2026
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila ve svých volebních slibech řadu návrhů na zlepšení české ekonomiky a tím i života našich občanů. Působí již více než půl roku. Při prosazování svých cílů to nemá jednoduché, a to především kvůli parlamentní opozici, ale zároveň i negativnímu působení mainstreamových médií. O tom, jak se vládě daří tyto cíle naplňovat, jsme hovořili s předsedou Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumírem Dufkem, který zastupuje Českou republiku i odbory rovněž jako člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, tedy poradního orgánu Evropské komise. iportaL24

Je to varování nebo pochvala? Zpráva Evropské komise rozdělila české europoslance

  • Zveřejněno: 24.07.2026
Česko si ve výroční zprávě Evropské komise o stavu právního státu vysloužilo pochvalu za nezávislou justici, zároveň ale i kritiku kvůli střetu zájmů, médiím a přijímání zákonů. Zpráva rozdělila i české europoslance – podle opozice jde o varování, vládní zástupci v ní naopak vidí potvrzení, že český právní stát funguje. up-date.eu