• Zveřejněno: 06.01.2019
  • Autor: tz

Nová zpráva podrobně popisuje zjištění rozsáhlého projektu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). V rámci tohoto projektu odborníci a tvůrci politik z celé Evropy společně zkoumali přístupy týkající se varování a dozoru, jejichž účelem je včasné odhalování nových rizik a onemocnění souvisejících s prací, a diskutovali o této problematice.

Zpráva s názvem „Přístupy týkající se varování a dozoru za účelem identifikace onemocnění souvisejících s prací v EU“ vysvětluje, jak tyto systémy identifikují vznikající zdravotní problémy na pracovišti, iniciují včasná opatření a prevenci týkající se zdraví a přispívají k tvorbě politik založených na poznatcích. Tento projekt dokládá užitečnost systémů varování a dozoru jakožto doplňku k nástrojům, které se již používají k monitorování známých nemocí z povolání. Uvedené systémy totiž pomáhají identifikovat nová onemocnění související s prací. Poukázaly například na tzv. popcornovou nemoc, což je závažné onemocnění plic, kterým trpí tovární dělníci, a problémy se srdcem v důsledku expozice oxidu uhelnatému v továrně na zpracování kávy. Zpráva také obsahuje doporučení, jak mohou tvůrci politik a subjekty působící v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) tyto systémy zavádět. Cílem projektu bylo podpořit výměnu informací a informovat o dosažených úspěších.

Ředitelka agentury EU-OSHA Christa Sedlatschek vyzdvihuje potencionální přínosy uvedených systémů: „Onemocnění a úrazy v souvislosti s prací stojí Evropskou unii 3,3 % jejího HDP (MOP, 2017), tj. 476 miliard EUR ročně. Pomocí náležitých systémů, politik a postupů v oblasti BOZP by bylo možné tuto částku ušetřit. Doufáme, že projekt agentury EU-OSHA bude inspirací k zavedení systémů varování a dozoru v zemích, kde zatím neexistují.“

Zpráva identifikovala 75 systémů dozoru v 26 zemích. Podrobně rozebírá 12 systémů, na kterých ukazuje různé přístupy, které lze uplatnit, a poukazuje na jejich potenciál a univerzálnost. Popisuje praktické aspekty jejich zavádění a propojení s prevencí a tvorbou politik. Zpráva také uvádí, jak lze funkcí varování a dozoru posílit stávající systém monitorování.

Např. systém dozoru SIGNAAL, který byl vyvinut nizozemskými a belgickými odborníky, je založen na hlášení on-line a je určen k praktickému, rychlému a snadnému shromažďování informací o podezřeních na nové souvislosti mezi zdravotními problémy a prací. Norský registr onemocnění souvisejících s prací (RAS) je vnitrostátní registr, který spravuje norský úřad inspekce práce. V rámci dozoru uplatňuje nízkou prahovou hodnotu pro oznamování událostí týkajících se zdraví, aby nahlašování podezřelých případů souvisejících s prací bylo co nejjednodušší.

Zpráva se rovněž zabývá těmito otázkami:

  • Žádný ideální systém dozoru neexistuje. Zpráva popisuje několik systémů, přičemž každý z nich má silné stránky a nevýhody. Zúčastněné subjekty by měly zohlednit kontext, v němž bude systém uplatňován, poučit se z příkladů správné praxe a zaměřit se na zavedení přístupů, které doplní již uplatňované nástroje.
  • Pokud jde o monitorování, byly zjištěny určité nedostatky. V současné době nejsou náležitě monitorovány určité skupiny onemocnění souvisejících s prací, zejména onemocnění, která jsou zapříčiněna vícero faktory a projevují se až po delší době, jako jsou např. duševní onemocnění, muskuloskeletální poruchy a některá nádorová onemocnění, ani případné zdravotní dopady nových a vznikajících technologií, jako jsou nanotechnologie nebo pokročilá robotika. V centru pozornosti jsou navíc obvykle tradiční odvětví, jako je zemědělství a stavebnictví. Je však třeba zaměřit se také na poněkud opomíjené oblasti, jako je odvětví ubytovacích a stravovacích služeb, a rozvíjející se odvětví, jako je komunikace a IT služby.
  • V rámci vývoje systémů varování a dozoru je mimo jiné důležité sdílet informace o jejich podílu na identifikaci nových onemocnění souvisejících s prací a jejich prevenci. Je naprosto nezbytné motivovat lidi, aby oznamovali případy takových onemocnění, jakož i zajistit politickou a finanční podporu. Pro zabezpečení toho, že zjištění systémů se promítnou do tvorby politik, je také zásadní, aby byla posilována spolupráce s vnitrostátními subjekty působícími v oblasti BOZP a s orgány veřejného zdraví. Důležitou roli při zlepšování systémů varování a dozoru v EU hraje mezinárodní spolupráce a sdílení údajů mezi členskými státy.

 

Přečtěte si závěrečnou zprávu s názvem „Přístupy týkající se varování a dozoru za účelem identifikace onemocnění souvisejících s prací v EU“ (zpráva je publikována v angličtině)

 

 

  • Zdroj: EU-OSHA
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Sledujte živě jednání Plenární schůze Evropského hospodářského a sociálního výboru, dnes 17. července 2025 od 9.00 hodin

  • Zveřejněno: 17.07.2025
Sledujte živě jednání Plenární schůze Evropského hospodářského a sociálního výboru, dnes 17. července 2025 od 9.00 hodin.

Stanovisko Zemědělského svazu k Víceletému finančnímu rámci EU

  • Zveřejněno: 17.07.2025

„Dlouho očekávaný návrh unijního rozpočtu je pro nás nepříjemným překvapením. Všichni evropští zemědělci volali po jeho valorizaci, avšak právě zveřejněný návrh Evropské komise nejenže nezohledňuje vysokou inflaci posledních let, ale peníze do zemědělství dokonce nominálně snižuje,“ uvádí se ve stanovisku Zemědělského svazu ČR (ZSČR).