• Zveřejněno: 09.07.2021

Zemědělský svaz v souvislosti s analýzou sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání navrhl následující doporučení:

  1. Navrhujeme možnost stanovení různých minimálních mezd s ohledem na ekonomický cyklus konkrétního odvětví.
  2. Navrhujeme zvážit uzavírání kolektivních smluv na další časové období, alespoň 2 let.
  3. Navrhujeme, aby uzavření kolektivní smlouvy přinášelo i výhody pro zaměstnavatele nad rámec zákoníku práce. Je třeba vést seriózní trialog, které konkrétní odchylky od zákoníku práce by uzavřená kolektivní smlouva umožňovala. Z diskuze k tomuto tématu vyplynula například kratší výpovědní doba nebo naopak delší zkušební doba. Vše by se samozřejmě neobešlo bez dohody s konkrétním zaměstnancem.
  4. Navrhujeme zvážit zavedení Kurzarbeitu pro zaměstnance v zemědělství s ohledem na biologický cyklus, který ovlivňuje výraznou sezónnost práce v zemědělství (rostlinná výroba).

Stanovisko OSPZV-ASO ČR:

ad 1) – různé minimální mzdy

Návrh stanovení různé výše minimální mzdy v jednotlivých odvětvích je nepřijatelný. Bylo by to jednak v rozporu s ustanovením § 110 a 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde je stanoveno, že „za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda“ a „Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu“.

A dále – minimální mzda musí plnit funkci záruky, že všichni pracovníci v národním hospodářství, kteří z různých důvodů vykonávají ty nejjednodušší pracovní činnosti, budou chráněni před nepřiměřeně nízkými mzdami. Základním principem minimální mzdy je, že občané, kteří pracují, budou mít dostatečný příjem na to, aby chránil je a jejich rodiny pře chudobou. A tento princip musí být uplatňován v celém národním hospodářství, ve všech odvětvích. Nemůže být zvýhodňováno jedno nebo jen několik odvětví.

A navíc – z ekonomického pohledu je minimální mzda efektivnější než různé sociální dávky, které by usnadňovaly život nízkopříjmových osob.

Je třeba také připomenout Evropskou sociální chartu, která zdůrazňuje jako jeden ze základních úkolů „garanci minimálního příjmu a prostředků pro udržení kvality důstojného života včetně záruky rovného přístupu“ a Evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že „pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň. Musí být zajištěna přiměřená minimální mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám…“, z čehož také vychází aktuálně projednávaný „Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii“.

Závěr: odmítavý postoj OSPZV-ASO ČR

ad 2) – uzavírání KSVS na delší dobu

OSPZV-ASO ČR nemůže souhlasit s uzavíráním kolektivní smlouvy vyššího stupně na delší časové období. Jeho dosavadní třicetiletá praxe uzavírání kolektivní smlouvy vyššího stupně vždy na každý kalendářní rok se plně osvědčila.

Zachování každoročního kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy vyššího stupně vždy na daný kalendářní rok podporuje také nezvratitelný fakt, že se ekonomické i sociální podmínky v našem národním hospodářství, ale také ve světě průběžně natolik mění, že je zapotřebí na ně reagovat každým rokem. Z roku na rok se mění celá řada ekonomických i sociálních ukazatelů, mění se cena práce, mění se spotřebitelské ceny a tím i inflace, mění se produktivita práce, pracovní podmínky, nároky na techniku a technologie, nároky na vzdělání atd. A to vše se odráží v dojednávaných kolektivních smlouvách, ať již kolektivní smlouvě vyššího stupně, tak také v podnikových kolektivních smlouvách, které jsou na ni navázané.

Závěr: odmítavý postoj OSPZV-ASO ČR

ad 3) – výhody pro zaměstnavatele nad rámec zákoníku práce v KSVS

Žádná kolektivní smlouva, ať již kolektivní smlouva vyššího stupně, nebo podnikové kolektivní smlouvy či kolektivní dohody nemůžou být v rozporu se zákonem!

A zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů to stanoví jednoznačně. V § 23 odst. 1 je uvedeno: „V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednání v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem se nepřihlíží.“

Tím to je jasně stanoveno, že nároky a práva zaměstnanců, která jsou jim přiznávána v jednotlivých ustanoveních zákoníku práce, musí být respektována a nelze je omezovat a zkracovat. Byla by neplatná!

Takže OSPZV-ASO ČR nemůže s takovým protiprávním přístupem svého sociálního partnera souhlasit a nemůže dopustit uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně s neplatnými ustanoveními a předložit ji ke schválení Ministerstvu práce a sociálních věcí, které by ji zcela určitě schválit odmítlo.

A navíc, přistoupením k takovému požadavku podnikatelského svazu jako sociálního partnera by se odborový svaz zpronevěřil svému poslání, to je hájení zákonných práv zaměstnanců.

Závěr: odmítavý postoj OSZV-ASO ČR

 ad 4) – speciální kurzarbeit pro zemědělství

Tzv.  „kurzarbeit“, neboli „Příspěvek v době částečné práce“ již byl schválen. Dne 1. července 2021 nabyl účinnosti zákon č. 248/2021, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. V hlavě VII, § 120a až 120f je upraveno poskytování příspěvku zaměstnavateli v době částečné práce při splnění uvedených stanovených podmínek.

Při splnění podmínek stanovených tímto zákonem mohou také zaměstnavatelé v rezortu zemědělství využít této možnosti a požádat o uvedený příspěvek.

Závěr: OSPZV-ASO ČR je názoru, že využití příspěvku v době částečné práce (tzv. kurzarbeit“) nesouvisí s vyjednáváním kolektivní smlouvy vyššího stupně

Bohumír Dufek

předseda OSPZV-ASO ČR

Přílohy:
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Bohumír Dufek: Společná zemědělská politika by měla být, podle názoru zemědělců, vůči jejich potřebám mnohem vstřícnější!

  • Zveřejněno: 04.12.2021

Pod názvem „Budoucnost evropského zemědělství 2021“ se ve středu 1. listopadu 2021 uskutečnil v Praze již třetí ročník mezinárodní konference, kterou zorganizovala skupina Identita a demokracie Evropského parlamentu (EP).Cílem této videokonference bylo sdělit širší zemědělské a potravinářské veřejnosti u nás, jaké dopady přinese do evropského zemědělství a potravinářství Společná zemědělská politika na léta 2021-2027, která obsahuje základní principy Zeleného údělu (Green Deal), neboli nové strategické koncepce EU, která si vzala za cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.