• Zveřejněno: 08.02.2018

·         Tempo růstu eurozóny i EU předčilo očekávání

·         Za rok 2017 vzrostla ekonomika EU i eurozóny o 2,4 % - nejvíc za poslední dekádu

·         Očekávaný růst na 2018 je 2,3%

·         Mírná loňská inflace 1,5 % se udrží na stejné úrovni i letos

·         Česko mezi těmi rychleji rostoucími: Komise nám na 2018 předpovídá růst 3,2 %

 

 

Tempo růstu eurozóny i celé EU vloni předčilo očekávání. Přechod od hospodářského oživení k růstu pokračuje. Ekonomika jak eurozóny, tak EU podle odhadů za rok 2017 vzrostla o 2,4 %, tedy nejrychleji za poslední dekádu.

Stejný trend se má v obou případech udržet i v příštích letech, v roce 2018 se očekává růst 2,3 %, v roce 2019 pak 2,0 %.

„Evropská ekonomika překonává očekávání a i v příštím roce by měla silně růst. Naším úkolem zůstává zajistit, aby výhody, které to s sebou přináší, pocítili všichni naši občané. Měli bychom využít situace a postarat se, aby byly naše ekonomiky odolnější, a prohloubit hospodářskou a měnovou unii,“ prohlásil místopředseda Komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který odpovídá i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů.

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodal: „Evropská ekonomika solidně ozdravila. Na začátku roku 2018 zažívá eurozóna tempo růstu, které je od začátku krize nebývalé. Nezaměstnanost a deficity nadále padají a investice konečně znatelně rostou. Ekonomický růst je vyrovnanější než před deseti lety a – pokud provedeme rozumné strukturální reformy a zavedeme odpovědnou fiskální politiku – mohl by vydržet i déle. Příležitost k reformám, jakou máme teď, ale nebude trvat věčně. S ambiciózními rozhodnutími potřebnými k upevnění hospodářské a měnové unie bychom neměli otálet.“

Stabilní růst se zřejmě udrží

Současné odhady počítají s růstem HDP za rok 2017 na úrovni 2,4 %, listopadová ekonomická prognóza ovšem předpokládala jen 2,2 % v eurozóně a 2,3 % v EU. Prognózy na rok 2018 a 2019 jsou nyní oproti listopadu také vyšší, jak pro eurozónu, tak pro EU jako celek: od 2,1 % do 2,3 % v letošním roce a od 1,9 % do 2,0 % v tom příštím. Důvodem je jednak dynamičtější cyklický růst v Evropě, kde se zlepšuje situace na pracovních trzích a vládne obzvláště dobrá ekonomická nálada, jednak oproti očekávání výraznější oživení ekonomické aktivity a obchodu ve světě.

Investicím v časovém horizontu prognózy pomůže silná poptávka, vysoká míra využití kapacit a příznivé podmínky financování.

Inflace dál poroste jen mírně

Jádrová inflace, která nezahrnuje pohyblivé ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla zůstat mírná, neboť stagnace pracovního trhu ustupuje jen pozvolna a tlak na růst mezd je stále omezený. Celkovou inflaci budou nadále značně ovlivňovat ceny energií, přičemž podle prognóz bude lehce stoupat. V eurozóně dosáhla inflace v roce 2017 1,5 %. V roce 2018 by se měla udržet na stejné úrovni a v roce 2019 pak vzrůst na 1,6 %.

Rizika jsou vyrovnaná, v krátkodobém horizontu může být výhled lepší

Rizika ohrožující tuto prognózu růstu jsou v zásadě vyrovnaná. V krátkodobém horizontu by ekonomický růst mohl překonat očekávání, na což poukazuje velmi dobrá ekonomická nálada. Ve střednědobém horizontu by vysoké globální ceny aktiv mohlo ohrozit přehodnocení rizik a základních ekonomických veličin. Riziko horšího než předpokládaného růstu v důsledku nejistého výsledku jednání o Brexitu zůstává a stejně tak rizika spojená s geopolitickým napětím a posunem k protekcionistickým a dovnitř obráceným politikám.

Čistě technický předpoklad pro Spojené království v roce 2019

Vzhledem k probíhajícím jednáním o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Předpoklad je použit pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.

Souvislosti

Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů o směnných kurzech, úrokových sazbách a cenách komodit s datem uzávěrky 26. ledna 2018. Všechny ostatní vstupní data zahrnují období až do 30. ledna.

Od letošního roku začne Evropská komise opět každoročně vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012.

Průběžné prognózy budou zahrnovat roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU.

Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu předpovědí a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

 

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

V zemědělských dotacích je díra 93 miliard eur. Šílená zelená politika má převahu a přináší pád průmyslu.

  • Zveřejněno: 12.11.2025
K čemu je podle odborového předáka Bohumíra Dufka dobrý Evropský hospodářský a sociální výbor? Na zemědělské dotace, které jsou nárokové, chybí miliardy eur. Co v tuto chvíli výbor doporučí? Do jaké míry je stanovisko tohoto výboru závazné? XTV

Potravinářská komora ČR vyzvala europoslance, aby znovu odložili sporné nařízení proti odlesňování

  • Zveřejněno: 12.11.2025

Tisková zpráva 11. 11. 2025 – Potravinářská komora ČR v dopise vyzvala europoslance, aby odmítli návrh Evropské komise na změnu nařízení proti odlesňování. Komora upozorňuje, že systém není dostatečně připravený ani po loňském ročním odkladu. Navrhované úpravy vnášejí do podnikatelského prostředí značnou právní nejistotu a znevýhodňují zejména malé a střední podniky.