• Zveřejněno: 24.08.2023

Česká veřejnost ztratila zájem o zemědělství a od toho se odvíjí i neznalost aktuálních zemědělských témat s významným celospolečenským přesahem. Největší mezery registrují Češi v problematice strategických otázek jako jsou ekologické zemědělství, užívání pesticidů, národní potravinová soběstačnost, dotační politika nebo třeba konkurenceschopnost tuzemských farmářů na evropském trhu, vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR.

S rostoucí koncentrací většinové společnosti ve velkých městech přirozeně klesá znalost a zájem o aktuální zemědělská témata, tento trend potvrzuje i nejnovější průzkum Zemědělského svazu ČR. Každý druhý respondent (51 %) uvedl, že Česká republika není soběstačná v pěstování pšenice, každý třetí (32,3 %), že není soběstačná v produkci mléka a mléčných výrobků. Nejenže u těchto komodit je ČR plně soběstačná, vyváží ovšem i významný objem do zahraničí. Například pšenice bylo za loňský rok vyvezeno 2,2 mil. tun, mléka 1,44 mld. litrů. Třetina Čechů se mylně domnívá, že je ČR soběstačná v produkci jablek – realita ovšem hovoří pouze o 50% soběstačnosti. „Zemědělství dnes sice zaměstnává pouhá 2 % pracujících a na HDP se podílí necelými 3 %, v péčí o krajinu a formování společenského života na venkově je ovšem jeho význam stále nepopíratelný. Lokální produkce potravin má navíc i zásadní strategický význam pro bezpečnost státu,“ uvádí Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Neznalost zemědělství se promítá i do státní zemědělské politiky

Více než polovina (52 %) Čechů si myslí, že Česká republika je v otázce užívání pesticidů v porovnání s ostatními státy na průměru EU. Ve skutečnosti se ovšem řadí mezi evropské premianty. Co se týče prodeje pesticidů přepočteného na hektar orné půdy, v porovnání se sousedními státy, jsou čeští zemědělci s užitím 1,54 kg účinných látek na hektar druzí za Slovenskem (1,36 kg/ha). Německo vykázalo 3,8 kg/ha, ke státům, které používají vůbec nejvíce pesticidů v rámci EU se řadí např. s 8,88 kg/ha Nizozemsko.

 

Omyly panují i v otázce výše podpory ze strany státu:

Mezi oblasti, do nichž putuje největší státní podpora, uvedli respondenti produkci řepky olejky (61,5 %) a větší zemědělské podniky (46,6 %). Realita je ovšem jiná, stát v současnosti nejvíce podporuje ekologické zemědělství a malé zemědělské podniky. Na podporu ekologického zemědělství je ročně určena podpora přesahující 76 milionů EUR, na platbu na prvních 150 hektarů, ze které prokazatelně benefitují menší zemědělské podniky, poté ročně připadne zhruba 189 milionů EUR.

Účelem dotací si nebylo jisto téměř 20 % respondentů. Zatímco necelá třetina mylně uvedla, že dotace slouží k zajištění zisku farmářů, více než polovina Čechů správně odpověděla, že účelem dotací je udělat tuzemské potraviny cenově dostupnější a konkurovat tak potravinám z dovozu, na jejichž produkci dostávají zahraniční farmáři řádově vyšší

dotace. „Když se podíváme na základní dotační podporu sousedních států, tak ČR s 31,1 EUR/ha výrazně zaostává. Žebříčku kraluje Rakousko se 70 EUR/ha, němečtí farmáři si přijdou na 60,9 EUR/ha a před námi je i Slovensko s 46,6 EUR/ha,“ říká Pýcha.

Více než třetina respondentů (35 %) nedokázala zodpovědět, zda aktuálně roste objem rostlinné nebo živočišné výroby. Jedná se o jedno z klíčových témat, kde stát svojí politikou zapříčinil aktuální pokles živočišné výroby, která se za daných podmínek tuzemským farmářům již často nevyplatí provozovat, a proto dochází k plošnému zavírání chovů. „Podle našich interních dat se aktuální živočišná produkce nachází zhruba na 60 % produkce z roku 2002. I díky nové zemědělské politice, jež vstoupila v platnost v letošním roce, se stává stále pro více zemědělců prodělečnou a jsou ji nuceni omezovat, leckdy i ukončit,“ komentuje Pýcha.

 

Čtrnáct procent Čechů si myslí, že cenu potravin na pultech supermarketů stanovuje zemědělec. Ve skutečnosti je ovšem zemědělec pouze prvním článkem v řetězci, kdy vyrobenou komoditu prodává zpracovateli, ten k ní následně, po zpracování, přidá svojí marži a prodává ji obchodnímu řetězci, který posléze stanovuje finální prodejní cenu. „Věřím, že edukace veřejnosti je tím nejlepším způsobem boje proti mýtům a nepravdám o zemědělství. Proto i během výstavy Země živitelka návštěvníkům nabízíme možnost se na vlastní oči přesvědčit o tom, jak funguje české zemědělství a že se jedná o moderní a strategický obor, který je a nadále bude pro naši zemi nepostradatelný,“ uzavírá Pýcha.

  • Zdroj: Zemědělský svaz ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

V posledních letech jsou zemědělci v krizi už neustále, říká prezident Agrární komory

  • Zveřejněno: 13.05.2026
V posledních letech jsou zemědělci v krizi už neustále, tvrdí v rozhovoru s iDNES.cz prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Na konci května bude na volebním sněmu v Olomouci podruhé obhajovat svůj post. Zatím nemá protikandidáta.

Živočišná výroba - 1. čtvrtletí 2026

  • Zveřejněno: 13.05.2026
V 1. čtvrtletí 2026 se na jatkách vyrobilo celkem 119 315 tun masa, meziročně o 3,5 % více, z toho výroba drůbežího vzrostla o 6,2 %, výroba vepřového o 2,9 % a výroba hovězího klesla o 1,5 %. Přímý nákup mléka od producentů se meziročně navýšil o 4,0 % a dosáhl 838 556 tis. litrů. Aktuální data zveřejnil Český statistický úřad.

Průměrnému Čechovi klesne příjem v důchodu o víc než 17 tisíc

  • Zveřejněno: 15.05.2026
Průměrná čistá mzda v roce 2025 dosahovala 38 680 Kč, zatímco průměrný starobní důchod jen 21 175 Kč, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Pro lidi s nadprůměrným čistým příjmem bude tento propad ještě výraznější. peníze