Cena zemědělské půdy v Česku šla v uplynulých letech strmě nahoru. Za posledních pět let se téměř zdvojnásobila. Na druhou stranu její kvalita vlivem intenzivního zemědělství klesá, shodují se odborníci oslovení Právem.

Zatímco v roce 2004 hektar zemědělské půdy stál 66 tisíc korun, v roce 2013 se její cena pohybovala kolem 124 tisíc a loni už zájemce musel za hektar zaplatit 240 tisíc korun, vyplývá z údajů společnosti Farmy.cz.

Loni podle jejích statistik cena meziročně vzrostla o 2,4 procenta na 24,1 Kč za metr čtvereční. Podle společnosti Agro21, která obchoduje s menšími půdními celky, vzrostly během loňska ceny zemědělské půdy o šest procent.
Důvodem, proč ceny půdy v posledních letech rostou, je skutečnost, že půdy každoročně ubývá a zemědělsky využitelné plochy se zmenšují.

Navíc obhospodařování půdy je státem dotované.

Zájem investorů i spekulantů 

„Pro loňský rok činila jednotná platba na plochu (SAPS) orné půdy 3388,15 Kč na hektar. Zemědělci dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (tzv. Greening) mohli získat ještě navíc dotaci 1877,38 Kč/ha,“ potvrdila Právu mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace zemědělcům rozděluje, Vladimíra Nováková.

O dalších 1694,08 Kč na hektar si pak podle ní mohli polepšit mladí zemědělci.

Za růstem cen půdy ale stojí i investoři, kteří nákup půdy vnímají jako dobrou dlouhodobou investiční příležitost. Ceny některých zemědělských pozemků, zejména v okolí měst, však podle odborníků tlačí nahoru i spekulanti. Počítají, že se časem s růstem měst a populace změní územní plány a ze zemědělské půdy se stanou stavební pozemky s cenou řádově vyšší.

Zatímco zemědělská půda je stále dražší, kvalita půdy, jak upozorňují odborníci, dlouhodobě klesá. „Za degradaci půdy je zodpovědné zejména špatné hospodaření, to je nerespektování správné zemědělské praxe,“ sdělil Právu ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) Radim Vácha. Na mnoha pozemcích tak podle něj došlo k poklesu kvality půdy vlivem eroze či úbytku organické hmoty a humusu.

Jak Vácha dále podotkl, i intenzivní zemědělství se dá provozovat správně. „Nutno konstatovat, že globálně se bez intenzivního zemědělství do budoucna neuživíme,“ dodal s tím, že na kvalitu půdy má nemalý vliv i globální změna klimatu. Česko stále víc sužuje opakující se sucho.

Na hraně rentability

„Nejčastěji naši klienti řeší koupi zemědělské půdy, kterou mají v současné době v nájmu, dlouhodobě na ní hospodaří a vyskytla se možnost její koupě. S ohledem na tuto skutečnost disponují jistou konkurenční výhodou, protože přesně vědí, jaká je bonita půdy a jak s ní bylo zacházeno. Bonitu půdy klienti zohledňují v kombinaci s dalšími faktory, které pak vstupují do celkové kupní ceny,“ řekl Právu Richard Kadala z Moneta Money Bank, která se na financování zemědělských projektů dlouhodobě specializuje.

Na dotaz, zda nákup půdy ještě vůbec dává ekonomický smysl, Kadala odpověděl, že záleží na jednotlivých pozemcích. „Z obecného pohledu je základním předpokladem pro podnikání v tomto sektoru vlastnictví nebo propachtování zemědělské půdy. S ohledem na rizika spojená s propachtováním půdy je její nákup do osobního vlastnictví ideálním řešením. V některých případech se již začíná narážet na hranici rentability. Ta je velmi individuální a liší se v jednotlivých regionech i u jednotlivých subjektů,“ uvedl.

Upozornil také na to, že zájem o financování nákupu zemědělské půdy v ČR dlouhodobě roste.

„Mezi lety 2008 a 2018 se objem námi poskytnutých úvěrů na financování nákupu zemědělské půdy zvětšil na dvojnásobek,“ podotkl manažer Monety.

„Počet podepsaných úvěrových smluv vzrostl v tomto sledovaném období o 70 procent. V poslední době pozorujeme mírný pokles zájmu o tento typ financování oproti uplynulým třem letům. Za tímto jevem vidíme především zvyšující se cenu půdy a fakt, že jí je na prodej čím dál méně,“ dodal Kadala.