Zemědělská produkce České republiky vzrostla loni o 1,5 miliardy korun, pomohly tomu příznivější klimatické podmínky a lepší sklizňové výnosy. Celkově se ve srovnání s předešlým rokem produkce zvýšila o 1 %, náklady stouply o 1,7 %. Podnikatelský důchod zemědělství klesl o čtvrt miliardy korun. Výsledky ovlivnilo například přemnožení hrabošů i pandemie koronaviru. Podle tiské zprávy Ministerstva zemědělství ČR (MZe) předběžné údaje českého zemědělství připravil Ústav zemědělské ekonomiky a informaci (ÚZEI).

„Ačkoliv se výsledek čisté přidané hodnoty díky lepším sklizním v loňském roce zvýšil, konečná hodnota důchodu ze zemědělské činnosti klesla o 1,4 % na 19,8 miliardy korun. Zhruba 57 % z této částky připadá podnikům fyzických osob, pro které to je nejenom zisk, ale také zdroj prostředků na úhradu odměny za vlastní práci.“ řekl k tomu ministr zemědělství Miroslav Toman.

Tisková zpráva MZe dále informuje, že podnikatelský důchod by se měl podle očekávání meziročně snížit o 1,5 % na 16,7 miliardy korun. Z této hodnoty připadá přibližně 61% podíl podnikům fyzických osob. Ukazatel podnikatelského důchodu je důchod ze zemědělské činnosti, od kterého jsou odečtené investiční dotace.

V roce 2020 byl vývoj celkové produkce příznivý, vzrostla o 1,5 miliardy korun na 152,6 miliardy korun, a to hlavně díky dobrým klimatickým podmínkám. Na rostlinnou výrobu však mělo nepříznivý dopad přemnožení hraboše polního, který se loni rozšířil z Moravy do českých krajů. Nejvíce byl postižen kraj Ústecký a Středočeský.

Zemědělství se v minulém roce muselo potýkat také s negativními dopady pandemie koronaviru, která měla vliv na pracovní síly v zemědělství i na ceny a odbyt zemědělských komodit. Celkovou produkci zvýšila zejména produkce rostlinná, u které se odhaduje meziroční zvýšení o 2,3 %. Živočišná produkce mírně poklesla o 0,6 %.

Meziročně se zvýšila hodnota produkce olejnin, cukrovky, ovoce, vína, krmných plodin, mléka a vajec. Snížení se očekává u obilovin, brambor, průmyslových plodin a hovězího masa. U produkce vepřového masa se předpokládají podobné výsledky jako v roce 2019.

Podle odhadu by měly celkové náklady meziročně vzrůst o 3 miliardy korun na 180,2 miliardy korun. Největší podíl na nich má výrobní spotřeba, která by se měla meziročně zvýšit o 1,2 %. Externí náklady by měly růst rychlejším tempem o 2,6 %, a to zejména kvůli zvýšení mzdových nákladů a nájemného za půdu a budovy. Očekává se také navýšení hodnoty odpisů.

U provozních podpor se předpokládá meziroční zvýšení o necelá tři procenta. Navýšení ovlivnilo zvýšení kurzu EUR, kterým se přepočítávají přímé platby. Investiční dotace by měly být na obdobné úrovni jako v roce 2019.

Ministerstvo zemědělství ČR k této zprávě dále uvedlo, že jde o hospodářské výsledky, které reprezentují komerčně zaměřené podniky v celém zemědělském sektoru.