• Zveřejněno: 02.10.2019
Demonstrující nizozemští zemědělci v úterý způsobili největší zácpy v historii země. Celkem byly dlouhé 1136 kilometrů, uvedl místní autoklub ANWB.

Farmáři požadovali větší uznání, hlavně ale vztekle reagovali na obvinění, že zemědělská produkce může za problém s emisemi skleníkových plynů.

V zemi se například spekuluje, že by se snížila maximální rychlost na silnicích a také o tom, že by se uzavřely neefektivní farmy chovající dobytek. Zemědělci mají pocit, že jsou obětním beránkem, zatímco například letecká doprava tlaku na omezení emisí uniká.

Přesný počet účastníků není znám, ale organizátoři počítali, že se do demonstrace v centru Haagu zapojí 15 000 zemědělců. Mnozí přijeli s traktory a prorazili ochranné ploty.

Už hodinu před plánovaným začátkem protestu dorazilo do Malieveldu na pět set traktorů. Mnohé měly transparenty „Žádní farmáři, žádné jídlo“. Tři lidé byli zadrženi.

„Cítíme se, že jsme byli zahnáni jako blbci do rohu městskými týpky, kteří přijdou a řeknou nám, jak by to mělo fungovat na venkově,“ uvedl jeden z organizátorů protestu Mark van der Oever.

Liberální poslance Tjeerd de Groot vyzval ke snížení stád a hejn na polovinu, což by znamenalo, že se bude chovat o šest milionů méně prasat a o 50 milionů méně kuřat, protože cílem má být udržitelné zemědělství. To pobouřilo rolníky.

Traktory v Malieveldu

Jeden z reportérů řekl, že i když byl Malieveld plný, přijížděly další a další traktory. Haagská starostka Pauline Krikkeová varovala, že „situace není bezpečná“.

Největší problémy ale způsobily traktory na dálnicích a hlavních silnicích. Jejich kolona na dálnici v Brabantsku jela po celé šíři dálnice a neumožnila dalším řidičům ji předjet. Předjíždění bylo nemožné i na dalších silnicích a kolony ve špičce dosáhly 1136 km.

Zemědělci se považují za obětní beránky, protože v září stanice RTL uvedla, že nejhorší je znečištění kolem Amsterdamu, u letiště Schiphol a u Rotterdamu, tedy v místech, kde zemědělství právě nebují.

Vláda navíc souhlasí, aby se v Zandvoortu od příštího roku opět jezdily závody Formule 1. Přitom chce v příštím roce výrazně snížit emise, podle zdravotnických úřadů o 15 procent, přičemž se mají hlavně snížit emise metanu a oxidů dusíků, ale ne kysličníku uhličitého.

Současně nejvyšší nizozemský soud v květnu rozhodl, že zákony pro stavbu domů a zemědělskou produkci porušují zákony EU na ochranu přírody před dusíkatými zplodinami, což vedlo k zastavení tisíců projektů, které se týkaly i výstavby domů, silnic a letišť. Minulý týden doporučující výbor parlamentu uvedl, že kvůli snížení emisí dusíku budou potřeba drastická omezení na silnicích i v zemědělství.

  • Zdroj: Novinky.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15