Praha 20. května 2025 - Zemědělci napříč Evropou reagují na snahu Evropské komise zásadně změnit způsob financování. Komise o tom bude jednat na konferenci k rozpočtu EU, která dnes začíná v Bruselu, přičemž má dojít k zásadní změně, kdy o alokaci na jednotlivá odvětví budou rozhodovat státy samostatně. Zemědělcům tak hrozí ještě menší podpora než doposud, což ohrožuje potravinovou bezpečnost celé EU.

Ve dnech konání konference Evropské komise o příštím rozpočtu EU ve dnech 20. a 21. května 2025 je plánována protestní akce evropské zemědělské konfederace COPA-COGECA. K celoevropské výzvě „EU House of Cards“ se připojují i čeští zemědělci – celkem čtyři zemědělské organizace – Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Chtějí tak vyjádřit znepokojení nad plánovanou změnou rozpočtu, která může vést ke zhroucení společné zemědělské politiky EU a k nedostatečnému financování agrárního sektoru.

„Bez garantovaného rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) hrozí její rozpad. Dosavadní rozpočet o dvou pilířích zajišťoval podporu v sektorech, jako je rozvoj venkova, ekologické zemědělství nebo péče o welfare zvířat a krajinu. Pokud by mělo dojít ke sjednocení rozpočtu do jednoho, přičemž jednotlivé státy by rozhodovaly, kolik do kterého ´šuplíku´ alokují prostředků, v České republice i mnoha dalších zemích může dojít ke zhroucení financování zemědělství, a tím i k ohrožení základního účelu práce farmářů – produkce potravin, o podpoře životního prostředí ani nemluvě,“ podotýká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR, a dodává: „v zemědělství EU by ještě více rozhodoval souboj rozpočtů, nikoliv šikovnost zemědělců.”

Proč akce? Proč teď?

EU aktuálně čelí geopolitickému napětí, klimatickým výzvám a rostoucí závislosti na dovozech. Produkce potravin se, kromě bezpečnosti, stává stejně důležitou jako obrana. Přesto však návrhy Evropské komise na nové víceleté finanční období neobsahují konkrétní zajištění SZP – a nově navíc hrozí její rozpuštění do tzv. jednotné obálky, kdy by jednotlivé členské státy dostávaly jeden rozpočet a rozhodovaly by o rozdělení dle vlastních aktuálních priorit.

• Přidělení rozpočtu národním vládám bez závazků a kontrol by ohrozilo stabilní financování českého zemědělství.
• Aktuálně je zemědělství financováno méně než 0,5 % státního rozpočtu ČR, a jen 0,3 % rozpočtu EU, přestože je klíčovým sektorem pro bezpečnost a stabilitu.

„Pokud Evropská unie skutečně považuje potravinovou bezpečnost za strategickou prioritu, pak je nezbytné, aby to odpovídalo i rozpočtovým rozhodnutím. Adekvátní rozpočet na Společnou zemědělskou politiku je klíčem k udržení produkce v celé Evropě, včetně České republiky, kde už dnes bez dotací zemědělci pracují pod hranicí ziskovosti,“ uvádí Martin Ludvík, viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie ČR.

Rozpočet musí růst – ne klesat

Evropská komise také zvažuje nominální snížení rozpočtu na agrární politiku o 20 %, přestože inflace a náklady rostou. To by reálně znamenalo pokles až o 50 % oproti stávajícím hodnotám. „Pokud chceme, aby zemědělci nebyli závislí na dotacích, musíme jim vytvořit takové podnikatelské prostředí, které jim umožní se uživit produkcí. Dnešní systém k tomu nemotivuje – a bez jeho změny se nezbavíme ani závislosti na dotacích, ani nezajistíme dostatek kvalitních a bezpečných potravin pro obyvatele Česka,“ vysvětluje místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Kamil Surovík.

Čtyři české zemědělské nevládní organizace proto požadují:

1) Zachovat dvoupilířový systém a samostatnou obálku pro Společnou zemědělskou politiku

2) Zachování hodnoty rozpočtu, to zn. minimálně zachování reálné hodnoty SZP z aktuálního víceletého finančního rámce, což znamená nominální navýšení o min. 30 %.

Nechceme dotace, chceme férové podmínky

České zemědělství je dnes bez dotací ztrátové. Průměrný zemědělec bez veřejné podpory nedosáhne ani na pokrytí nákladů. 40 % podniků je na nule nebo ve ztrátě. Dotace však mají sloužit jako nástroj zvládání rizik a nákladů regulací – nikoliv jako hlavní zdroj obživy.

Zemědělci proto žádají:

• podmínky pro podnikání a investice, nikoliv almužnu z veřejných rozpočtů;
• omezení byrokracie – ČR má 6. nejvyšší náklady na administrativu v zemědělství v EU;
• férovou podporu produkčních farem, které produkují drtivou většinu potravin a zároveň nesou hlavní zátěž obtížných tržních podmínek, vysokých nákladů a regulací.

Bez SZP nebude soběstačnost, zaměstnanost ani krajina

Naše zemědělství dnes produkuje jen 66 % průměrného výnosu na hektar v EU. Ale ne kvůli nízké produktivitě – ta je ve srovnatelných podmínkách často srovnatelná nebo vyšší. Rozdíl tvoří vysoký podíl farem, které reálně neprodukují.

„Změna přístupu je nutná – k financím, k nastavení politik i k očekáváním společnosti. Pokud selže rozpočet, hrozí zhroucení celé evropské architektury potravinové bezpečnosti jako domečku z karet,“ shrnuje Martin Pýcha.