• Zveřejněno: 14.11.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Senát v pátek 13. Listopadu schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, jak ho předložila sněmovna. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Podle zpravodajství České televize rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Regionální agrární komora Jihočeského kraje ji považuje za diskriminační krok, pokud nebudou ve stejné době zakázány v zemích, odkud se vejce do Česka vozí. Potravinářům hrozí, že budou mít zmařené miliardové investice.

Senát na popud svého zdravotního výboru vyzvala podobně jako sněmovna vládu „k aktivnímu prosazování zákazu klecových chovů na úrovni EU“. Vyžádala si, aby ji kabinet o této věci informoval do konce března příštího roku. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) namítal, že posun v tomto směru lze očekávat až za rok.

O zmírnění zákazu drezúry zvířat, které kvůli natáčení filmů prosazoval senátní zemědělský výbor, Senát nehlasoval. Podle senátorů by tento zákaz mohlo ministerstvo zemědělství zmírnit v prováděcích předpisech. Výbor tak neprosadil ani zvýšení odškodnění majitelům zrušených kožešinových farem na 4950 korun za norka. Zákon nadále počítá s odškodněním ve výši 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.

Novela zvyšuje na dvojnásobek, tedy až na jeden milion korun pokuty za týrání zvířat. Důvodem je zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v takzvaných množírnách je novelou stanovena na 5000 korun až 10 tisíc korun podle míry provinění.

Česká televize k tomu dodala, že záběry o týrání slepic vyvolaly před dvěma lety debatu o jejich chovu. Řada zákazníků pak přestala takzvaná klecová vejce kupovat. A obchodníci se zavázali, že je do roku 2025 přestanou prodávat.

Na tuto skutečnost přirozeně reagovali chovatelé drůbeže, kteří, jak jsme v našem zpravodajství dříve informovali, tehdy je označili za neprokázané u velkých chovů, neboť mohly pocházet i z malochovu drůbeže. Nyní svoje klece nejčastěji nahrazují voliérami s podestýlkou. Teď se obávají, že jejich investice vyjdou nazmar. 

Spory na plénu Senátu se tak vedly i o to, zda kompenzovat drůbežářům náklady na přeměnu chovů. „Tohle je krádež za bílého dne, jestli nebudou kompenzace,“ uvedl k tomu ministr Miroslav Toman. O nich se ale teprve bude jednat.

K zákazu klecových chovů nosnic od roku 2027, který nyní Senát schválil, má výhrady například i Regionální agrární komora Jihočeského kraje. „Je to diskriminační krok, pokud se (klecové chovy) nezakážou i v zemích, ze kterých se do Česka vajíčka dovážejí, a to i v podobě zpracovaných výrobků, jako jsou sušenky či majonézy. Domníváme se, že je to populistické opatření. Doufáme, že nebudou znehodnocené investice, protože naši výrobci investovali obrovské miliardy do obohacených klecí,“ řekla ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná. Rizikem je prý, podle ní, i nákaza ptačí chřipkou, která se šíří ve volných chovech, dodala.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15