XXVI. sněm Agrární komory ČR, který se uskutečnil 8. dubna v Brně, vyhodnotil činnost komory za poslední rok, shrnul úspěchy i přetrvávající rizika a přijal výzvy k řešení pro nejbližší období i do dalších jednání k středně a dlouhodobé podobě národní i evropské zemědělské politiky. Členové Agrární komory obhospodařují téměř 1,7 mil. hektarů zemědělské a 1,3 mil. hektarů lesní půdy a jsou sdruženi prostřednictvím 57 okresních, 2 regionálních a 12 krajských komor a 32 členských společenstev.
Jednání sněmu se účastnil ministr zemědělství Jiří Milek, který ve svém vystoupení vyzdvihl činnost komory jako zásadní nevládní organizace, která má významný podíl na řešení problematiky sektoru a je dlouhodobým a osvědčením partnerem státu. K jednáním ke Společné zemědělské politice EU konkrétně uvedl, že problém zastropování se hodně zjednodušeně přenáší na tak zvané velké podniky, ale již méně se ví o tom, že zastropování se týká i subjektů nad 500 hektarů, kterých je v České republice zhruba 1.800, takže jde o celkem 154 000 vlastníků, kteří pocházejí především z venkova. Přičemž tímto opatřením by došlo ke znehodnocení jejich majetku! Ministr citoval také větu ze společného jednání s evropským komisařem pro rozpočet a lidské zdroje Günthrem Oettingrem. Komisař se zcela jasně vyjádřil, že zastropování nemá narušit strukturu zemědělství v jednotlivých zemích, a to včetně Německa, Polska či České republiky a agrární politika musí být maximálně flexibilní.
V České republice jsou to přitom právě velké podniky, které dnes drží rozhodující stavy hospodářských zvířat a tedy zbývající objemy živočišné výroby. Ministr Milek se také věnoval výši národních dotací v roce 2018, dále nakládání s chemickými přípravky na ochranu rostlin, ochraně zemědělské půdy, a to jak proti její ztrátě záborem a erozí, tak i ochraně vlastnických vztahů a racionálnímu prodeji. Ve svém vystoupení se přirozeně věnoval i dalším tématům, které zajímají zemědělce.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek se ve svém vystoupení zaměřil především na zhodnocení stavu a řešení výzev, které jsou v současné době před českými a moravskými zemědělci. Prostřednictvím konkrétních údajů prezentoval, že je zřejmé, že propady produkce jsou v porovnání k roku 1989 naprosto katastrofální a ve svých důsledcích poškozující celou hospodářskou soustavu, a tím i péči o krajinu, půdu či venkova. Uvedl k tomu konkrétní příklady, kdy prohlásil, že „stavy hospodářských zvířat jsou hluboce pod úrovní roku 1989, osevní plochy náročnějších plodin jsou na poloviční úrovni, což se odráží i ve struktuře výroby. Hrubá zemědělská produkce dosahuje jen 71 % původní úrovně roku 1989 a zcela nezdravě v ní převažuje rostlinná produkce. Paradoxní pak je situace, kdy naše výroba za současné technické a technologické vyspělosti nedosahuje ve stálých cenách ani objemu hrubé zemědělské produkce roku 1936.“ Dále k tomu dodal, že „na hektar zemědělské půdy jsme v roce 2015 produkovali 75 litrů mléka, 62 kg vepřového masa a 21 kg hovězího masa, přitom Německo nebo Nizozemí vyrábí 170, resp. 680 litrů mléka, 326 resp. 690 kg vepřového a 71 resp. 208 kg hovězího masa, což jsou násobky naší výroby, při tom právě touto produkcí posléze především země staré patnáctky obsazují náš trh s potravinami.“
Proto je kladen o to větší důraz na posílení národního i evropského rámce zemědělské politiky, která bude nyní i do dalších let formovat podmínky našeho zemědělství a venkova. K tomu musíme využít naše přednosti, kdy například v pěstování obilovin, řepky, cukrovky, brambor nebo v chovech skotu, prasat a drůbeže dosahujeme úrovně vyspělých států, s tím však souvisí i propojení na zpracovatelský průmysl a posléze i obchodní sféru, kde musí být zajištěny rovné a nediskriminující podmínky.
Zdeněk Jandejsek dále konstatoval, že společnou tzv. Bratislavskou deklaraci zemí V4 z března 2017 se společnými prioritami pro oblast zemědělství, potravinářství a venkova podepsalo již 10 zemí, což souhrnem představuje již více než 100 miliónů obyvatel. Zároveň to doplnil o názor, že „jsme přesvědčeni, že to již je síla, která nemůže být v další komunikaci s politiky opomíjena. Dnes je to o to významnější, protože stojíme před zásadními jednáními s Evropskou komisí a Evropským parlamentem o budoucnosti Společné zemědělské politiky po roce 2020 v našich podmínkách a je naší povinností a závazkem pro další generace obhájit existenci českých zemědělců, potravinářů a živého venkova ve zdravé krajině.“
V závěru jednání Sněmu Agrární komory bylo přijato usnesení, v němž se mj. uvádí, že „i přes úspěchy v jednáních na domácí i evropské úrovni, mezi které lze počítat například podporu vlády k návrhům Evropské komise ke Společné zemědělské politice po roce 2020, vzájemnou podporu priorit nevládních organizací zemí Visegradské čtyřky a dalších zemí střední a východní Evropy, či posílení tuzemských národních podpor, se naopak nedaří naopak zlepšit vyváženost zemědělské soustavy. Prohlubuje se závislost na dotacích, nedaří se řešit vztahy mezi výrobou, zpracováním a obchodem, dále rostou v mnoha případech až nesmyslné environmentální tlaky na prvovýrobu, zvyšují se ale také spekulativní ataky na nakládání s půdou.
Sněm schválil také přípravy oslav 25. výročí založení Agrární komory České republiky, které se uskuteční 26. září 2018 v Praze.
