Na českém trhu práce začíná v mnoha oblastech docházet k citelnému nedostatku volné pracovní síly. V 1. čtvrtletí 2016 tak můžeme sledovat, že růst zaměstnanosti postupně naráží na své limity. Podniky jsou nuceny konkurovat si v boji o pracovníky, což je nutí nabízet vyšší mzdy. Kombinace s nízkým růstem spotřebitelských cen výrazně zvyšuje reálnou kupní sílu výdělků.
Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukazují setrvalý růst celkové zaměstnanosti, a to již od roku 2012. Samotné 1. čtvrtletí 2016 přineslo rekordní míru zaměstnanosti 71,0 % (ve věkové skupině 15-64 let), což souvisí jak s ekonomickým oživením, tak s demografickou strukturou české populace. Nárůst poptávky podniků po pracovní síle dohání její nabídku ze strany uchazečů o práci, naléhavě se proto vynořuje téma kvality pracovního místa. Pracovníci se přesouvají z nejisté pozice OSVČ do zaměstnaneckých pozic.
Růst míry zaměstnanosti se v 1. čtvrtletí 2016 projevil jak u mužů, tak – a ještě výrazněji – u žen, kde dosáhla 63,3 %, přitom připomeňme, že např. ve stejném období roku 2010 byla na úrovni 55,7 %.
Pokračuje také snižování počtu nezaměstnaných a rychlý růst počtu volných pracovních míst hlášených na úřady práce. Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává u osob se základním vzděláním (22,2 %), velmi výrazně se snížila u vyučených (meziroční pokles o 2,4 p.b. na 4,9 %). Středoškoláci s maturitou mají míru nezaměstnanosti tříprocentní a vysokoškolsky vzdělané osoby pouze dvouprocentní.
V České republice je přitom značný počet osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají, ale uvádějí, že by pracovat chtěly. Tato pracovní rezerva v počtu 141 tisíc osob se patrně podílí na diskrepanci mezi počtem nezaměstnaných z VŠPS a počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR.
