Všichni trávíme spoustu času starostí o osobní finance, což bývá často rušivé a stresující. Hodně z tohoto času stráveného znepokojením připadá na čas, když jsme v práci. Podle výzkumu přední světové poradenské společnosti Mercer to vychází až 13 hodin za měsíc na průměrného zaměstnance.

Rostoucí odpovědnost jednotlivce týkající se řízení krátkodobých a dlouhodobých úspor (včetně odchodu do důchodu) sama o sobě zvyšuje jeho zátěž a činí ho méně sebejistým v oblasti podnikání finančních kroků. Vedoucí představitelé podniků přitom uvádějí, že přilákání, řízení a udržení kvalifikované pracovní síly patří k jednomu z nejdůležitějších úkolů v příštích pěti letech.

Nejnovější výzkum společnosti Mercer se zaměřil na přesvědčení, vnímání a chování pokud jde o finanční zabezpečení, zdraví a kariéru jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců. Bylo zkoumáno 7 000 osob jak ze soukromého, tak státního sektoru v 11 rozvinutých a rozvojových zemích.

Výzkum ukázal, že lepší benefity, dostupnější plány úspor a poradenství a postupy přizpůsobené individuálním potřebám by měly velmi pozitivní dopad na pracovní síly. Zlepšení benefitů, nebo přístup k plánům spoření by vedlo k větší spokojenosti a oddanosti svému zaměstnání u 86 % zaměstnanců a znamenalo by to výrazný nárůst jejich  angažovanosti.

Zaměstnanci vkládají vysokou důvěru v radu svých zaměstnavatelů. Výzkum odhalil, že téměř 80 % hlásí, že věří svému zaměstnavateli pokud jde o finanční poradenství. Hledají také informace a bezpečné a snadno použitelné postupy, které jim pomohou spravovat osobní finance. I starší populace má neméně velký zájem o online nástroje, přičemž 90 % dospělých osob do 35 let a 85 % všech dospělých uvedlo, že mají zájem o digitální pomoc.
To poskytuje jedinečnou příležitost pro zaměstnavatele na celém světě, aby pomohli jednotlivcům dosáhnout dlouhodobých a krátkodobých cílů v oblasti úspor. Na oplátku budou zaměstnanci více angažovaní a produktivní, ale současně i pomáhají budoucím generacím.

Individuální komunikace a řešení mohou být někdy složitější, zejména proto, že se naše finanční potřeby výrazně liší v závislosti na věku, pohlaví nebo fázi naší kariéry. Například mileniáni, kteří tvoří největší segment světové pracovní síly, střídají zaměstnání častěji než jakákoli jiná věková skupina. Zaměstnavatelé by měli prozkoumat možnosti, které by řešily specifické potřeby mileniánů, jako jsou přenosné plány úspor, finanční trénink, plány splácení půjček a rozpočtové nástroje. Mileniáni budou tak více zapojeni a pravděpodobněji zůstanou ve své organizaci.

Na druhém konci spektra mají starší pracovníci také jedinečné potřeby, především v souvislosti se zvýšením dlouhověkosti a pozdějším životem. Průměrný věk pro odchod do důchodu pro muže v členských státech OECD se například v posledních 15 letech neustále zvyšoval. Nyní je na 65,8 letech, oproti 64,3 letům před dvěma lety. Stárnoucí pracovní síla naruší status quo tradice odchodu důchodu v polovině 60. let. Zaměstnavatelé již nyní čelí této výzvě a je třeba hledat flexibilnější a inovativní řešení, včetně nabídky pracovních úvazků na částečný úvazek pro osoby blížící se odchodu do důchodu, programy celoživotního vzdělávání tak, aby zaměstnanci mohli pracovat tak dlouho, jak potřebují.

Stres, přístup ke správným nástrojům a řešením, dostupnost a důvěra ovlivňují schopnost jednotlivce šetřit a investovat. Zaměstnavatelé, kteří upřednostňují potřeby a cíle svých zaměstnanců v oblasti finančního zabezpečení, se stanou důvěryhodnými poradci, které budou zaměstnanci vyhledávat.  Lidé chtějí a potřebují inteligentní nástroje pro úspory a postupy, jak je používat.